Jana Březinová se narodila 18. března 1940 v Praze do rodiny krejčího Jaroslava Březiny a jeho manželky Margarety. Druhá světová válka zasáhla do života rodiny hned v Janině raném dětství. Její matka byla židovského původu a za Protektorátu se ocitla v hledáčku nacistických úřadů.

Když bylo Janě pouhý jeden rok, matku zatklo gestapo. Nejprve skončila ve věznici na Pankráci, poté byla deportována do koncentračního tábora Ravensbrück a pravděpodobně zahynula v Osvětimi. Po dlouhá desetiletí rodina nevěděla nic o jejím osudu a malá Jana vyrůstala bez matky.

Janin otec Margaretu marně sháněl přes Červený kříž. Teprve čtyřicet let po válce se rodina dočkala jistoty o matčině konci. Jednoho dne roku 1981 zazvonila u jejich dveří neznámá žena a předala Janinu otci několik osobních věcí, které po Margaretě zůstaly – látkovou výšivku a malou plyšovou žirafu. Byl to jediný hmatatelný pozůstatek Janiny matky. Až tehdy se rodina s definitivní jistotou dozvěděla, že Margareta nepřežila.

Tragédie z raného dětství poznamenala Březinovou na celý život. Sama později přiznala, že v sobě nesla obtisk traumatu, i když na události z kojeneckého věku neměla vědomé vzpomínky.

„Těžko se mi popisuje něco, co jsem zažila jako roční dítě. Všechno, co zde mohu napsat, mi vyprávěli lidé, kteří dnes už většinou nežijí. Vím jenom, že úzkostné stavy, pocity lability, těžké deprese a problémy s komunikací, kterými trpím dodnes, jsou následkem zážitků ukrytých hluboko v podvědomí. Celý život mi bránily se normálně projevovat jak v soukromí, tak v mé profesi,“ uvedla herečka otevřeně v rozhovoru pro Divadelní noviny.

Byla to vzácně upřímná výpověď o psychických důsledcích ztráty nejbližší osoby a válečných hrůz, kterým musela čelit už jako nemluvně.

Po válce se Janin otec znovu oženil. Malé Janě tak matku nahradila nevlastní macecha. Rodinný život se do jisté míry stabilizoval, avšak macecha neměla pro umělecké sklony své nevlastní dcery žádné pochopení. Naopak dbala na to, aby si dívka zvolila „praktické“ povolání.

Když Jana dokončila základní školu, neposlala ji na gymnázium ani na konzervatoř, ale do učení. Vyučila se aranžérkou – osvojila si tedy řemeslo výtvarného aranžování výloh a interiérů obchodů.

Mladá Jana ale cítila, že její místo je jinde než za výkladní skříní. Navzdory přání macechy tajně snila o herectví. Po vyučení proto udělala rozhodný krok: přihlásila se ke studiu na divadelní fakultě pražské DAMU.

Talent a odhodlání jí nechyběly – u přijímacích zkoušek uspěla a byla přijata. Potvrdilo se tak, že ani rodinný tlak ji od hereckých ambicí nedokázal odradit. Svému snu byla ochotná ledacos obětovat, dokonce i domácí klid.

Na prknech Národního divadla

Když nastoupila Jana Březinová na DAMU, začala na sobě tvrdě pracovat. Studium dokončila roku 1965 a záhy se postavila na divadelní prkna. Prošla Státním divadelním studiem v Praze a působila také v Divadle Příbram. V menších oblastních scénách si osvojovala herecké řemeslo a budovala pověst talentované a spolehlivé herečky.

Její píli i výrazné oči, které diváky upoutaly na první pohled, brzy neušly pozornosti nejprestižnější domácí scény. Začátkem 70. let získala Jana Březinová angažmá v činohře Národního divadla v Praze.

Na první české scéně pak působila bezmála třicet let. Zahrála si v řadě inscenací klasického repertoáru i současných her. Byla obsazována spíše do vedlejších rolí, avšak vždy profesionálně odvedených.

Kromě divadla se uplatnila i ve filmu a v televizi – objevila se například v dramatu Postav dom, zasaď strom (1979) a v několika televizních pohádkách a seriálech. Diváci si ji pamatovali jako herečku s jemným projevem a osobním kouzlem.

Soukromý život měla Březinová zdánlivě poklidný. Provdala se za hereckého kolegu a filmového dabéra Zdeňka Duška. S ním našla rodinné zázemí, které jí v dětství chybělo. Z jejich vztahu se narodila dcera Vendula. Manželství bylo spokojené a herečka se vedle angažmá v Národním divadle věnovala i rodině. Po tragických ranách z útlého věku konečně prožívala období stability a osobního štěstí.

Vášnivý román s Josefem Vinklářem

Klidné rodinné zázemí však nevydrželo navždy. V polovině 70. let poznala Jana Březinová v divadle novou osudovou lásku. Jejím kolegou v angažmá byl o deset let starší herec Josef Vinklář – v té době už populární tvář filmů i televize. Na scéně pražského Národního divadla spolu zkoušeli inscenace a trávili hodně času i mimo jeviště.

