V období normalizace v sedmdesátých letech se praxe přebírání zahraničních písní stala jednou z mála možností, jak k domácímu publiku legálně dostat zvuk světové rockové scény. Píseň Metro, dobrý den, kterou nazpíval Jiří Schelinger s doprovodem Skupiny Františka Ringo Čecha, je přesně tento případ. Jde o přímou verzi skladby A National Acrobat od britské legendy Black Sabbath.
Originál vyšel v roce 1973 na proslulém albu Sabbath Bloody Sabbath. Nahrávání předcházelo těžké období, kdy byli hudebníci z Black Sabbath unavení stálým koncertováním spojeným s divokým životním stylem a kytarista Tony Iommi trpěl tvůrčím blokem. Záchranu přineslo rozhodnutí vrátit se z Los Angeles, kde tehdy pobývali, zpět do rodné Velké Británie a pronajmout si starobylé sídlo Clearwell Castle.
Prostředí hradu, zejména jeho temná sklepení, mělo na hudebníky, kteří rádi koketovali s mystikou všeho druhu, velký vliv. Zkoušení v podzemních prostorách bylo strašidelné, ale probouzelo v nich tvořivost. Ponuré prostředí doplňovaly historky o strašidlech a členové kapely se ze strachu i z nudy neustále vzájemně strašili. Právě zde Iommi překonal svůj blok a složil kytarové motivy, k nimž přidal základní nápad baskytarista Geezer Butler.
Butler byl hlavním textařem kapely a text této písně patří podle dnešní kritiky k jeho nejlepším výkonům. Zatímco doboví recenzenti kapele podsouvali lacinou fascinaci temnotou, Butlerovy texty byly originálním způsobem přemýšlivé. Butler později potvrdil, že text psal pod vlivem úvah o záhadách početí a o tom, jaká spermie zvítězí.
Oním „národním akrobatem“ z titulu písně je v jeho přirovnání lidská spermie bojující v závodě o vznik života. Text je napsán z pohledu bytosti, která se nakonec nenarodí, protože k jejímu početí nikdy nedojde. Skladba však přechází ve výzvu pro žijící lidi, aby si vážili daru života. Přes své jisté kvality, a nakonec i chytlavý základní kytarový riff, se píseň stala na koncertech Black Sabbath raritou a odehráli ji jen v několika málo případech.
V Československu byla rocková kultura v první polovině sedmdesátých let pod tvrdým tlakem cenzury a skupiny hrající tvrdou hudbu byly vnímány jako šiřitelé nevhodného západního životního stylu. Je třeba uznat, že klíčovou postavou, která dokázala tvrdý rock v Československu legálně udržet, byl František Ringo Čech. Jako kapelník a textař věděl, co si režim žádá, jaké kompromisy je nutné udělat, a uměl komunikovat s úřady.
Čech vsadil na talent Jiřího Schelingera, který měl ideální chraplavý hlas pro rockový projev a zároveň mu zjevně příliš nevadilo – aspoň do určité doby – dělat kompromisy, zpívat texty, které měly do nějaké kvality často hodně daleko, zpívat vedle rocku i ryzí pop a například i účinkovat v pokleslých televizních estrádách a filmech.
Cesta k vydávání nahrávek tehdy vedla, jak Ringo Čech zjistil, přes cosi, co lze nazvat krycími texty. Pokud chtěla kapela nahrát skladbu s výrazným kytarovým motivem, bylo nemyslitelné použít původní text, v tomto případě o nenarozených dětech a spermiích. Cenzura by okamžitě zamítla celou píseň. Čech proto hudební podklad spojil s tématem, které bylo tehdy velmi oslavováno jako úspěch budování – s otevřením pražského metra v roce 1974.
Čechova slova jsou oslavou technického pokroku v režii socialismu a mluvčí vyjadřuje vděk za to, že se městu ulevilo od nekonečných proudů aut a tramvají. Objevují se zde zmínky o dělnících mířících do továren, lékařích do nemocnic a davech studentů. Píseň končí konstatováním, že metro je dříč a lék pro tělo i srdce. Nahrávání proběhlo na podzim roku 1974 a hudebníci se snažili zvukem a energií přiblížit originálu s co největší věrností. Píseň byla zařazena na Schelingerovo album Nemám hlas jako zvon z roku 1975.
Z dnešního pohledu lze mnohé pochopit a rozhodně v mnoha případech „zpětné kritiky“ platí úsloví, že „po bitvě je každý generál“. Ale i s přihlédnutím k okolnostem, které k době vzniku písně Metro, dobrý den dnes máme, je potřeba bez růžových brýlí jasně říct, že u tohoto textu František Ringo Čech nenapsal jen hloupý nicneříkající text, nýbrž stvořil vlastně novodobou budovatelskou píseň, která vlastně od těch, typických pro padesátá léta, liší jen tématem, moderním jazykem a samozřejmě zvukem. Vyznění je ale vlastně totožné.
Čech se Schelingerem tady o míle překročili hranici. Nejen hudební kritici, ale i velká část rockového publika se často vysmívá kapelám jako Katapult nebo Olympic, že se snažily složitou dobou probruslit ať už hloupými texty (což platí zejména pro Katapult) nebo jinými kompromisy s režimem. Jiří Schelinger je málem vnímán jako jakýsi polobůh hard rocku, o kterém se jaksi nediskutuje. Ale právě píseň Metro, dobrý den je příkladem, kdy je potřeba se nad jeho tvorbou alespoň zamyslet, když už ne ji přímo přehodnotit.
Skladba A National Acrobat se postupem času stala součástí světového rockového dědictví. K nejznámějším úpravám patří verze od americké skupiny Metallica, která ji zařadila na své album coververzí Garage Inc. v roce 1998. Mezi bizarní verze patří nahrávka ve finštině od kapely Sapattivuosi, hrající tvorbu Black Sabbath s texty ve svém rodném jazyce.
Jsou doloženy také indické verze skladby, které využívají tradiční indické nástroje jako sitár a přenášejí kytarový motiv do jiného hudebního světa. Existuje také pseudostředověká verze skladby, nahraná výhradně na repliky dobových historických nástrojů s textem přeloženým do latiny. Vedle těchto rarit existují i verze v podobě ukolébavek pro děti nebo úpravy pro smyčcové kvartety. Dlužno dodat, že žádná z nich nehladí žádnou totalitní moc po srsti s takovou intenzitou jako Čechovo a Schelingerovo Metro, dobrý den…
Další články o českých verzích zahraničních hitů (výběr):
https://en.wikipedia.org/wiki/Black_Sabbath
https://en.wikipedia.org/wiki/Sabbath_Bloody_Sabbath
https://blacksabbath.fandom.com/wiki/A_National_Acrobat
https://www.pastemagazine.com/music/black-sabbath/a-love-letter-to-sabbath-bloody-sabbath
https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_cover_versions_of_Black_Sabbath_songs
https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/schelinger-jiri/metro-dobry-den-26444
https://english.radio.cz/ozzy-osbournes-czech-legacy-hit-covers-sitcom-glory-and-wild-nights-8857749
https://musicserver.cz/clanek/52669/i-zpivam-ptakum-a-zvlast-holubum-i-jiri-schelinger-by-se-dozil-sedesati-peti-let/?nomobile=1
https://www.whosampled.com/Black-Sabbath/A-National-Acrobat/