Bylo 19. května 2013 a Jan Kašpar stál na jevišti Divadla Járy Cimrmana v pohádce Dlouhý, Široký a Krátkozraký. Seděl na vozíku, stejně jako seděl posledních pětadvacet let. Z nosu mu vedly kyslíkové hadice. Odehrál své představení až do konce.
Za tři týdny, 11. června 2013, zemřel v Praze na selhání plic. Bylo mu šedesát let. Na pohřbu ve Strašnickém krematoriu seděly stovky lidí a desítky vozíčkářů. Zdeněk Svěrák stál nad rakví a plakal. Řekl: „Divadlo měl moc rád a do posledních chvil chtěl být na jevišti. Byl to hrdina.“
V kuchyni v jeho pražském bytě visela na stěně fotografie Olgy Havlové. Visela tam od 80. let. Nevisela tam proto, že by byl Kašpar fanoušek první dámy. Visela tam proto, že ji miloval.
Zámečník, kulisák, Cimrman
Jan Kašpar se narodil 6. září 1952 v Praze. Vyučil se provozním zámečníkem v ČKD, nastoupil na vojnu a po návratu sehnal místo kulisáka v Městských divadlech pražských. Byl praktický člověk, který si rozuměl s technikou a s jevištěm.
Přelom přišel v listopadu 1975. Václav Havel napsal hru Žebrácká opera – zinscenování Brechtova příběhu zasazené do prostředí pražského podsvětí. Protože státní divadla hru nehrála a hrát nesměla, uspořádal soubor Andreje Kroba premiéru v soukromém domě v Horních Počernicích. Byl to ilegální underground. Přišlo asi dvě stě lidí, v hledišti seděla i StB.
Kašpar byl mezi herci. Z Městských divadel musel proto odejít. Přestoupil do Divadla Járy Cimrmana. Zpočátku jako technik – pomáhal se stavbou kulis, staral se o zázemí. Svěrák a Smoljak nevzali každého. Cimrmani byli uzavřený spolek s pevně danou poetikou a konkrétními lidmi.
Kašpar čekal deset let, než dostal svoji první velkou roli: velitele Karla Němce v inscenaci Dobytí severního pólu. Přidaly se další – Děd Vševěd nebo Praotec Čech. Ve filmu si zahrál ve Vesničce mé, střediskové Jiřího Menzela (1985), v Nejisté sezoně (1987) a ve Svěrákových Vratných lahvích (2007).
Hrádeček a disent
Andrej Krob, zakladatel souboru Divadlo na tahu a Cimrmanů nejbližší spolupracovník, měl chalupu v Hrádečku u Trutnova. Sousední chata patřila Václavu Havlovi. Hrádeček byl v normalizačních 70. a 80. letech zvláštní místo. Havel tam psal, hosté přijížděli na víkendy, diskutovalo se o divadle, politice a literatuře.
Byli tam lidé z disentu, přátelé ze samizdatových okruhů, herci, kteří nesměli hrát na státních scénách. StB to věděla a sledovala, kdo přijíždí. Kašpar byl součástí tohoto světa. Byl přítelem Andreje Kroba, znal se s Václavem Havlem a z Hrádečku znal Olgu.
Olga Šplíchalová (za svobodna), později Havlová – se narodila 11. července 1933 na Žižkově. Otec rodinu opustil, když jí bylo šest let. Matka živila tři děti sama a přesto vodila malou Olgu do divadel a kin. Po škole Olga nastoupila do továrny Baťa, kde jí stroj usekl čtyři prsty na levé ruce. Získala invalidní důchod a zvyk skrývat ruku pod kapesníkem nebo rukavicí – na téměř všech fotografiích z celého života.
S Václavem Havlem se poznala v roce 1953, v jejich oblíbené kavárně. Vzali se v roce 1964, po jedenácti letech. Její přátelé ji popisují jako přímou, zemitou, bez sentimentu.
Havlův zápisník
Václav Havel měl celý život milenky. Nebylo to tajemství – přinejmenším ne pro Olgu. Dohoda mezi nimi existovala neformálně: každý může žít svůj soukromý život, ale otevřeně. Havel Olze o svých vztazích říkal. Sám o tom napsal: „Nevím, čím bych byl a jak bych skončil, kdybych tě neměl.“ Olga to komentovala po svém: „Na Václavovi není nejstrašnější, že má ty své ženský, ale že mi o nich musí hned povědět.“
Havlův pracovní kalendář na Hradě, který se zachoval v archivech, používal ptačí krycí jména pro schůzky s milenkami: profesor Slavík, velvyslanec Skřivan, pan Vrabec. Seznam byl dlouhý. Jana Tůmová, prodavačka v knihkupectví a šatnářka v Redutě.
Anna Kohoutová, exmanželka dramatika Pavla Kohouta, velká láska 70. let – do vězení v roce 1979 šel Havel „přímo z její náruče.“ Za mřížemi se Kohoutová spřátelila s Olgou a četly si spolu jeho dopisy z vězení.
