„Pan prezident dosud s panem premiérem o summitu NATO nehovořil. Kancelář Pražského hradu spolu s Úřadem vlády ČR hledá tento týden možnosti setkání prezidenta s předsedou vlády vzhledem k jejich časovým možnostem,“ řekl Novinkám mluvčí prezidenta Vít Kolář.
Summit se koná 7. a 8. července v turecké Ankaře. Proti účasti hlavy státu se postavil ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), který Pavla označil za zástupce „opozice“. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) v sobotu potvrdil České televizi, že Česko na summitu zastoupí premiér Andrej Babiš (ANO), Macinka a on.
„Je to především vláda, především premiér, který nese odpovědnost za zahraniční politiku a také za plnění závazků, které vyplývají z našeho členství v Severoatlantické alianci,“ zdůraznil Zůna.
Argumentem kabinetu je, že vládní představitelé lépe než prezident vysvětlí spojencům v NATO, proč Česko nezvyšuje výdaje na obranu a počítá do nich i některé sporné dopravní stavby. Taková představa je však podle dvou blízkých spolupracovníků hlavy státu, se kterými Novinky hovořily, mylná.
„Ten summit nikdy neměl být a nebude o rozpočtech jednotlivých států a jejich obranných výdajích. Summit má mnohem důležitější témata: Ukrajinu, Írán,“ řekl Novinkám poradce prezidenta, který si nepřál být jmenován.
„Zastupování země na summitu NATO by mělo být výsledkem dohody mezi prezidentem jako vrchním velitelem ozbrojených sil a předsedou vlády. Prezident vždy zastupuje mandát vlády, nikdy nevystupuje sám za sebe,“ zdůraznil.
Podle dalšího Pavlova poradce by účast prezidenta Česku pomohla. „Má v Alianci jako bývalý předseda Vojenského výboru NATO respekt. Na posledním summitu Petra Pavla holandský král posadil k hlavnímu stolu, kde seděl i generální tajemník Aliance Mark Rutte a prezident Spojených států Donald Trump (šlo o summit v Haagu v roce 2025 – pozn. red.). Pavel požívá vážnosti, kterou má v Evropě málokdo. Je krátkozraké to nevyužít,“ řekl Novinkám.
S prezidentem jezdil i Nečas
Od svého jmenování se Pavel účastnil všech summitů NATO. Letos chce premiérovi, podle informací Novinek od dvou zdrojů z Hradu, prezident navrhnout, že se aspoň připojí k vládní delegaci. A účastnit se bude jen těch panelů, které budou ve formátu prezidentů spojeneckých států. V roce 2010 se tak summitu v Lisabonu účastnil jak tehdejší premiér Petr Nečas (ODS), tak i někdejší hlava státu Václav Klaus a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09).
„Pavel by mohl Česko reprezentovat na večeři, která je vpředvečer summitu a kde jsou hlavy delegací,“ poznamenal prezidentův blízký spolupracovník.
Letošní summit bude mít napjatou atmosféru nejen kvůli válkám na Ukrajině a v Íránu, ale i kvůli změně postoje USA jako nejvýznamnějšího člena Aliance. Prezident Donald Trump totiž zkraje dubna prohlásil, že se Američané z NATO mohou brzy stáhnout, když se ostatní země aliance nepřipojí do konfliktu s Íránem.
„V červenci v Turecku se můžeme dočkat nepříjemných překvapení, na něž rozhodně nejsme připraveni. A příznačné je, že hostitelem summitu NATO je země, která má daleko více zájmů v blízkovýchodním regionu (včetně Íránu) než v euroatlantickém světě,“ poznamenal k jednání bývalý europoslanec Jan Zahradil, který je poradcem Motoristů pro zahraniční politiku.
Vyřizování účtů
Celý spor o účasti Pavla na summitu vznikl podle jeho okolí snahou vládních stran se prezidentovi pomstít. Zatímco Babiš Pavlovi údajně nemůže zapomenout porážku v prezidentských volbách v roce 2023, Macinka zase prezidentovi vyčítá, že nejmenoval jeho přítele a poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí.
Jenže ani hlava státu není v této „válce“ zcela bez nástrojů. Situaci může vládě komplikovat ve chvíli, kdy začne vetovat její zákony a vracet je tak do Sněmovny k přehlasování. To může v případě obstrukcí opozice trvat i dlouhé dny.
Pavel může prosazovat svou i v případě hledání nového náčelníka generálního štábu Armády ČR, kterého sice navrhuje vláda, ale jmenuje prezident. Stávající náčelník Karel Řehka končí v čele české armády letos v srpnu.
