Příběh začal standardně. „Ženě zavolal muž, který se představil jako policista z kriminálky ze Vsetína. Řekl jí, že si chtěl někdo na její jméno založit úvěr a jediná možnost, jak tomu může zabránit, je vzít si úvěr ve stejné výši, a to milion korun,“ přiblížila policejní mluvčí Monika Kozumplíková.
Následně důvěřivé ženě volal údajný bankéř. „Podvodníci dokonce využili i skutečné jméno vysoce postaveného policisty ze Vsetína, který měl ženě také volat, aby ji přesvědčil o nutnosti spolupráce za účelem odhalení pachatele,“ pokračovala Kozumplíková.
Žena si tedy vzala úvěr na milion korun a podle instrukcí údajného bankéře postupně v různých pobočkách banky vybírala peníze po dvě stě tisících korunách. Tyto peníze potom předala osobně neznámému muži v Kroměříži a v Brně.
Celou dobu, jak při výběru peněz, tak při cestě do jednotlivých měst, byla podle kriminalistů v nepřetržitém telefonickém kontaktu s údajným bankéřem. Ten ji instruoval, kam má jet, kde má natankovat či zaparkovat a komu předat peníze.
„Jakmile předala celý milion korun, bankéř na telefonu ji požádal o dalších čtyři sta tisíc, protože prý někdo opět požádal o úvěr na její jméno. To už žena odmítla a hovor se přerušil,“ popsala policejní mluvčí chvíli, při které si začala zdravotnice uvědomovat, že se stala obětí podvodu. Její domněnku následně podpořil fakt, že se jí už nepodařilo ani přes opakované zpětné vyzvánění dovolat na čísla, z nichž jí jednotliví policisté a bankéři telefonovali.
Policisté v minulých dnech v tomto případě zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu. Aktérům hrozí až osmileté vězení.
Nejčastější podvody, jak je odhalit a nenechat se okrást
Policejní statistiky zaplavují v posledních měsících příběhy nešťastníků, kteří sedli na lep internetovým podvodníkům. Kyberšmejdi přitom používají pořád dokola stejné triky, jejichž prostřednictvím se snaží důvěřivce napálit a často i oškubat. Připravte se na ně a podívejte se, jak se nejčastějším podvodům na síti bránit.
Kriminalisté a bankéři na telefonu
Podobné podvodné telefonáty jsou v poslední době velmi časté. Vše začíná hovorem z neznámého čísla, ve kterém se vám podvodník představí jako policista nebo bankéř. Bude vás chtít přesvědčit, že se někdo pokouší zneužít váš bankovní účet, vaši identitu nebo že si na vás někdo chce vzít úvěr.
Podfukář se v takovém případě pasuje do role rytíře na bílém koni, který se vás snaží zachránit. Podobné vishingové podvody, jak se falešné telefonáty nazývají, se snaží uživatele vyděsit. Lidé totiž ve snaze zachránit své peníze často podlehnou nátlaku a řídí se pokyny člověka na druhé straně.
Vůbec jim přitom nemusí dojít, že na druhé straně není ve skutečnosti žádný policista nebo bankéř, ale podvodník, který se je snaží „oškubat“. Není to přitom problém pouze seniorů, ale i mladších ročníků. Podfukáři mají totiž vytvořené dokonalé scénáře, jak oběť vlákat do svých sítí. Často takto spolupracuje i více lidí, kteří si pak oběť předávají jako míček při ping-pongu, aby ji co nejvíce zmátli.
Poslechněte si, jak probíhá rozhovor s podvodníkemVideo: Novinky
A pozor, podvodníci nemusejí zneužívat pouze neznámá telefonní čísla. Některé podvody jsou daleko propracovanější, díky technologii tzv. spoofingu mohou útočníci podvrhnout čísla bank, ověřených společností i státních institucí. Na displeji telefonu se tak může zobrazit číslo, jako kdyby vám skutečně volal například někdo z vaší banky nebo od policie.
Jak se bránit?Trvejte na tom, že věc chcete řešit vždy osobně. Nabídněte, že klidně okamžitě dojdete do banky nebo na policejní služebnu, v každém případě ale na oficiální místo. Žádný oficiální pracovník po vás nebude nikdy chtít, abyste se setkávali někde na ulici, a nebude vás ani tlačit do řešení dané věci výhradně po telefonu.Nenechte se dostat do časového presu a překonejte stres. Spěchat se nevyplatí, například bankéři mají možnost zablokovat podvodnou platbu v případě podezření i bez vašeho přičinění, spolupráci po telefonu rozhodně nepotřebují.Při sebemenší pochybnosti raději hovor ukončete a sami vytočte číslo policie nebo své banky, případně navštivte nejbližší pobočku osobně.Rozhodně nikam neposílejte peníze ani je nikomu nepředávejte v hotovosti jen kvůli tomu, že vám někdo tvrdí, že je takto zachráníte.
Foto: Policie ČR
Skuteční policisté před falešnými policisty a bankéři varují opakovaně.
Co je phishing a vishing?
Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.
Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.
V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.
Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.
