Jedním z příkladů je leták společnosti Peníze za půdu. Uvádí, že zemědělec může vydělávat kolem 46 tisíc korun na hektar ročně, zatímco vlastník z toho získává jen malou část. Prodej půdy má být podle těchto výpočtů ekonomicky výhodnější.
Podle odborníků je však takový příměr přinejmenším problematický. „Je to ekonomický nesmysl. Pachtovné je nájemní vztah, který pro vlastníka představuje stabilní výnos z držby majetku. Naopak výnos zemědělce je výsledkem podnikatelského rizika, závisí na cenách komodit, počasí a lidské práci,“ řekl specialista na zemědělské pozemky Tomáš Válka. „Tato taktika slouží pouze k vyvolání falešného dojmu, že vlastník na držení půdy tratí, a měl by ji proto co nejdříve prodat,“ dodal.
Podobně se vyjadřuje i Zemědělský svaz České republiky. „Je naprosto nesmyslné, že by zemědělec dosáhl zisku 40 tisíc korun z jednoho hektaru. Průměrný zisk je zhruba dvacetkrát nižší,“ uvedl předseda Martin Pýcha s tím, že takové zavádějící informace poškozují zemědělce.
Jedna matka, více dcer
Na trhu ve skutečnosti nepůsobí pouze jednotlivé firmy nabízející výkup pozemku. Jde o širší obchodní model. Ten je založený na aktivním oslovování velkého množství vlastníků, rozesílání tisíců letáků a snaze získat část pozemků za cenu nižší, než je jejich tržní hodnota.
Vedle společnosti Peníze za půdu praktikuje podobné metody například Česko-norský půdní fond. Ten se na svém webu prezentuje jako iniciativa zahraničních investorů z Norska a Česka, založená v roce 2021. Ve veřejných registrech ale není doložitelné zapojení norského kapitálu, neexistují ani žádné jasné spolupráce s norskou stranou obecně.
Foto: Právo, Právo
Účel světí prostředky. ČNPF na svém webu cituje jakéhosi norského klasika. Jméno je ovšem napsáno norsky nesprávně a citát ve skutečnosti vyslovil americký prezident Franklin Roosevelt.
Česko-norský půdní fond vznikl teprve na konci loňského roku, a to přejmenováním firmy Českomoravské zemědělství, kterou založila realitní společnost Viagem. Podle notářského zápisu stál u jejího vzniku člen správní rady Viagemu Přemysl Kubáň.
Jméno Přemysla Kubáně navíc figuruje v údajích o vlastnictví domén u obou zmíněných společností, jak u fondů, tak Peněz za půdu, a naznačuje tak další propojení s Viagemem.
Zemědělský svaz již dříve upozornil, že Viagem vykupuje půdu prostřednictvím více projektů, které se navenek nemusí jevit jako propojené.
Společnost Peníze za půdu také vznikla na sklonku minulého roku s kapitálem 20 tisíc korun, tedy na výkupy půdy překvapivě nízkým. Na svém webu nabízí firma obrázky z fotobank a podobenky připomínající rukopis umělé inteligence. Jejím oficiálním majitelem je František Hrnčíř z Rumburku, kvůli jehož dluhu byla na firmu čerstvě uvalena exekuce.
Společnosti Peníze za půdu, Česko-norský půdní fond ani Viagem na dotazy redakce neodpověděly.
Spekulanti sbírají kontakty z katastru
Podle zjištění redakce jsou někteří vlastníci oslovováni i krátce po změně vlastnictví v katastru nemovitostí. Ten je veřejným seznamem a údaje z něj lze získat. Využívání těchto údajů pro reklamní činnost je ovšem sporné.
Podle Úřadu pro ochranu osobních údajů musí firmy v takových případech splnit podmínky takzvaného oprávněného zájmu. Musí být schopné doložit, že jejich postup je přiměřený, očekávatelný a nepřevažuje nad právy oslovených osob. Zároveň nesmí být taková komunikace klamavá nebo nekalá.
Firmy takto oslovují velké množství vlastníků a spoléhají na to, že část z nich nabídku přijme. Rozdíly mezi nabídkou a skutečnou hodnotou mohou být ale výrazné. Tomáš Válka popsal případ klientky, která měla těsně před podpisem smlouvy se spekulanty o prodeji půdy za 200 tisíc korun. Shodou náhod si nechala její bonitu posoudit odborníkem a od chystané smlouvy odstoupila. Nakonec ji prodala o pár týdnů později za normální tržní cenu. Za 20násobnou cenu.
„Zásadní je nenechat se tlačit do rychlého rozhodnutí. Doporučuji vždy ověřit tržní cenu z více zdrojů. Právě u pozemků s potenciálem výstavby dochází k největším rozdílům v tržní ceně,“ uvedl Válka.
Stát připravuje změny
Stát je na spekulanty zatím krátký. Ministerstvo zemědělství připravuje legislativní úpravu, která má omezit podhodnocené nákupy půdy. „Záměrem je zabránit spekulacím a ochránit půdu primárně pro produkci potravin,“ uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.
Ve hře je například zavedení předkupního práva pro aktivní zemědělce. Časový horizont takové regulace ovšem zatím není jasný.
Stížnosti na nevyžádané či nátlakové nabídky odkupu nemovitosti registruje i Česká obchodní inspekce. „Ročně obdržíme jednotky podání týkající se nabídek na odkup nemovitostí. V letech 2020 až 2023 se nejčastěji jednalo o podání na společnost Viagem,“ řekl mluvčí inspekce František Kotrba.
