Nyní k palčivému tématu výkonu. 135 kilowattů na 1480 kilogramů hmotnosti skutečně neoslní při dlouhém sprintu. Pokus o rychlé připojení na dálnici ve třech lidech tak může být i trochu frustrující. V čem však hybridní pohon exceluje je plynulost a rychlost reakcí. Pružné zrychlení v nejčastějších rychlostech, dejme tomu od 30 do 130 km/h, je zcela dostatečné.
Po městě a na technických okreskách není možné vybít baterii hybridního pohonu, před každou zatáčkou se nabije alespoň na svižný výjezd. Prelude není rychlý, ale po většinu času mu nechybí chuť do života, což je u sporťáku nejdůležitější. A v režimu GT umí být tichý i za hranicí povolené dálniční rychlosti, kdy hluk nevychází od kol ani od karoserie.
Pouze v dlouhém stoupání na horách se mi podařilo trakční baterii hybridu vybít, takže poté je znát i ztráta onoho návykového elánu. Po ještě delší době rychlé jízdy do kopce se mi dokonce na chvíli zobrazila na přístrojovém štítu želva, která radila zpomalit, byť další úbytek výkonu znát nebyl.
Nová Honda Prelude se sotva ukázala a už ji vytunili. Mugen vypadá ještě lépe
U hybridu samozřejmě nesmíme zapomenout ani na reálnou spotřebu. A zde prelude zcela obstál. Při běžné jízdě po městě si vezme 5 litrů na sto litrů, při sportování na okresce okolo sedmi. To je zhruba polovina až třetina proti běžným sportovním kupé, což v dnešní době není od věci. Prelude tak částečně kompenzuje malou, 40 litrovou nádrž.
Prelude dostal oproti Civicu navíc Systém Honda S+ Shift, který simuluje řazení osmistupňové převodovky. Působivé je to hlavně při podřazování, kdy systém rychle odřazuje i s meziplyny. Obvykle u automatu rád řadím pádly pod volantem, tady jsem nechával vše spíše na pohotové automatice. Na vjezdu a výjezdu ze zatáčky byl převodový poměr takřka vždy ideální. Tato virtuální převodovka mě rovněž potěšila třeba v podzemních garážích, kde je obvykle jednička příliš krátká a dvojka příliš dlouhá, prelude si najde ideální převod.
Nezvyklé je jen to, že nejde deaktivovat systém stop-start, dokonce ani ve sportovním režimu. Vlastně nepochybuji o tom, že v podání Hondy se to spolehlivosti nedotkne, ale dojet ke křižovatce za doprovodu ostrého simulovaného podřazování a poté být svědkem vypnutí motoru, to pro mě není úplné přirozené.
Honda Prelude • Honda
Zatáčí a brzdí božsky
Nyní se konečně dostáváme k jízdním vlastnostem. Stačí pár technických zatáček a řidič okamžitě pochopí, že tohle je něco velmi speciálního. Auto zatáčí s takovou chutí, že řidič si musí dávat pozor spíše na to, jak ostré pokyny mu vyšle. Přední náprava z Civicu Type R s oddělenou těhlicí funguje znamenitě. Těžkopádnější nedotáčivosti lze docílit snad jen při vyloženém slalomu na kluzkém povrchu. Auto zatáčí lépe než jsem si dokázal představit. Zejména paráda je to na technických silničkách, kterým Japonci říkají touge.
Na brzdách jsem si párkrát říkal, že záď už se musí odlehčit a ztratit grip, ale to se nikdy nestalo. Prelude tak spojuje dvě zásadní vlastnosti sportovního auta – dává pocit jistoty, ale zároveň nabízí obří možnosti ke zlepšování.
Ano, je to předokolka, ale efektivně a zábavně učí čisté jízdě, i bez pálení pneumatik. Stabilizační systém jde sice pouze omezit, ale nedává o sobě vědět, pokud to řidič vyloženě nepřepálí, takže neobtěžuje.
TEST Honda Civic Type R – Návrat krále má charakter a říz. Jednou věcí ale umí naštvat
Komfort je i na devatenácti palcových kolech více než příjemný, zejména v komfortním nastavení adaptivních tlumičů. Maximální rychlost činí 188 km/h, není to tedy úplně na bleskové přesuny na německé dálnici, ovšem jako příjemné cestovní kupé střední velikosti je ale prelude prostě skvělá.
A na konec tu máme jednu z největších specialit nové prelude – brzdový systém. Jde o velké, značně naddimenzované brzdy ze silnějšího a těžšího Civicu Type R. Ani na horách nejeví známku vadnutí. Další specialitou je jemné přibrzďování kol dle potřeby, které má velkou zásluhu na oné úžasné schopnosti zatáčet. V neposlední řadě jsem byl nadšený z perfektního sladění celé soustavy, přechod mezi rekuperací a brzděním konvenčními brzdami je neznatelný.