3. Malé zemi háže klacky pod nohy její soused
Kosovo má extrémně vysokou míru nezaměstnanosti. | Zdroj: Profimedia.cz
Třetí nejchudší zemí v Evropě je podle hodnocení částečně uznané Kosovo, přibližně 30 procent jeho obyvatel má příjem pod hranicí chudoby, což představuje více než půl milionu lidí. Kromě toho je v Kosovu extrémně vysoka míra nezaměstnanosti a většina rodin vydělává méně než 500 eur měsíčně. Kosovo sice vyhlásilo nezávislost na Srbsku už v roce 2008, jeho mezinárodní uznání však naráží na odpor Bělehradu a jeho spojenců, zejména Ruska a Číny, které mají právo veta v Radě bezpečnosti OSN. Kvůli tomu zůstává mimo tuto mezinárodní organizaci. Nezávislost Kosova navíc neuznává pět států Evropské unie – Slovensko, Španělsko, Řecko, Kypr a Rumunsko. Naopak přibližně polovina členských zemí OSN, včetně USA, většiny států EU i Česka, samostatnost Prištiny uznala. Naposledy tak v roce 2020 učinil Izrael.
Dalšími překážkami ekonomického rozvoje jsou nestabilita a omezený přístup k zahraničním investicím. V roce 2023 Evropská unie uvalila na Kosovo sankce kvůli napětí v severních oblastech země, které zahrnovaly pozastavení financování ve výši nejméně 150 milionů eur. Tato opatření byla částečně zmírněna v roce 2025, avšak jejich dopad na ekonomiku byl značný. Navíc politický pat, kdy parlament nebyl schopen zvolit nového předsedu a vytvořit funkční vládu, ohrožuje přístup k dalším mezinárodním fondům. Bez zásadních reforem a stabilního politického prostředí bude pro Kosovo obtížné dosáhnout hospodářské úrovně srovnatelné s ostatními evropskými zeměmi.