Vážená e15 investorská komunito, 

vítejte u dalšího vydání investičního newsletteru e15. V dnešním díle se společně podíváme na vývoj situace na Blízkém východě, který se po víkendových jednáních v pákistánském Islámábádu zasekl na mrtvém bodě – akciové trhy však od začátku druhého kvartálu agresivně rostou a aktuálně se nacházejí na úrovních, které jsme mohli vidět před vypuknutím konfliktu. Tento týden zároveň začíná výsledková sezóna a své hospodářské výsledky za první kvartál oznámí společnosti, jako jsou JPMorgan Chase a další bankovní velikáni, největší správce aktiv na světě BlackRock, a chybět nebudou ani výrobce čipů Taiwan Semiconductor nebo stálice PepsiCo a oblíbený Netflix. Pojďme se tedy společně připravit na to, co nás čeká. 

Děkujeme, že nás čtete! 

Stručně 📻Colt CZ vstupuje na prestižní burzu s rekordními zisky

Česká zbrojařská skupina Colt CZ Group dělá další strategický krok ke globální expanzi. Od středy 15. dubna se její kmenové akcie začnou oficiálně obchodovat na regulovaném trhu prestižní nizozemské burzy Euronext Amsterdam pod názvem COLT. S akciemi skupiny se již nyní obchoduje na pražské burze cenných papírů a pro současné i budoucí investory je klíčovou zprávou, že akcie na obou trzích budou plně zastupitelné. 

Důvod tohoto kroku je jasný – samotná skupina dříve avizovala, že výtěžek z navýšení kapitálu chce využít pro další strategické investice a akvizice. Příběh skupiny je ukázkovým příkladem toho, jak se z tradičního lokálního výrobce dá vybudovat nadnárodní hegemon. V současnosti pod jeho křídla spadá nejen legendární americký Colt a jeho kanadská divize Colt Canada, ale i výrobce revolverů Dan Wesson, vlašimský výrobce munice Sellier & Bellot, švýcarská zbrojovka swissAA, švédský výrobce optických montáží Spuhr nebo značka taktického vybavení 4M Tactical. 

Architektem tohoto fenomenálního úspěchu je nenápadný, ale o to vlivnější hráč českého byznysu, miliardář René Holeček. Právě on ovládá holding Česká zbrojovka Partners SE, který je hlavním akcionářem celé zbrojařské skupiny. O tom, že se strategické sázky holdingu vyplácejí, svědčí i vynikající finanční kondice, se kterou skupina na nizozemskou burzu míří. V loňském roce holding vykázal úctyhodné výnosy dosahující bezmála 23,4 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 4,6 procenta. Ještě impozantnější je však pohled na čistý zisk – ten ve srovnání s předchozím rokem raketově vystřelil o 95,7 procenta a bezpečně překonal hranici dvou miliard korun. 

Makrotýden pod lupou: Spotřebitelské ceny rostou, růst HDP naopak zpomalil

Makroekonomická data z uplynulého týdne investorům připomněla, že cesta k cenové stabilitě bude ještě trnitá. Klíčovým zjištěním uplynulých dní bylo, že americká inflace je mnohem houževnatější, než by si Wall Street i Fed přály. Březnový meziroční růst spotřebitelských cen v USA nečekaně vyskočil na 3,3 procenta, což představuje výrazné zrychlení oproti únorovým 2,4 procentům. Jádrová inflace, která je očištěná o kolísavé ceny energií a potravin a centrální bankéři ji sledují nejbedlivěji, se navíc drží na nekomfortních 2,6 procenta. 

Tento cenový tlak přichází v době, kdy největší světová ekonomika začíná jevit známky únavy – růst amerického HDP v posledním loňském čtvrtletí anualizovaně prudce zpomalil na pouhých 0,5 procenta. Propadl se tak nejen hluboko pod svižné tempo 4,4 procenta ze třetího kvartálu, ale zaostal i za už tak opatrnými odhady analytiků, kteří predikovali alespoň 0,7 procenta. 

Tento týden investorům na klidu nepřidá. Ve Spojených státech bude trh sledovat zveřejnění indexu výrobních cen, které ukáže, jak rychle a razantně se geopolitické šoky propisují do dodavatelských řetězců a vstupních nákladů firem. Bez zajímavých čísel nezůstane ani česká ekonomika, kde se pozornost zaměří především na detailní strukturu březnové inflace, která napoví, zda se daří krotit zejména neústupné ceny ve službách, a na pondělní data o platební bilanci. 

Celý týden navíc bude rámován zasedáním Světové banky a Mezinárodního měnového fondu. S ohledem na rostoucí rizika, kdy se prolíná geopolitická hrozba se zhoršujícím se makroekonomickým výhledem, budou mít velkou váhu veřejná vystoupení představitelů centrálních bank, mezi nimiž nebude chybět prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagarde či člen Rady guvernérů amerického Fedu Christopher Waller. 

