O letošních parlamentních volbách se často mluví jako o těch nejdůležitějších v moderní historii země.
Velká část maďarské společnosti volby vnímá jako referendum o dalším směřování země: Buď si zachová silné vazby s Ruskem, nebo se posune směrem k obnově vztahů s EU. Maďaři ale v posledních letech pociťují i horší ekonomickou situaci, korupci nebo potíže v sociální oblasti. V kampani tak silně rezonovala i tato témata.
Příznivci strany Tisza během demonstrace 15. března, kdy Maďarsko slaví státní svátek připomínající revoluci z roku 1848.
Volby jsou podle analytiků klíčové i pro Orbána osobně. U moci je už šestnáct let, což z něj činí nejdéle vládnoucího lídra v rámci Evropské unie. Prohra by pro Orbána a jeho politický model, který v Maďarsku dlouhodobě prosazuje, znamenala velkou porážku.
Maďarské volební klání bude mít navíc důležité geopolitické dopady, které pocítí v Kyjevě, Moskvě, Bruselu i Washingtonu.
Pád Orbánovy vlády by Kreml připravil o nejdůležitějšího spojence v EU a výrazně by mu ztížil možnost zasahovat do evropské politiky. O klíčového partnera by přišla i Trumpova administrativa, jejíž vztahy se sedmadvacítkou jsou nyní značně napjaté. V Bruselu a Kyjevě naopak změnu vyhlížejí v naději, že přispěje ke sblížení vztahů a odstranění překážek, který stojí v cestě pomoci napadené zemi. Budapešť například v současnosti blokuje rozsáhlou unijní půjčku pro Ukrajinu.