Nic vám neřekne víc o současném stavu evropské energetiky než letošní Velikonoce. Protože jeden obrázek vydá za tisíc slov a jedno číslo za tisíc obrázků, z úsporných důvodů mám pro vás na úvod několik obrázků a čísel.

Takto vypadal čtvrthodinový trh v nedělním a pondělním cenovém „ďolíku“:

Foto: Energostat (oEnergetice)

Ceny elektřiny na spotu o Velikonocích

A takto vývoj spotových cen od začátku dubna ve vybraných obchodních zónách.

Foto: energy-charts.info

Ceny elektřiny na spotu o Velikonocích

Teď ta slíbená čísla – a postačí nám jen ta, která se vztahují k velikonoční neděli v Německu: 86 045, 47 250, 38 795, 29 656, 20 696 a 133. Lepší počasí jsme si nemohli přát, že?

Na 86 045 MW vycházel v prognóze peak celkové výroby, zatímco reálně bylo v danou chvíli potřeba pokrýt jen 47 250 MW. Dispečeři tedy čelili v pravdě eskamotérské výzvě nacpat někam výkon až ve výši 38 795 MW. Těch 29 656 MW nám dává určitou představu o krácení produkce, protože jde o rozdíl mezi denní prognózou a reálným výkonem solárů a větrníků v polední špičce. Hodnota 20 696 reprezentuje množství nevýroby v MWh (odpovídá celodenní produkci velkého jaderného bloku). A konečně 133 je odhad nákladů v milionech eur za redispečink, krácení výroby a provozní podporu OZE.

Pokud vám to připadá bláznivé jako americká zahraniční politika nebo fotbalový zápas Plzeň – Teplice, pak jste ještě neviděli, co se o Velikonocích dělo v Belgii, tedy poněkud symbolicky v zemi, v níž se rozhoduje o směřování evropské energetické politiky. V sobotu 4. dubna krátce po 3. hodině ranní nastal historický okamžik. Belgická soustava se ocitla zcela bez jaderné energie. Přibližně po padesáti letech!

Foto: energy-charts.info

Belgie bez jádra

Přesnější údaj bohužel nedám dohromady, protože mám k dispozici denní data až od roku 2015. Osobně bych si však tipnul, že Belgie byla zcela „jádraprostá“ naposledy někdy na začátku osmdesátek (byť jen na pár měsíců kvůli odstávkám).

Foto: Světová jaderná asociace

Výroba elektřiny z jádra v Belgii

Pro připomenutí: Belgii už dnes z původních sedmi (!) komerčních reaktorů s kapacitou téměř 6 000 MW (!!) zůstaly jen dva (!!!) s instalovaným výkonem jen něco málo přes 2 000 MW (!!!!). Jak se to stalo a jakou roli v tom sehrála politika německého střihu, to rozebírám v mnoha jiných textech (třeba tady, tady a vlastně i tady). Teď se chci věnovat jen žhavé současnosti.

Když Belgičané letos na apríla odpojili Doel 4 a pak 4. dubna zbývající Tihange 3, belgičtí odpůrci jádra mohli bez obav demontovat nákladné rakouské rozlišovače jaderného proudu ze svých zásuvek. Belgická síť je totiž od té doby dočista bez atomu.

Teď ještě proč to Belgičané vlastně dělali. Zní to divně, ale právě kvůli tomu, aby mohli déle využívat stávající reaktory. Prodloužení životnosti do roku 2035 totiž zatím platí jen papírově, a je potřeba ho potvrdit technicky. Což se s aktivním reaktorem dělá blbě. A protože rekonstrukce budou trochu náročnější, jedna dlouhá odstávka od dubna do listopadu stačit nebude. Tu samou si střihnou technici i v letech 2027 a 2028. Jinými slovy belgickou energetiku čekají tři perná léta (bez ohledu na reálné počasí).

