Při výpočtu e15 Longevity indexu jsme se inspirovali konceptem Blue Zones, jak jej definoval americký spisovatel a výzkumník Dan Buettner. Jde o oblasti s nejvyšší koncentrací dlouhověkých lidí, kteří se takového věku dožívají v lepším zdraví a větší vitalitě, než je tomu ve zbytku země. České „modré zóny“ jsme se v e15 rozhodli identifikovat na základě tří indikátorů, jež dohromady tvoří výsledný e15 longevity index. Použitá data vždy zahrnují muže i ženy.
Průměrná naděje dožití od narození v letech 2015–2024
Indikátor říká, kde se populace v průměru dožívá nejvyššího věku od narození. Desetileté období jsme zvolili z důvodu snahy o umenšení vlivu pandemie covidu-19, jako zdrojová pro desetiletý průměr byla použita data Českého statistického úřadu.
Podíl osob nad 90 let ze skupiny lidí důchodového věku v roce 2024
Indikátor měří koncentraci osob ve velmi vysokém věku nad 90 let v rámci celkové seniorské populace, tedy osob starších 65 let, v dané oblasti. Výpočet jsme postavili na nejaktuálnějších dostupných datech Českého statistického úřadu, která zachycují rok 2024.
Průměrná délka života ve zdraví po 70 letech věku za roky 2014–2023
Tento indikátor je klíčový pro zachycení skutečné kvality života ve stáří, což je nosná myšlenka původních modrých zón: nestačí se pouze dožít vysokého věku, podstatné je prožít ho v dobré kondici a vitalitě. Pro jeho výpočet jsme využili unikátní data z expertní zprávy Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI) z roku 2025. Ukazatel vyjadřuje, jak velkou část ze svého zbývajícího života po 70. narozeninách prožijí senioři v dané oblasti v takzvaném úplném zdraví.
Pokud má tedy například vítězná Jilemnice hodnotu 28,5 procenta, znamená to, že průměrný sedmdesátník v této oblasti prožije více než čtvrtinu svého zbývajícího života bez vážných chronických onemocnění.
Podrobná data o nemocnosti jsou dostupná na úrovni 77 okresů, přiřadili jsme proto jejich hodnoty v našem indexu jednotlivým správním obvodům obcí s rozšířenou působností (SO ORP), které do daných okresů spadají. Desetiletý průměr (2014–2023) pak zajišťuje vysokou stabilitu a věrohodnost výsledků v celé republice.
Jak jsme stavěli e15 longevity index
Výpočet byl proveden na úrovni nejmenších dostupných jednotek SO ORP, k nimž byla přidána Praha. Z metodologického hlediska je nutné upozornit na rozdílnou velikost porovnávaných území: zatímco běžná SO ORP reprezentují menší celky s tisíci až desetitisíci obyvatel, Praha do indexu vstupuje s více než milionovou populací. Protože pro jednotlivé pražské městské části nejsou plně dostupná srovnatelná data, výsledné skóre hlavního města průměruje různorodé podmínky z celého jeho území, což může srovnání Prahy s menšími a homogennějšími regiony mírně zkreslovat.
Abychom tři použité, nicméně odlišné metriky mohli spravedlivě kombinovat, převedli jsme výsledky všech 206 SO ORP včetně Prahy u každého indikátoru na normalizované skóre od 1 do 10, kde hodnota 10 představuje nejlepší výsledek v rámci Česka. Celkový index dlouhověkosti je pak dán průměrem těchto tří dílčích skóre.
Vítězná obec dosáhla 28,5 procenta, což znamená, že průměrný sedmdesátník tu prožije více než čtvrtinu svého zbývajícího života bez vážných chronických chorob.