V roce 1983, po propuštění, si Havel našel psychoterapeutku Jitku Vodňanskou. Vztah trval sedm let. Vodňanská v roce 1984 otěhotněla. Havel vzkázal přes Olgu, že nechce rozvod. Vodňanská podstoupila potrat. O rok později ji StB zatkla spolu s Havlem v Bratislavě. Olga věděla o všech. A pak si milence našla sama.
Dvacet let věkového rozdílu
Kdy přesně začal vztah Olgy Havlové a Jana Kašpara se neví. Vyvíjel se postupně – v disentní komunitě kolem Hrádečku a Prahy, kde se Kašpar pohyboval od konce 70. let. Jako milostný vztah se rozvinul na začátku 80. let, v době, kdy byl Havel ve vězení.
Olga se narodila v roce 1933. Kašpar v roce 1952. Mezi nimi byl věkový rozdíl dvacet let. Nebylo to nenápadné. Kašpar byl mladý kulisák a začínající herec z Cimrmanů, Olga byla manželka nejznámějšího disidentského dramatika v zemi. Vztah byl hluboký a trval přibližně pět až sedm let – do druhé poloviny 80. let, kdy ho ukončila Olga.
V roce 1983 byl Havel propuštěn z vězení. Olga ho navštěvovala pravidelně po celé čtyři roky, posílala mu balíky a dopisy. Po návratu domů mu řekla pravdu. Přímo a bez obalu – jinak Olga neuměla.
Havel to „nesl velmi těžce.“ Prý na ni naléhal kvůli ukončení vztahu. Byl muž, který měl sám zástupy milenek po celá desetiletí, ale zpráva o jejím milenci ho zasáhla. Možná proto, že byl zvyklý být tím, kdo je nevěrný, ne tím, komu je někdo nevěrný. Nakonec Havel situaci přijal a spřátelil se s Kašparem.
Strom v jižních Čechách
V dubnu 1988 Kašpar navštívil chalupu svého tchána v jižních Čechách. Vylezl na strom. A spadl. Vážné poranění míchy. Ochrnutí od hrudníku dolů. Invalidní vozík navždy. Bylo mu třicet pět let.
V tehdejším Československu byl kvalitní invalidní vozík obtížně dostupný – kvalitní zboží z ciziny, na které se čekalo nebo které bylo jednoduše k nedostání. Václav Havel využil svých kontaktů a Kašparovi vozík sehnal. O tomto gestu Havel veřejně řekl, že Kašpar „pro jejich rodinu hodně udělal.“
Po tomto zranění Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak přistoupili k věci zcela prakticky. Kašpar byl pořád jejich herec. Jen seděl na vozíku. A tak mu napsali role, které se dají hrát vsedě. Nejvýraznější byla postava Karáska – zvídavého invalidy – ve hře Záskok.
Mimo Cimrmany se Kašpar angažoval v pomoci lidem s podobným osudem. V rehabilitačním centru v Kladrubech byl u zrodu asociace vozíčkářů. Spolu se Zdeňkem Svěrákem spoluzaložil centrum Paraple – organizaci pomáhající lidem po poranění míchy. Byl předsedou Moto clubu pro vozíčkáře.
Jeho žena Hana Kašparová o něm říkala: „Když jsem se s ním seznámila, byl už pět let na vozíku. A neřešil to nikdy.“
V roce 2013 Kašpar vážně onemocněl. Plíce přestávaly fungovat a kyslíkové hadice se staly součástí každodenního života. Divadla Járy Cimrmana se však vzdát nechtěl. 19. května 2013 nastoupil na jeviště v pohádce Dlouhý, Široký a Krátkozraký jako Děd Vševěd. Na vozíku a s hadicemi v nose, odehrál představení.
O tři týdny později, 11. června 2013, zemřel v Praze. Pohřeb se konal 19. června ve Strašnickém krematoriu.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Ka%C5%A1par_(herec)
https://eurozpravy.cz/kultura/divadlo/71937-jan-kaspar-a-havlovi-pratelil-se-s-vaclavem-miloval-se-s-olgou-pozdeji-mu-koupili-invalidni-vozik
https://medium.seznam.cz/clanek/jan-janula-jan-kaspar-milenec-olgy-havlove-ochrnul-ale-vratil-se-na-jeviste-a-hral-do-posledni-chvile-112861
https://www.ahaonline.cz/clanek/zhave-drby/87542/tajemstvi-olgy-havlove-pomer-s-janem-kasparem-60.html
https://zeny.iprima.cz/jan-kaspar-z-cimrmanu-mel-milostny-pomer-s-havlovou-kvuli-nehode-skoncil-na-voziku-185489
https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/191109/havlova-milenka-vypravi-kdyz-mu-olga-zahnula-nasel-si-me.html
https://www.dotyk.cz/magazin/vaclav-havel-olga-vztah-30001022.html
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/kultura/zemrel-jan-kaspar-cimrmanovsky-herec-na-voziku-308411
https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/199931/sverak-se-rozplakal-nad-rakvi-cimrmana-kaspara-60-byl-to-hrdina.html
https://archive.vaclavhavel.cz/Archive/Detail/34711