Téma týdne 🗞️

Ještě před několika dny to vypadalo, že dočasné příměří poskytne dostatek prostoru k nalezení diplomatického kompromisu. Zkřehlé naděje ale definitivně vzaly za své během uplynulého víkendu, kdy mírová jednání mezi Spojenými státy a Íránem skončila na mrtvém bodě. Neschopnost obou stran dosáhnout vzájemné dohody vyvolala okamžitou řetězovou reakci a posunula konflikt do nové, mimořádně nebezpečné fáze – v přímé reakci na víkendový pat nařídil prezident Donald Trump spuštění námořní blokády Hormuzského průlivu.  

Tento tvrdý krok zásadně mění dynamiku celého konfliktu, neboť blokáda se zaměřuje na úplné ochromení íránského námořního obchodu. V praxi to znamená, že americká armáda má za úkol kontrolovat a zastavit veškerou námořní dopravu, která vplouvá do íránských přístavů nebo je naopak opouští. Operace se přitom neomezuje pouze na samotný Hormuzský průliv, ale zjevně zahrnuje i přístavy ležící dále podél pobřeží Ománského zálivu. K prosazení této masivní námořní blokády nasadily Spojené státy enormní vojenskou sílu, přičemž na místě je v tuto chvíli připraveno více než 15 amerických válečných lodí, které doplňují jednotky námořní pěchoty rozmístěné na obojživelných útočných plavidlech. 

Uzavření strategické energetické tepny logicky vyvolalo silnou reakci na komoditních trzích. Ceny obou hlavních ropných benchmarků v reakci na Trumpovo nařízení okamžitě vystřelily nad psychologickou hranici 100 dolarů. Severomořský Brent si připsal růst o více než sedm procent a dostal se na úroveň kolem 102 dolarů za barel. Podobně prudce zdražila i americká lehká ropa West Texas Intermediate, která posílila o 6,6 procenta na bezmála 103 dolarů za barel. 

Ačkoliv by logika velela, že tváří v tvář hrozící globální energetické krizi vypukne na akciových trzích panika, situace byla spíše opačná. Namísto hromadného výprodeje rizikových aktiv se americké akciové indexy ukázaly jako velmi odolné a indexy S&P 500 a Nasdaq-100 od minulého pondělí neměly jediný ztrátový den. Aktuálně se nacházejí jen několik procent od svých historických maxim. Za tímto zdánlivým odtržením Wall Street od geopolitické reality stojí jeden zásadní faktor: extrémní optimismus ohledně firemních zisků. Jak upozorňuje agentura Bloomberg, investoři, kteří kvůli nedávnému napětí na Blízkém východě omezili své akciové pozice, nyní našli pádný důvod pro návrat na trh. Analytici totiž navzdory ropným šokům neustále zvyšují své odhady – pro první čtvrtletí aktuálně očekávají růst ziskovosti „korporátní Ameriky“ o 12,5 procenta. 

Nedávné výprodeje navíc způsobily, že se takzvaný „forward P/E“ poměr u indexu S&P 500 propadl na nejnižší úroveň od loňského dubna. Pro mnoho velkých hráčů to funguje jako nákupní signál: „Po výprodejích je vždy dobrý čas podívat se, co by mohlo být ve slevě,“ komentuje náladu na trhu Kim Forrest, investiční ředitelka společnosti Bokeh Capital Partners. Věří přitom, že firmy budou nadále poskytovat silné výhledy a že americký spotřebitel vyjde z nedávného ropného šoku relativně bez úhony. 

Podobně to vidí i Marshall Front z Front Barnett Associates, podle nějž by investoři měli „zvážit obnovení svých akciových pozic“, protože očekávání Wall Street jsou nastavena vysoko. I přesto, že trhy momentálně vyhrávají bitvu s geopolitikou díky víře v nezdolnost amerických firem, nacházejí se stále na velmi tenkém ledě. Přetrvávající ceny ropy nad hranicí 100 dolarů za barel představují tikající bombu pro globální ekonomiku a hrozbu inflace. Zásadním testem tak v nadcházejících týdnech nebude jen to, jak dlouho vydrží americká námořní blokáda, ale především to, zda americké společnosti dokážou svými výsledky naplnit enormně vysoká očekávání. Pokud by inflace tažená drahými palivy přiměla americký Fed držet sazby vyšší déle, než se čekalo, nebo pokud by firemní zisky na Wall Street klopýtly, současný lov na „akciové slevy“ by se mohl velmi rychle proměnit v tvrdý a bolestivý pád. 

