Skončilo rozpočtové provizorium a podepisujete miliardové smlouvy na stavby dálnic i silnic. Některé byly odkládané od podzimu. Které jsou ty nejdůležitější?
Určitě dálnice D11 mezi Jaroměří a Trutnovem. To je dvacet kilometrů posledního úseku dálnice vedoucí do Polska.
Pak například D35 z Úlibic do Hořic na Jičínsku. Za mě je velmi důležitá přestavba křižovatky Aviatická, která vylepší napojení pražského letiště na dálniční síť. A řada silničních staveb, například obchvat Plas v Plzeňském kraji.
Těch smluv máme podepsáno asi sedm, další ještě budeme podepisovat.
Kdy se začne stavět?
Co se týče D11, tam již stavba začíná nyní od začátku dubna. Termín zprovoznění je v září 2029. V té době by měla být D11 kompletně hotová.
I další stavby pak začnou v nejbližších týdnech a měsících během jara.
Na kolik vyjde dálniční úsek od Jaroměře?
Vysoutěžená cena je necelých deset miliard korun. Během výstavby dojde nejspíš ještě k nějakému navýšení, s ohledem na smluvní valorizace a případné změny. To ještě nejde úplně předjímat. Kdyby ovšem teoreticky přišla deflace, tak to stavbě může naopak pomoci a zlevnit.
Znamenalo zdržení podpisu kvůli rozpočtu, že stát zaplatí víc?
Vzhledem k tomu, že valorizace se dělají čtvrtletně, tak to nebylo nic zásadního, nějaké promile procent. Nebudou to podle mě ani desítky milionů korun. Valorizují se hlavně provedené práce.
Zdražení nebo nedostatek asfaltu může být větší problém než drahá nafta
Celá výstavba se posunula řekněme o čtyři měsíce. To se ještě může projevit, ale stejně to nebude nic dramatického.
Nyní je velké téma drahá ropa a nafta. Může to prodražit stavby?
Není to jenom otázka ceny nafty, jak to vidí řidiči. V našem případě může být problém zdražování nebo i nedostatek asfaltu, který se primárně vyrábí z ropy.
Dostáváme dopisy ze strany zhotovitelů, že teď bude složitá situace. Mohla by se projevit už v nejbližších týdnech a měsících.
Letos se bude realizovat řada poměrně rozsáhlých projektů, kde se asfalty mají pokládat. Takže by to mohlo ohrožovat některé stavby a termíny.
Je to tedy větší problém než samotné ceny pohonných hmot?
Ano, vnímám to jako potenciálně mnohem větší problém. Protože pohonné hmoty zhotovitele sice budou něco stát, ale to dostanou vesměs zaplacené díky valorizačním doložkám ve smlouvách. Kdežto nedostatek nebo extrémní nárůst cen asfaltu by valorizační doložka nepokryla.
Může se to týkat i některých dalších materiálů. Při minulé krizi před čtyřmi lety třeba výrazně zdražila ocel.
Co termíny ostatních dálničních dostaveb? Jihočeskou D3 do Rakouska máte téměř hotovou.
Letos otevřeme hraniční úsek a věřím, že i pět kilometrů mezi Kaplicemi nádraží a Nažidly. Zbytek úseku by měl být dokončen v létě příští rok. Tím bude jihočeská část D3 hotová.
A jak postupují přípravy středočeské D3 přes Posázaví?
Po celé délce 58 kilometrů vykupujeme pozemky. Letos do konce roku bychom chtěli požádat o povolení stavby všech pěti úseků. Na druhou stranu, každý náš krok se setkává s obrovským odporem a napadáním z podjatosti ze strany občanských sdružení, která se snaží stavbu zablokovat stůj co stůj.
Foto: Jan Handrejch, Novinky
Ředitel Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl
Dobrá zpráva oproti předchozím letům je, že jsme se s většinou samospráv domluvili na technickém řešení a dá se říct, že D3 respektují nebo i vítají. Naším cílem je začít stavět v roce 2028, už nyní pracujeme na třech průzkumných štolách pro tunely.
Jak se to povede, to uvidíme. Pokud nám cokoli shodí soud, tak se to zkomplikuje. Od zahájení potom stavba zabere tak čtyři roky. Jsou tam totiž náročné tunely a mosty.
Víme už, kudy na jižní Moravě povede D52 přes Nové Mlýny do Rakouska a kdy?
