„Pokud se to (americká invaze) stane, budou boje, bude tu boj a my se budeme bránit, a pokud budeme muset zemřít, zemřeme, protože jak stojí v naší národní hymně: ‚Zemřít pro vlast znamená žít,‘“ řekl kubánský prezident na dotaz ohledně nátlakové kampaně amerického prezidenta Donalda Trumpa.
„Než ale padne toto iracionální rozhodnutí, je třeba si připomenout, že existuje logika, logika dialogu, která velí zapojit se do diskusí, debatovat a snažit se dosáhnout dohod, které by nás odvedly od konfrontace,“ uvedl Díaz-Canel. „Neexistuje žádné ospravedlnění pro to, aby Spojené státy zahájily vojenskou agresi proti Kubě,“ doplnil.
Během rozhovoru také padl dotaz, zda je kubánský prezident ochoten splnit „klíčové americké požadavky“, včetně propuštění politických vězňů, vypsání vícestranických voleb a uznání svobodných odborů a svobody tisku.
„Tyto požadavky nám ale nikdo nepředložil,“ tvrdil Díaz-Canel. Zároveň nepřipustil potřebu jakýchkoli změn ve vládě ani propuštění politických vězňů. Podle prezidenta na ostrově existují lidé, kteří „nejsou nakloněni revoluci a projevují to denně, ale nejsou ve vězení“.
„Tento narativ, který byl vytvořen, ten obraz, že každý, kdo se vyjádří proti revoluci, bude uvržen do vězení, je velká lež, pomluva a součást tohoto konstruktu, jehož cílem je očernit a zničit kubánskou revoluci,“ řekl Díaz-Canel.
„Nechceme válku. Nechceme útok“
Podle něj je postoj Kuby „zcela obranný a nikoli agresivní“. „Dovolte mi znovu zopakovat. Tohle nechceme. Nechceme válku. Nechceme útok,“ řekl. „Myslím, že dialog a dohody s vládou USA jsou možné,“ uvedl, „ale jsou obtížné.“
Trump minulý měsíc o Kubě řekl, že může dojít k „přátelskému převzetí“. Šéf americké diplomacie, syn kubánských emigrantů Marco Rubio, kterého si Trump „dokáže představit jako amerického prezidenta“, pak konstatoval, že je „třeba změnit lidi u moci, protože ta země (Kuba) je katastrofa, protože její ekonomický systém nefunguje“.
Díaz-Canel v rozhovoru opakovaně obvinil z potíží na Kubě, včetně nedostatku energií a špatného zásobování, 67 let trvající americké ekonomické embargo.
Na otázku, zda Kuba „projeví určitou zodpovědnost“ a změní svůj ekonomický systém, aby se zmírnilo utrpení v zemi, řekl Díaz-Canel: „To nemá s politickým systémem nic společného.“
USA uvalily embargo v roce 1962 v reakci na konfiskaci amerických podniků a majetku na ostrově Fidelem Castrem po revoluci v roce 1959. Kubánský prezident označil embargo za „genocidní a kruté“.
Havana je otevřená ropnému průzkumu
Díaz-Canel nyní uvedl, že Kuba je otevřená obchodování s americkými společnostmi.
„Jsme otevřeni zahraničním investicím na Kubě do průzkumu a ropných vrtů. A to bude příležitost pro americké podnikatele a firmy, které mohou přijít a zapojit se do energetického sektoru na Kubě,“ řekl Díaz-Canel.
Kuba produkuje méně než 40 procent paliva, které potřebuje, a pro provoz své rozpadající se elektrické sítě se spoléhá na dovoz. Hlavním dodavatelem ropy pro Kubu byla Venezuela, to ale skončilo poté, co USA zajaly tamního vůdce Nicoláse Madura a uvěznily ho.
Trump poté pohrozil, že uvalí cla na jakoukoli zemi, která prodává nebo dodává ropu na Kubu, ačkoli nedávno prohlásil, že „nemá problém“ s ruským ropným tankerem, který dodává pomoc na ostrov.
Američané, jednotlivci i společnosti, nemohou investovat do kubánského ropného sektoru bez licence vydané americkým úřadem pro kontrolu zahraničních aktiv, který je součástí ministerstva financí.