Postupně mezi nimi přeskočila jiskra. Ani jeden z nich přitom tehdy nebyl volný: Březinová měla rodinu s Duškem, Vinklář žil s herečkou Ivankou Devátou – a měl s ní syna. Navzdory tomu se do sebe Březinová a Vinklář vášnivě zamilovali.

Tajný milostný poměr trval nějaký čas a milenci stále obtížněji skrývali své city. Oba vážně uvažovali, že kvůli nové lásce opustí své dosavadní partnery a začnou společný život. V dané době to bylo společensky riskantní rozhodnutí – rozvod byl skandálem a v konzervativním prostředí Národního divadla by vyvolal pozdvižení. Přesto spolu Březinová a Vinklář tyto plány probírali.

Josef Vinklář se nakonec odhodlal k zásadnímu kroku. Kvůli vztahu s Janou Březinovou opustil rodinu. Očekával, že Jana učiní totéž a uzavře tak definitivně kapitolu svého manželství s Duškem. Březinová však na jeho rozvod nereagovala.

Když stáli na prahu společného nového života, couvla. Zvítězil v ní pocit zodpovědnosti vůči vlastnímu muži a malé dceři. Románek s Vinklářem proto ukončila. Svému milenci jednoduše vysvětlila, že nemůže opustit rodinu. „Já si to nemohu dovolit. Tečka,“ řekla mu podle jeho pozdějšího vyprávění.

Pro Vinkláře to byl šok. Obětoval manželství kvůli naději na nový vztah, ale partnerka nakonec odmítla vykročit stejným směrem. „Opustil jsem pro ni rodinu, něco posvátného. Její rozhodnutí bylo svou rodinu udržet. Řekla jen: ,Já si to nemohu dovolit. Tečka.‘ Nu, říkám si, byl jsem možná potrestán za své hříchy,“ napsal herec hořce ve své autobiografii.

Zůstal tehdy sám a musel se vyrovnat s následky vlastního rozhodnutí i s pocitem zrady. Březinová se vrátila ke své rodině a o milostné aféře už nikdy veřejně nemluvila. Blízkým přátelům však neuniklo, že ji tato epizoda hluboce zasáhla. Zároveň mnozí z kolegů Janě v duchu přisuzovali jistou morální pevnost – vážili si toho, že nakonec zachovala celistvost rodiny a nerozbila domov své dcery.

Herečka si vnitřní život pečlivě střežila a skandál kolem rozchodu s Vinklářem se na veřejnost v plné šíři neprovalil. Profesně pokračovala dál, jako by se nic nestalo. Napětí 80. let se neodráželo jen v soukromí, ale i ve společenském dění a Jana Březinová se ukázala být zásadovým člověkem i v této rovině.

Roku 1989, kdy vrcholila opozice proti komunistickému režimu, připojila svůj podpis pod prohlášení Několik vět, které žádalo respektování občanských práv. Ve stejném období se spolu s kolegou Josefem Kemrem odvážně podepsala také pod petici za propuštění disidenta Václava Havla z vězení.

Odchod ze scény a boj s rakovinou

Po sametové revoluci pokračovala Jana Březinová v umělecké práci. V polistopadových 90. letech ale začalo její zdraví povážlivě slábnout. Stále častěji ji trápila únava a zdravotní obtíže, které nešlo ignorovat.

V roce 1998, po třiceti letech v angažmá, se rozhodla opustit Národní divadlo. Důvodem byly právě zdravotní potíže – lékaři jí diagnostikovali zhoubné nádorové onemocnění. Herečka podstoupila potřebnou léčbu a několik let s nemocí statečně bojovala.

Rodina i kolegové doufali, že svůj zápas zvládne tak jako mnohé předchozí těžkosti v životě. Osud jí však tentokrát už nepřál. Jana Březinová zemřela 29. května 2000 v brněnské nemocnici ve věku 60 let.

https://www.kafe.cz/celebrity/jana-brezinova-detstvi/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Jana_B%C5%99ezinov%C3%A1

https://cnn.iprima.cz/show-time/jana-brezinova-patrila-k-nejkrasnejsim-hereckam-pred-svetem-skryvala-desive-trauma-350220

https://zeny.iprima.cz/herecka-jana-brezinova-prozila-rodinnou-tragedii-manzelovi-byla-neverna-se-slavnym-kolegou-193539

https://www.super.cz/clanek/celebrity-puvabna-herecka-60-z-narodniho-divadla-to-nemela-jednoduche-trauma-z-detstvi-pletky-s-vinklarem-i-rakovina-703368

https://www.super.cz/clanek/retro-herecka-s-nejsmutnejsima-ocima-prisla-v-detstvi-o-maminku-vinklar-se-kvuli-ni-rozvedl-ona-rodinu-neopustila-1515054

https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-pribehy/740074/skutecne-zivoty-spoluzacce-z-vrchni-prchni-umucili-maminku-laska-k-jane-brezinove-stala-slavneho-herce-manzelstvi.html

https://www.holocaust.cz/zdroje/clanky-z-ros-chodese/ros-chodes-2000/cervenec-4/in-memoriam/