Zveřejňování cen bude na každodenní bázi. „Poprvé je ministerstvo financí zveřejní 7. dubna ve 14:00. Určí maximální cenu, kterou budou občané a firmy platit. Pokud bude (u benzínových stanic) nižší cena, tak lépe,“ řekl premiér Andrej Babiš. Dodržování bude kontrolovat Specializovaný finanční úřad a sankce pro čerpadláře bude až milion korun za jedno pochybení.
Bude se jednat o ceny, které mají platit lidé a firmy následující den, tedy 8. dubna. Pro čtvrtek 9. dubna ministerstvo zveřejní ceny ve středu.
Bude je pak zveřejňovat každý den s výjimkou víkendu, na který je zveřejní ministerstvo v pátek. Bude platit celý víkend včetně pondělí.
Ministerstvo kvůli tomu jednak snížilo spotřební daň na naftu o 2,35 koruny na litr včetně daně z přidané hodnoty, bez DPH je to o 1,94 koruny. Nyní je 9,95 bez DPH. Také vláda stanoví maximální marže pumpařů na 2,5 koruny za litr u benzinu i nafty.
Maximální marže budou zatím podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) stanoveny až do konce dubna. „Nebudou se vztahovat na prémiová paliva,“ řekla ministryně.
U stanovení maximálních maloobchodních cen se bude postupovat tak, že se použijí indexy velkoobchodních cen firem Čepro, Orlen a MOL a denní kotace burzovní organizace Platts a k tomu se připočte spotřební daň, maximální marže a daň z přidané hodnoty.
Pro lidi to znamená, že budou vědět, kolik dají druhý den za benzín a budou si v případě většího nárůstu moci natankovat do zásoby.
To bude podle ministerstva doprovázeno pokračujícím monitoringem marží, který bude rozšířen o kontrolu toho, zda se jejich zastropování a snížení spotřební daně promítá do konečných cen. Dodržování bude kontrolovat Speciální finanční úřad a sankce pro čerpadláře bude až milion korun za jedno pochybení.
Negativní dopad to ale bude mít na státní rozpočet, kterému vypadne jednak část příjmů ze spotřební daně, jednak z daně z přidané hodnoty. Za duben to vyjde na 800 milionů, v případě prodloužení na další měsíce bude za každý z nich dopad činit miliardu korun.
Podle petrolejářů mohou administrativní zásahy do cenotvorby pohonných hmot narušit tuzemský trh a zhoršit dostupnost a kvalitu jejich služeb. „Česká republika patří mezi nejvíce konkurenční trhy v Evropě, má nejhustší síť čerpacích stanic, což vytváří silný cenový tlak napříč celým sektorem,“ uvedla ve svém memorandu Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO) po jednání s premiérem.
Trumpův projev zahýbal s cenami
Ceny ropy a návazně na ně i ceny pohonných hmot s občasnými mírnými výkyvy rostou od počátku války mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem. Ve čtvrtek ráno v reakci na projev amerického prezidenta Donalda Trumpa vystoupala cena severomořské ropy Brent, přidávala kolem o 5,7 procenta na 106,97 dolaru, tedy 2260 korun za barel. Barel americké lehké ropy WTI ve stejnou dobu zdražoval o 4,75 procenta na 104,93 dolaru, což je po přepočtu 2217 korun.
Spolu s tím rostou i ceny benzínu a nafty. Podle společnosti CCS, která ceny pohonných hmot dlouhodobě sleduje, se v úterý Natural 95 prodával v průměru za 41,60 Kč a nafta stála 48,33 Kč.