Co by vám nemělo uniknout 🚨

Správně zvolené a diverzifikované ETF fondy se v posledních týdnech ukázaly jako účinný štít i zbraň. Ať už jde o fondy napojené na růst cen ropy, budování nezbytné infrastruktury pro umělou inteligenci nebo o extrémně rizikové a specifické sázky na cenu samotné námořní přepravy tankerů, některé z nich dokázaly během pouhých tří měsíců vynést i přes 500 procent. Objevte, jaká „étéefka“ v době geopolitického šílenství na Wall Street skutečně vydělávají a jak se dá kapitalizovat na panice kolem uzavřeného Hormuzského průlivu. Nenechte si ujít nový článek Jaroslava Bukovského na webu e15. 

Vsadit si dnes můžete prakticky na cokoliv – od toho, kdo vyhraje americké prezidentské volby, přes pravděpodobnost, že Zemi zasáhne meteorit, až po to, zda se rozejde Taylor Swift s Travisem Kelcem. Predikční platformy jako Polymarket nebo Kalshi zažívají bezprecedentní boom a točí se v nich miliardy dolarů. Nový článek od agentury Bloomberg detailně mapuje, jak tyto trhy rychlým tempem mažou hranici mezi sofistikovaným finančním obchodováním a obyčejným sázením. Proč tento fenomén nedává spát americkým regulátorům, jak do hry vstupují kryptoměny a proč se z predikčních trhů stává nový finanční Divoký západ, se dozvíte na Bloombergu. 

Osobnost týdne 👑

Lloyd Blankfein (*1954) je americký investiční bankéř a dlouholetý generální ředitel jedné z nejmocnějších finančních institucí na světě, Goldman Sachs. Jeho akademická dráha začala na prestižní Harvardově univerzitě, kde nejprve získal bakalářský titul v oboru historie, přičemž do školy nastoupil díky stipendiu pro nadané studenty. Následně přidal i diplom z elitní právnické fakulty Harvard Law School. Jeho první kariérní kroky vedly do světa korporátního práva, kdy pracoval jako daňový právník ve firmě Donovan, Leisure, Newton & Irvine. Následně se však rozhodl změnit obor a sbírat cenné zkušenosti jako prodejce drahých kovů v komoditní firmě J. Aron & Company. 

Zlom v jeho kariéře přišel v roce 1981, kdy firmu J. Aron & Company koupila banka Goldman Sachs. Díky svému bystrému úsudku a obchodnímu talentu začal stoupat její hierarchií a zanedlouho se stal jedním z klíčových mužů v divizi obchodování s dluhopisy, měnami a komoditami (FICC). Pod jeho vedením se z této divize stal hlavní motor zisků celé banky. Blankfein zároveň patřil k nejranějším lídrům, kteří rozpoznali hrozbu kolapsu trhu s bydlením. Dlouhé roky před krizí v roce 2008 začal banku zajišťovat proti pádu subprime hypoték a jeho prozřetelnost zachránila Goldman Sachs před osudem zkrachovalých konkurentů, jako byli Lehman Brothers. 

V roce 2018 Blankfeinova kariéra v čele Goldman Sachs po více než 12 letech dobrovolně skončila. Odešel v době, kdy banka vykazovala rekordní zisky a on sám úspěšně překonal vážné onkologické onemocnění. V současnosti působí na pozici Senior Chairman a věnuje se filantropii. Lloyd Blankfein dnes platí za jednoho z předních finančních vizionářů na Wall Street a pravidelně zdůrazňuje, že role velkých bank by měla spočívat především v efektivní alokaci kapitálu a financování globálního ekonomického růstu. 

Graf týdne 📊

Na grafu lze vidět vývoj amerického akciového indexu S&P 500 od začátku konfliktu na Blízkém východě. Za poslední měsíc a půl prodělal index propad o osm procent a přiblížil se tak hranici 6 300 dolarů. Klasická akciová poučka „stairs up, elevator down“, která zachycuje tendenci akcií pomalu a jistě růst, přičemž příležitostný propad je většinou prudký a rychlý, tentokrát platila naopak. Během celého března klesal index spolu s tím, jak narůstalo napětí a nejistota ohledně budoucího vývoje situace mezi USA, Izraelem a Íránem. Poslední den v březnu však došlo k prudkému obratu a index si tak během jediného dne připsal téměř tři procenta – i kvůli narůstajícímu optimismu ohledně vyjednávání mezi mocnostmi nabral index do plachet svěží vítr a aktuálně se nachází pouhých 2,5 procenta od historických maxim. 

SP 500 | Zdroj: Bloomberg

Budu moc rád, když mi na e-mail martin.ceska@cncenter.cz dáte vědět, jak vás newsletter (ne)baví, a zároveň ocením i tipy na témata, o kterých byste si chtěli v newsletteru pravidelně číst. 

Děkuji a přeji hezký den! 

Martin Češka