Jak rozhodlo i ministerstvo dopravy a vláda, nebude přes vodní nádrž estakáda, ale dálnice povede po náspu. Znamená to také, že budeme muset prohloubit a rozšířit nádrž, aby zůstal zachován objem vodní plochy. S tím nás čeká spousta práce.
Úseky D52 před a za vodní nádrží bychom chtěli zahájit už příští rok, co se týče úseku přes nádrž, ten v roce 2029. Kolem roku 2032 by mohla být D52 hotová kompletně, úseky před a za nádrží minimálně již o dva roky dřív.
Dalším naléhavým a roky diskutovaným úkolem je dostavba Pražského okruhu. Jak pokračuje?
Nyní stavíme jihovýchodní část mezi Běchovicemi a D1. Termín zprovoznění je příští rok, i když zhotovitel má z objektivních stavebních důvodů nějaké požadavky na prodloužení do roku 2028. Budeme s nimi ale o konečném termínu ještě jednat.
Náročné jsou tam velké podélné valy, například u Běchovic má být vysoký čtyřicet metrů. Řešíme tam určité problémy s kvalitou materiálu, aby valy zůstaly do budoucna stabilní.
A co severní část okruhu, na čem je tam dostavba zaseklá?
Za mě to zaseklé není, protože se nám podařilo získat nová souhlasná stanoviska o vlivu na životní prostředí. Všechny tři severní úseky se intenzivně projektují a projednávají s městskými částmi a obcemi.
Je pravda, že jsou některé městské části, které okruh nechtějí, hrozí napadáním a přezkumy, přestože se nám prakticky povedlo najít základní shodu ohledně technického řešení. Je tam řada tunelů, valů a myslím si, že okruh je navržen vůči obytné výstavbě velmi vstřícně.
Termín stavby je podobný jako u středočeské D3, tedy na přelomu let 2028 a 2029. Výkupy pozemků se daří dobře, ale je to finančně náročné. Jen letos do D3 a Pražského kruhu dáme mezi šesti a sedmi miliardami korun pouze za výkupy pozemků.
Když se do roku 2033 dokončí základní dálniční síť, začnou se pak stavět další dálnice spojující krajská města?
Připravili jsme studii nových koridorů dálnic, mělo by jít o 500 až 600 kilometrů. Z centrální komise ministerstva dopravy teď máme odsouhlasenou takzvanou vyhledávací studii na D20. Ta by propojovala Plzeň, Tábor a Jihlavu. Studie hledá už konkrétní trasu, aby na ni mohly být posléze připravovány územní plány.
Jaký je časový plán? V prvních materiálech se zmiňuje rok 2050.
Časový plán zatím není. Kdy se pustíme do skutečných investic, bude záležet na politické dohodě a finančních možnostech státu. Osobně doufám, že to nebude trvat sedmnáct let.
Vedle aktuální dostavby je důležité už nyní pracovat na přípravě tras budoucích dálnic. Protože některé stavby, které dnes budujeme, jsou v územních plánech třeba i čtyřicet, padesát let. Díky tomu, že tam zůstaly mezery, kde dnes můžeme stavět.
Legislativa se výrazně změnila k lepšímu. Příprava dálnice už nezabere patnáct let, ale za dobrých podmínek třeba jen pět. Takže když bude politická vůle, mohly by se kolem roku 2040 další nové dálnice začít stavět.
Dálniční provoz se za pět let zvýšil o dvanáct procent, někde i o třetinu. Jak pokračuje rozšiřování dálnic na tři pruhy?
Největší prioritou je teď rozšíření D1 na obchvatu Brna. Aktuálně tam děláme křižovatku Brno-jih a pak budeme pokračovat v úseku od Kývalky po Holubice.
Další velká priorita je Pražský okruh mezi Barrandovem a sjezdem na Plzeň. Letos bychom měli dělat nadjezdy a příští rok samotné rozšiřování. Pak je to v plánu na většině dalších výpadovek z Prahy – například u D11 ve směru na Poděbrady, u D10 na Mladou Boleslav nebo na D8 v úseku po Zdiby. A do budoucna se vedou další debaty kolem D1.
O co jde?
Hovoříme s ministerstvem dopravy o tom, zda by D1 neměla být mezi Prahou a Brnem celá šestipruhová.
Budeme se bavit o tom, zda to nezměnit na šestipruhové uspořádání, až se někdy v budoucnu bude provádět nutná výměna povrchu D1.
