Do konce března poskytovali právní poradenství cizincům, hledajícím ochranu před pronásledováním nebo vážnou újmou, paralelně právníci neziskových organizací a právníci z advokátní kanceláře.
Finance pro neziskovky plynuly převážně z evropského Azylového migračního a integračního fondu. Z českého státního rozpočtu dostávaly zhruba čtvrtinu potřebných peněz. Služba poskytovaná advokátní kanceláří byla naopak ze státního rozpočtu hrazená celá.
„Zatímco poradenství neziskových organizací stálo díky evropské dotaci daňové poplatníky 5,5 milionu korun za dva roky, u veřejné zakázky pro advokáty stát zaplatil 23 milionů,“ popsal situaci zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm.
Služby neziskovek i právní kanceláře měl resort v plánu využívat i nadále. Vyplývá to z oficiálního seznamu plánovaných projektů z loňského listopadu, který vznikal za bývalého ministra Víta Rakušana (STAN).
Před měsícem však přišlo nečekané rozhodnutí. Ministerstvo nově vedené Lubomírem Metnarem (ANO) nařídilo vypsat novou veřejnou zakázku na „poskytování právního poradenství ve věci mezinárodní ochrany, neoprávněného pobytu a návratů 2026–2028“. Zakázka v hodnotě více než 23 milionů korun ale zcela vylučuje neziskové organizace a je určená jen advokátním kancelářím. Veškeré náklady bude namísto využití zdrojů EU hrazeny pouze ze státního rozpočtu. Termín pro podání nabídek vyprší právě dnes, v pátek 10. dubna.
Ze zadávací dokumentace dále vyplývá, že ministerstvo nepoptává službu pro všechny žadatele o azyl, ale přechází na jediného dodavatele, který bude působit pouze v uprchlických nebo v detenčních zařízeních. Lidem, kteří nežijí v azylových zařízeních, nebude teď právní pomoc dostupná vůbec.
Dopady na uprchlíky
Ministerstvo tvrdí, že nejde o zavedení nové služby ani o nový výdaj. Poradenství bude pokračovat, jen už nebude zajišťováno paralelně dvěma způsoby.
„Resort tyto služby financuje dlouhodobě, přičemž v případě nevládního sektoru šlo mimo jiné o projekty spolufinancované z evropského fondu. Tyto prostředky nyní mohou být využity na jiné aktivity v oblasti podpory cizinců,“ reagoval mluvčí resortu Ondřej Krátoška. Jde například o školení, pomoc při uplatnění na trhu práce nebo rekonstrukce a podporu uprchlických center.
Samotné neziskovky rozhodnutí vnímají jako krok špatným směrem, namířený proti jejich právníkům, kteří jsou v zastupování žadatelů úspěšní a napadají například rozhodnutí o neudělení azylu.
„Tato změna znamená ztrátu komplexní podpory, kterou jsme poskytovali nad rámec právního poradenství. Kromě něho jsme totiž zajišťovali i sociální podporu, tlumočení, psychologickou či výjimečně i materiální pomoc, například úhradu léků,“ popsala právnička z Organizace pro pomoc uprchlíkům Stanislava Sládeková.
Podle ní advokátní kanceláře poskytují pouze právní pomoc a žádné zmíněné služby navíc nezajišťují: „Jejich právní pomoc končí podáním žaloby v případě rozhodnutí ministerstva o neudělení mezinárodní ochrany. Ta bývá pouze stručná a obecná. V řízení pak soud ustanovuje žadateli jiného advokáta, kterého platí soud. Vznikají tak další zbytečné náklady a narušuje se kontinuita pomoci.“
„Klienti říkali, že jim advokát nic pořádně nevysvětlil, nenabídl všechny možnosti nebo byla problémem jazyková bariéra. Kvůli tomu pak někteří ani nevěděli, že mají podat žalobu, a přišli až ve chvíli, kdy už bylo pozdě,“ dodala Sládeková s tím, že ne všechny tuzemské advokátní kanceláře mají dostatečné zkušenosti s azylovým právem.
Podle Ministerstva vnitra o azyl v České republice loni žádalo 1097 osob, udělen byl sedmi desítkám a dalším 127 byla přidělena doplňková ochrana.