Foto: Elia

Disponibilita belgického jádra

Sluší se pochválit, že provozovatel soustavy Elia přistupuje k této výzvě zodpovědně a se vší vážností, a dokonce zpracoval ve spolupráci se sousedními přenosovkami studii, v níž posuzuje rizika v oblasti bezpečnosti a spolehlivosti provozu. Nechci být moc jízlivý. Vlastně chci. Předběžné závěry jsou naprosto kouzelné: Bude to v pohodě, protože za rohem bydlí Francie.

Modelování ukázalo, že v extrémním scénáři – bez belgického jádra, při rozsáhlých odstávkách přenosových linek v regionu a oslabení propojení s Francií – dochází k výraznému nárůstu frekvenčních oscilací.

Foto: Elia

Nárůst frekvenčních oscilací bez dvou reaktorů

Z pohledu řízení napětí v nejkritičtějších dobách (jaro, mimo špičku, víkendové noci a odpoledne apod.) pak studie explicitně trvá na tom, že v provozu by měly zůstat čtyři z šesti bloků severofrancouzské jaderné elektrárny Gravelines a alespoň jedna přilehlá nizozemská elektrárna. Modely ukazují, že i tak by napětí mohlo stoupnout až na 422 kV, tedy mírně nad provozní limit. Při provedení vhodných opatření (instalace kompenzačních tlumivek, tendr na řízení napětí atp.) však provozovatel soustavy bude schopen udržet to do 417 kV (hned jste klidnější, že?).

Foto: Elia

Řízení napětí v Belgii

Studie se zabývá i tzv. dynamickou stabilitou, tedy chováním systému při poruchách. Autoři přitom přistoupili k řešení nejen tradičním „synchronním“ pohledem, ale i moderním „invertorovým“. Přestože dospěli k závěru, že ani v jedné ze zkoumaných oblastí nepředstavuje odstavení belgického jádra bezprostřední riziko, i v tomto případě potvrdili, že energetika bude oslabena a že bude spoléhat na kámoše z Francie.

Jeden příklad za všechny: zkratový výkon. Představte si, že do horkovzdušného balónu narazí dravec (ať už z nepozornosti či škodolibosti) a rozpárá mu plášť. Zda balón poletí dál nebo se zřítí, to nezáleží jen na velikosti oné díry, ale také na odolnosti balónu. A to je právě metafora pro zkratový výkon: Je to vyjádření míry, do jaké je balón schopen odolat roztrženému plášti.

Výpočty potvrzují, že tato schopnost klesá s vypnutím belgického jádra o více než 20 % a že její dominantní část (42 %) následně přechází na bedra Francie.

Foto: Elia

Zkratový výkon bez dvou reaktorů

Studie dále uvádí, že belgická síť bude po odstavení dvou reaktorů měkčí a bude pracovat s nižší rezervou stability, tedy víc „na hraně“. Celkově tedy lze konstatovat, že tři belgické jaderné dovolené budou náročné, ale ve zostřeném režimu a s Francií za zády relativně zvládnutelné. Kouzelná věta na závěr: V „nejaderném“ období doporučuje Elia vyhnout se souběžné údržbě dvou linek 380 kV na francouzsko-belgickém pomezí…

Tak moment, sliboval jsem šílenství. To má jako být ono? Upřímně řečeno klidně bych se z toho mohl vylhat s tím, že politické rozhodnutí o předčasném konci pěti reaktorů se do této definice pohodlně vejde. Ale když jinak nedáte, rozebereme si bláznivou (a zároveň poněkud kritickou) situaci přímo z letošního Velikonočního pondělí.

Mezi 13:45 a 14:45 zasvítilo nejen slunce, ale i neuvěřitelná částka na belgickém vyrovnávacím trhu ve výši -15 000 eur/MWh, což pro představu odpovídá cenovce -375 Kč/kWh. Kdo zrovna v tomto čase nabíjel auto na plný výkon pomocí 22kW nabíjecí stanice, dostal za to 330 eur. Šlo o limitní zápornou hodnotu, která se v Belgii dosud nikdy ani vzdáleně neobjevila – předchozí rekord byl kolem -5 000 eur/MWh. A níže uvedený graf ilustruje i příčinu: Soustava bojovala s přebytkem výkonu ve výši až téměř 1 000 MW.