Dnes je šest pruhů hlavně v blízkosti Prahy a Brna a občas v kopcích ve stoupání. Uvidíme, co ještě udělá dokončení D35 jako alternativního spojení Čech a Moravy, zda se intenzita provozu na D1 sníží.
Například na D11 na příjezdu od Poděbrad do Prahy je třetí pruh už asi deset let, ale nejezdí se po něm. Proč ne?
Je to stavebně připravené, ale pro spuštění provozu bohužel nastala komplikace. Protože je to v plné zástavbě, nesplnili jsme při povolování hlukové limity. Nestačí standardní protihlukové stěny, ale je potřeba části trasy u Horních Počernic zakrýt do tunelu.
Na to nyní připravujeme projekt. Je to časově i finančně náročné. Za mě to úplně logiku nedává, ale bohužel je to tak.
A teď máte nový průšvih. Jak zjistil iRozhlas, váš podnik uzavřel koncem loňska několik smluv s dceřinými firmami Agrofertu v hodnotě půl milionu korun v rozporu se zákonem o střetu zájmů. Smlouvy jste podepsali ještě před tím, než premiér a šéf ANO Andrej Babiš vložil své firmy do svěřenského fondu. Budete platit pokutu?
Pokuta dle zákona v tomto případě žádná nehrozí.
Předmětem smluv jsou převážně plnění v oblasti servisu dopravních prostředků podnikem. Tyto smluvní závazky jsou na základě zákona o střetu zájmů neplatné.
Poskytnutá plnění a platby na základě těchto smluv budou mezi smluvními stranami vypořádány na principech bezdůvodného obohacení ve smyslu občanského zákoníku.
To znamená, že provedené práce uhradíte. Co ještě?
ŘSD v této souvislosti provedlo bezprostředně úpravu kontrolních systémů. Stejně tak zastavilo jakákoliv další plnění ze smluv uzavřených po 9. prosinci. (Den, kdy byl Andrej Babiš jmenován premiérem – pozn. red).
Jak k tomu pochybení došlo?
V kontextu jedenácti tisíc zakázek za rok, které ředitelství administruje, bohužel došlo u drobných marginálních oprav vozidel a provedení technické kontroly vozidel k podpisu jednotek smluv s těmito firmami.
Nastala jarní sezona a přiblíží se letní. Kde lze s ohledem na opravy a modernizace očekávat největší dopravní komplikace?
Bude toho poměrně hodně, ale pro nejbližší měsíce bych upozornil například na opravy silnice I/3 u Votic směrem na Miličín, kde se bude místy jezdit kyvadlově, nebo na opravy D10 u Staré Boleslavi.
Také budou pokračovat zmíněné práce u Brna a na křižovatce Aviatická u pražského letiště. Další opravy budou na D5 u Kladrub na Tachovsku.
Dopravu komplikují i pokračující opravy mostu Šmejkalka na D1. V Náchodě se zase upravuje okružní křižovatka. Řidiči udělají nejlépe, když se Náchodu v nejbližších měsících vyhnou.
Po jihočeské D3 u Českých Budějovic se přes půl roku jezdí rychlostí 150 kilometrů v hodině. Přidáte další úseky?
Zatím ne. Během jarních měsíců zpracujeme vyhodnocení pilotního projektu na D3. Spolupracujeme s dopravní policií, která tam měří rychlost a sleduje nehodovost. Zima a podzim nebyla pro hodnocení ideální, mnohdy počasí neumožňovalo zvýšenou rychlost povolovat. Nyní z jara to tam bude policie sledovat a měřit ještě pozorněji.
Mám od policie určitou zpětnou vazbu, že jakmile povolíte stopadesátku, tak to zrychlí ty řidiče, kteří jezdí do nějakého procenta na větší rychlost. Takže pak nastane problém s těmi, kteří zvýší rychlost na sto sedmdesát.
Předpokládám, že do prázdnin budeme mít hotové hodnocení a následně ministerstvo dopravy rozhodne, zda takové úseky přidávat, nebo ne.
Radek Mátl
Vystudoval obor dopravní inženýrství a spoje na pražském ČVUT.
Na Ředitelství silnic a dálnic začal pracovat už v roce 2004 a postupně se vypracoval na šéfa úseku výstavby.
V nejvyšší funkci je od října 2019.
V čele podniku ale fakticky stanul už v červenci téhož roku jako pověřený ředitel. Stalo se tak poté, co po pouhých třech měsících skončil jeho předchůdce Pavol Kováčik.