I když se na první pohled může zdát, že dění na světové
politické scéně se běžných občanů zas tak nedotýká, opak je pravdou.
Dění kolem Severoatlantické aliance se týká také České
republiky, která je součástí od 12. března 1999. Jakožto státu
nám z členství plynou jisté závazky, mezi něž patří především
závazek vydávat určitý finanční obnos na obranu – konkrétně 2 % HDP.
To jsme například za loňský rok zvládli splnit.

Výdaje na obranu

V letošním roce je ale situace odlišná. V návaznosti na
konfliktní situace nejen v Evropě se loni státy včetně Česka rozhodly,
že do roku 2035 vzrostou obranné výdaje na 3,5 % HDP a
další 1,5 % HDP bude putovat na související nevojenské investice. Kabinet
minulého premiéra Petra Fialy loni přijal usnesení, podle kterého měly
růst obranné výdaje do roku 2030 o 0,2 % HDP ročně na 3 %.

Současná vláda však s podobným scénářem nepočítá.
Podle vyjádření premiéra Babiše letos Česko na obranu vynaloží
zhruba 2,1 % HDP. Raději se chce soustředit na zdraví spoluobčanů
a prodloužení jejich životů. Právě sporné výše výdajů na obranu
u jednotlivých členských států a jejich jistá pasivita přiměly
amerického prezidenta Donalda Trumpa k úvahám o odchodu z NATO.

Americké úvahy o odchodu

Trumpovi vadí především fakt, že se spojenci
nepřidali k jeho válce s Íránem. Dokonce v rozhovoru pro
britský deník The Daily Telegraph označil transatlantickou alianci za
nefunkční. Kritika Bílého domu se na spojence NATO snáší
především kvůli pasivitě vůči americko-íránskému konfliktu. Washington
například opakovaně žádal o vojenskou podporu při zajišťování
Hormuzského průlivu, který je klíčovým místem z hlediska dodávek ropy.
Za normální situace tudy totiž tankery převáží zhruba pětinu světové
produkce ropy a přibližně třetinu zkapalněného zemního plynu (LNG).



Americký prezident Donald Trump vyjádřil možný odchod USA z NATO.
, …

Pokud by Donald Trump na opuštění NATO skutečně trval, musel
by podniknout poměrně dlouhou cestu. Opuštění severoatlantické
aliance totiž z amerického pohledu není tak jednoduché. Podle
zákona schváleného před třemi lety je k takovému kroku zapotřebí
doporučení a souhlas dvoutřetinové většiny Senátu nebo legislativa
schválená celým Kongresem. Konkrétně je k tomu na stránkách Kongresu
uvedeno toto: „V roce 2023 přijal Kongres zákon, jenž prezidentovi
zakazuje ,pozastavení, vypovězení, zrušení nebo odstoupení od
Severoatlantické smlouvy‘ – jíž byla založena Organizace
Severoatlantické smlouvy (NATO) – bez souhlasu Senátu nebo přijetí
zákona Kongresem.“

Co by potencionální odchod USA znamenal

Jakmile by k tomuto hypotetickému scénáři došlo, museli by
se lídři NATO i jednotlivých členských států zabývat otázkou, zda je
možné, aby NATO bez Američanů dál fungovalo, či zda by dokonce nehrozil
rozpad celé aliance.

Pořád je ale třeba mít na paměti, že se jedná
o bezprecedentní situaci, na kterou je v tuto chvíli velmi těžké
odpovědět. Je to podobné, jako kdybychom se začali ptát, co by se
mohlo stát, kdyby se rozpadla Evropská unie. Bezpečnostní analytik Vojtěch
Bahenský z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd
Univerzity Karlovy k tomu dodává: „V momentě, kdy se k tomu
schylovat bude, budou státy hledat způsoby řešení. Je zde několik
scénářů, které ale nejsou vzájemně výlučné. Nepochybně budou země,
které budou chtít posílit obrannou dimenzi Evropské unie. Budou také
státy, které budou v nějaké podobě chtít zachovat NATO, byť to je
s velkým otazníkem, neboť Spojené státy dnes představují zhruba polovinu
jeho vojenských kapacit. Paralelně bych také očekával, že řada států
bude hledat nové, bilaterální garance se Spojenými státy, či
pravděpodobně přijde rozvoj menších multilaterálních
aliancí.“

Co na to Češi

Podle prezidenta Petra Pavla není Trumpův požadavek na
účast ostatních členských států v blízkovýchodním konfliktu
relevantní. „NATO bylo založeno jako obranná aliance.
Spojené státy nikdo nenapadl, proto zapojení ostatních členských států
nesplňuje to, na jakých parametrech byla aliance založena. Odchod Spojených
států by znamenal zásadní zkoušku pro zbytek aliance,“ uvedl ve
svém vyjádření prezident.



Zanedlouho se bude konat summit NATO v Turecku.
, …

Ministr zahraničí Petr Macinka se zatím zdržel
komentáře. Dodal, že si nemyslí, že by Spojené státy americké
chtěly NATO poškodit svým odchodem. Také zmínil, že s komentářem
současné situace počká až po skončení summitu NATO, který proběhne
7. a 8. července v turecké Ankaře.

Někteří analytici upozorňují, že zatímco v teoretické
rovině by mohl být odchod USA impulsem k větší samostatnosti a
„dospělosti“ Evropy, v praxi by se kontinent bezprostředně
poté ocitl v extrémně zranitelné pozici, protože na takovou míru
odpovědnosti zatím není vojensky ani politicky připraven, zároveň by však
mohl tento krok v dlouhodobém horizontu urychlit investice do obrany, posílit
spolupráci mezi evropskými státy a vést k větší strategické
nezávislosti.