Foto: Elia

Vyrovnávací trh 6. dubna 2026

Provozovatel soustavy Elia později potvrdil, že nešlo o chybu, ale indikaci kritické situace v návaznosti na nepřesnou předpověď počasí v celém regionu a brutální převis nabídky nad poptávkou.

„Produkce solární energie byla výrazně vyšší, než se očekávalo (o 1,4 GW). To vedlo v krátké době k silné nadprodukci a nerovnováze v systému. Zároveň byla k dispozici velmi nízká flexibilita. V provozu nebyly téměř žádné velké elektrárny, které by mohly snížit svůj výkon, ani průmysloví odběratelé, kteří by byli schopni zvýšit svou spotřebu, a pouze velmi omezená výroba z velkých větrných elektráren, kterou by bylo možné omezit,“ sdělil mluvčí Elia a provozní data mu dávají za pravdu. Mimochodem povšimněte si onoho tajemného slábnutí slunce po 13:00… Zázrak. A solárníci nebudou mít co žrát.

Foto: energy-charts.info

Prognóza vs. výroba solárů

Kdyby k tomu ještě navíc foukalo, mohlo být ještě mnohem veseleji. Provozovatel by patrně musel rovněž přistoupit ke krácení výroby – otázka však zní, nakolik je toho na dálku technicky schopen…

Foto: energy-charts.info

Výroba elektřiny z větru

Mluvčí Eila v této souvislosti uvedl, že je třeba urychlit úsilí účastníků trhu a tvůrců legislativy o zajištění dostatečné flexibility, a to mimo jiné i tím, že se malé decentralizované výrobní jednotky stanou ovladatelnými (čímž mezi řádky přiznal, že spousta jich dodnes ovladatelná není).

„Extrémní vyrovnávací cena byla především silným signálem, který ukazuje, že flexibilita se musí zvyšovat stejným tempem jako výroba energie z obnovitelných zdrojů. V extrémních scénářích je Belgie závislá na výjimečných – a často nákladných – opatřeních,“ varoval mluvčí.

Přestože případ se stal docela vděčným tématem v energetických diskuzích na sociálních sítích, jednoho kouzelného aspektu si skoro nikdo nevšiml. Od toho ale máte mě. Belgická soustava byla skoro celý den v hlubokém deficitu! Celkem bizár v kombinaci se zápornými denními cenami a extrémně zápornými cenami na vyrovnávacím trhu, že? Při solárním peaku přitom skoro 90 % celkové výroby tvořily fotovoltaiky.

Foto: energy-charts.info

Brutální výkonový deficit

Graf fyzikálních přeshraničních toků dále ukazuje, že čistý dovoz dosáhl nad ránem rekordní hodnoty 6,5 GW! Jak nastoupila FVE špička, začala v regionu klasická přetlačovaná a import poklesl. I tak však ve 14:00 (tedy v době onoho skoroincidentu) činil skoro 2 GW.

Foto: energy-charts.info

Přeshraniční toky

Na závěr se vrátím stylově… na začátek: Představte si ten mazec, kdyby letos v Belgii zůstaly v provozu oba jaderné reaktory až do pomlázky. Vždyť to už by v kombinaci s meteorologickou odchylkou znamenalo přebytek 3 GW! Vzhledem k tomu, že tato situace bude nastávat čím dál častěji a že až se retrofitované belgické reaktory dostanou zpět do plné kondice, ještě se to zhorší, domnívám se, že bychom tomuto fenoménu měli věnovat náležitou pozornost a systémově se z něj poučit. Jde totiž o exemplární ukázku, kterak se v jedné energetice tlučou dvě koncepce, které k sobě nejdou: jaderná a obnovitelná.

Rozhodnutí prodloužit Doel 4 a Tihange 3 do roku 2035 a možná i do roku 2045 je samozřejmě racionální a správné. Budovat však souběžně další tisíce MW v solárech a větrnících a nedoprovodit to náležitým rozvojem sítí a akumulace, to už je na trojku z fyziky a čtyřku z matematiky. Ještě že česká státní energetická koncepce jde úplně jinou cestou… Oh wait!