Polský premiér Donald Tusk v Soulu prohlásil něco, co by ještě před pár lety znělo jako science fiction: Jižní Korea je pro Polsko „nejvýznamnějším spojencem po Spojených státech“. Nemluvil o diplomatických vztazích, ale o tvrdé realitě – o tancích K2, houfnicích K9 a raketometech Čchchonmu, které dnes hlídají polské hranice. 

Spolu s jihokorejským prezidentem I Če-mjongem pak oba lídři oficiálně povýšili vzájemné vztahy na úroveň komplexního strategického partnerství. Co stojí za tímto překvapivým spojenectvím dvou zemí vzdálených přes sedm tisíc kilometrů?

Ruská invaze změnila všechno

Únor 2022 přepsal bezpečnostní mapu Evropy. Varšava se rozhodla pro masivní modernizaci armády – a potřebovala ji rychle. Tradiční evropští dodavatelé nabízeli dlouhé dodací lhůty a komplikované procedury. Soul přišel s něčím jiným: moderní zbraně, rychlé dodávky a ochotu vyrábět přímo na polském území.

A tak vznikla rámcová dohoda z roku 2022 v hodnotě 44,2 miliardy dolarů – jedna z největších zbrojních zakázek v moderní historii. Polsko získává tanky, samohybné houfnice, lehká útočná letadla FA-50 a raketomety. Jižní Korea získala možná ještě něco cennějšího: největší exportní trh pro svůj obranný průmysl a vstupní bránu do Evropy.

Víc než jen prodej zbraní

Prezident I Če-mjong zdůraznil, že spolupráce výrazně přesahuje pouhý prodej vojenské techniky. Zahrnuje společnou výrobu, transfer technologií a výcvik. Polsko se nemá stát jen pasivním odběratelem, ale aktivním partnerem v produkci pokročilých zbrojních systémů.

Díky lokalizaci výroby korejských systémů se Polsko postupně transformuje ve významného průmyslového hráče v oblasti vojenské techniky. Soul zase diverzifikuje výrobu, snižuje závislost na domácím trhu a získává politický kapitál v podobě vděčného evropského spojence. Obě strany mají, co chtěly – a ještě něco navíc.

Když se partnerství rozšiřuje

Oba lídři se shodli, že spolupráce by neměla zůstat omezena jen na obranu. Na stole jsou dodavatelské řetězce, infrastruktura, věda a výzkum. Kumulovaná hodnota jihokorejských investic v Polsku dosáhla už v roce 2022 přibližně sedmi miliard dolarů – a tento trend bude zřejmě pokračovat.

Tusk při setkání prohlásil, že podpisem strategického partnerství Soul a Varšava přebírají „společnou zodpovědnost“ za celosvětový mír a mezinárodní stabilitu. Velká slova, která však mají reálný základ: obě země sdílejí podobné bezpečnostní obavy – Polsko kvůli Rusku, Jižní Korea kvůli Severní Koreji a rostoucí asertivitě Číny.

Co z toho plyne?

Vztah mezi Jižní Koreou a Polskem ukazuje, jak geopolitické otřesy vytvářejí nečekané aliance. Varšava potřebovala rychle modernizovat armádu a našla partnera, který byl ochotný a schopný dodat moderní zbraně. Soul využil příležitosti k expanzi svého obranného průmyslu a posílení pozice v Evropě.

Přinejmenším z krátkodobého hlediska je to win-win situace. Otázkou zůstává, jak se toto partnerství vyvine v dlouhodobém horizontu – zejména pokud se změní bezpečnostní situace v Evropě nebo na Korejském poloostrově. Zatím však platí, že když polský premiér mluví o Soulu jako o druhém nejdůležitějším spojenci, není to jen diplomatická zdvořilost.

Zdroj info: Reuters

Autor: Petr Poreba

Foto: Vytvořeno umělou inteligencí v ChatGPT