I přes uzavřené dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem se drží ceny ropy a plynu stále vysoko. Výpadek dodávek těchto komodit především do Asie se promítá do vyšších cen po celém světě, sekundárně tak tato situace dopadá také na Evropu včetně Česka. Nejde přitom pouze o cenu pohonných hmot. Česko je jako země s vysokým podílem průmyslu v ekonomice velmi náchylné na zdražování energií.
V simulaci níže si můžete vyzkoušet, jak růst cen ropy ovlivňuje různé sektory české ekonomiky. Všechny modely vycházejí z predikcí hlavního ekonoma České spořitelny Davida Navrátila.
Český průmysl významně ovlivňuje také cena plynu. Evropa je po odstřihnutí od ruských plynovodů silně závislá na dovozu zkapalněného plynu (LNG) po moři. A právě přes Hormuzský průliv putovala na světové trhy zhruba pětina globálních dodávek LNG, především z Kataru. Tyto dodávky teď světovým trhům citelně chybějí.
V následujícím modelu si můžete vyzkoušet, při jakých cenách na evropské burze (TTF) se začínají utlumovat jednotlivé sektory tuzemského průmyslu a při jakých cenových hladinách hrozí opakování plošné energetické krize z roku 2022.
Jak tvrdě může krize Česko zasáhnout?
Celkový dopad krize na zdražování a na výkon české ekonomiky závisí na několika faktorech. Zásadní je rozsah globálního výpadku a jeho délka. A také panika na trzích, která může krizi prohlubovat.
Předpokládá se, že samotný výpadek celkových světových dodávek je sice u ropy a plynu až pětinový, částečně a krátkodobě ho však může tlumit uvolnění strategických rezerv Mezinárodní energetické agentury (IEA) nebo uvolnění ekonomických sankcí na některé státy, aby se na světové trhy dostalo více ropy. Stěžejní je v tomto případě ale délka přerušení dodávek. Čím déle se krize povleče, tím budou dopady na světovou ekonomiku včetně Česka výraznější.
Níže se můžete podívat na scénáře, které ukazují, jak by se zablokování Hormuzu mohlo propsat do růstu inflace a jak moc by mohlo ukrojit původně předpovídaný nadějný růst české ekonomiky.
Procenta (10 procent, 20 procent) vyjadřují rozsah globálního výpadku dodávek energií. Časový údaj určuje trvání šoku, než dojde k přizpůsobení trhu. Panika modeluje strach a hromadění zásob, které skokově zvyšují ceny komodit.
Scénáře pro Česko
10 % (3 měs.) Mírný šok20 % (3 měs.) Dvojnásobný šok20 % (6 měs.) Dlouhá krize20 % + panika (3 měs.) Strach na trzích (3m)20 % + panika (6 měs.) Nejhorší scénář (6m)Katar izolovaně Plynová krize
Vyberte scénář:10 % (3 měs.)20 % (3 měs.)20 % (6 měs.)20 % + panika (3 měs.)20 % + panika (6 měs.)Katar izolovaně
Ropa Brent ($/bbl)
96 – 136
Plyn TTF (€/MWh)
54 – 79
Ropa Brent ($/bbl)
125 – 204
Plyn TTF (€/MWh)
72 – 122
Ropa Brent ($/bbl)
Vrchol 204 → 98 – 139
Plyn TTF (€/MWh)
Vrchol 122 → 55 – 81
Ropa Brent ($/bbl)
142 – 313
Plyn TTF (€/MWh)
83 – 192
Ropa Brent ($/bbl)
Vrchol 313 → 105 – 180
Plyn TTF (€/MWh)
Vrchol 192 → 59 – 107
Ropa Brent ($/bbl)
~ 75 – 80
Plyn TTF (€/MWh)
85 – 140
Co modely ukazují?
Každý model simuluje očekávanou inflaci a vývoj HDP při naplnění konkrétního scénáře. Kromě toho ukazuje i odhadované cenové rozpětí ropy Brent na světových trzích a plynu TTF na evropské burze.
Jako výchozí bod využívá předkrizovou prognózu ČNB pro rok 2026. U inflace (původní prognóza 1,6 procenta, v grafice znázorněná plnou oranžovou barvou) k ní přičítá odhadovaný krizový nárůst, který představuje šrafovaná část. Tučným oranžovým písmem je pak vyjádřeno celkové rozpětí, ve kterém by se inflace reálně pohybovala.
Vývoj HDP je znázorněn trochu jinak. Původní růstová prognóza ČNB pro rok 2026 (+2,9 procenta) je v grafu vyznačena černou ryskou. Barevný pruh následně ukazuje rozpětí, kam až by se při daném scénáři mohl růst (nebo případný pokles) české ekonomiky propadnout.
Jak to číst v praxi: Například při 20procentním výpadku dodávek po dobu tří měsíců by se inflace v Česku mohla zvýšit o jeden až tři procentní body oproti původní prognóze ČNB. Podle modelu by se tak pohybovala v rozpětí 2,6 až 4,6 procenta. Český HDP by za této situace ještě pravděpodobně udržel růst (mezi +0,1 až +1,7 procenta), ale oproti původním plánům ČNB by to znamenalo citelný propad o 1,2 až 2,8 procentního bodu.
Jak model počítá s reakcí trhu a českými specifiky?
Výpočty vycházejí z ekonomických modelů, které zohledňují dvoufázovou reakci trhu. V prvních týdnech po šoku ceny komodit prudce vystřelí vzhůru, protože chybí okamžitá náhrada. Postupem času se ale situace začne stabilizovat – firmy zničí část poptávky tím, že omezí výrobu, nebo přejdou na jiná paliva (například z plynu na uhlí). Model proto rozlišuje krátkodobý cenový extrém a následné střednědobé přizpůsobení.
Zásadní je ale lokální dopad. Protože má Česká republika vysoký podíl energeticky vysoce náročného průmyslu a energie tvoří významnou část našeho spotřebního koše, zasáhne nás krize tvrději než řadu jiných států. Výpočty proto na základě metodiky Mezinárodního měnového fondu a historických dat počítají s tím, že se u nás zdražení ropy a plynu propíše do růstu inflace a poklesu HDP zhruba o 20 procent silněji, než je běžný průměr.
Na podrobnou metodologii se můžete podívat níže.
Metodologie a parametry výpočtů
Základní rámec: Partial equilibrium model s dvoufázovou cenovou dynamikou. Rozpětí v datech odráží nejistotu v elasticitách.
Cena ropy (Brent)předkrizová cena × (1 + šok / (εd + εs))
Krátkodobé elasticityεd = −0,06 až −0,20 (centrální −0,10)
εs = 0,004 až 0,10 (centrální 0,05)
Delší scénáře (6+ měsíců)Rozlišuje se vrchol (krátkodobé elasticity, první 2–4 týdny) a stabilizace. Střednědobé elasticity narostou o ~40 % díky fuel switchingu, destrukci poptávky a reakci těžby z břidlic.
Faktor panikyMultiplikátor preventivní poptávky 1,3–1,8× (Kilian 2009, AER).
Dopad na plyn (TTF)Amplifikace 1,2× oproti ropě Brent kvůli vyšší volatilitě plynového trhu.
Dopad na inflaci (CPI v ČR)Využívá pravidlo MMF (+10 % energie ≈ +0,4 p.b. inflace). Pro ČR je aplikována 1,2× amplifikace kvůli vyšší váze energií ve spotřebním koši.
Dopad na HDP (ČR)Hamiltonův koeficient −1,4 % na 10 % NOPI (Hamilton 2003). Pro ČR je aplikována 1,2× amplifikace z důvodu vyšší energetické náročnosti tuzemského průmyslu.
Jak se situace vyvíjí nyní?
Hormuzský průliv je zablokovaný už od 1. března, kdy Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán. Průliv je tak blokovaný už šestým týdnem. I přes uzavření dvoutýdenního příměří mezi USA a Íránem zůstává námořní doprava stále výrazně omezená a k plnému odblokování zatím nedošlo. Plavba je momentálně možná pouze ve striktně vymezených bezpečných trasách, které musejí lodě koordinovat s íránskými revolučními gardami. Mimo tyto koridory hrozí podle úřadů reálné nebezpečí námořních min a některé tankery už byly donuceny změnit směr.
Úplné otevření úžiny přitom bylo jednou z hlavních podmínek amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten už na sociálních sítích pohrozil, že pokud nebude uzavřena a plně dodržována skutečná mírová dohoda, americká armáda v oblasti zůstane a je připravena znovu tvrdě udeřit. Šanci na rychlé vyřešení navíc podkopávají pokračující izraelské útoky na Libanon, kvůli nimž Írán zpochybňuje smysl nadcházejících mírových jednání v Islámábádu.
FLOW: Trhy nám přestávají věřit, Česko je už rizikovější, než Řecko, říká ekonom Navrátil • e15