„Od převzetí vlády jednáme s Evropskou komisí o podpoře energeticky náročných sektorů a výjimky. Současně jsme již navýšili takzvanou kompenzaci nepřímých nákladů na dva a půl násobek toho, co připravila minulá vláda,“ uvedl Havlíček.
Stát takto průmyslovým firmám kompenzuje část nepřímých nákladů spojených s emisemi. Systém se letos rozšířil na firmy z celkem 36 průmyslových odvětví, dosud jich bylo 14. Do seznamu nově přibyly například výroba skleněných vláken a technického skla, specifické textilní produkce, další odvětví v chemickém nebo kovárenském průmyslu a další.
Energeticky náročné podniky jsou firmy, jejichž provoz vyžaduje vysokou spotřebu elektrické energie nebo plynu. Typicky jde o odvětví jako ocelářský, chemický či papírenský průmysl.
Podpora pro ně se podle Havlíčka letos zvýšila z 1,4 miliardy na 3,5 miliardy korun, bude vyplácena zpětně za rok 2025. Tuto pomoc už nemusí Evropská komise posvěcovat, protože je v rámci povoleného limitu. Peníze podle ministra nepocházejí přímo ze státního rozpočtu. Evropská unie zároveň umožňuje, aby podpora energeticky náročných odvětví mohla být ještě navýšena.
Své rozhodnutí o schválení podpory ve třech unijních zemích zveřejnila Evropská komise ve čtvrtek v tiskové zprávě.
Brusel už loni přijal mechanismus státní podpory (CISAF) k takzvané Dohodě o čistém průmyslu. Jeho cílem je podle komise zintenzivnit vývoj v oblasti čisté energie, dekarbonizace průmyslu a čistých technologií.
„Cílem těchto programů je podpořit energeticky náročné podniky tím, že jim v příštích třech letech bude proplacena část nákladů na elektřinu. Opatření budou určena podnikům v odvětvích, u nichž existuje značné riziko přesunu činností mimo EU do lokalit, kde environmentální opatření neexistují nebo jsou méně ambiciózní,“ uvedla komise.
Riziko přesunu mimo EU podle Bruselu závisí na energetické náročnosti odvětví a na jeho otevřenosti mezinárodnímu obchodu.
V případě Německa a Slovinska se podpora týká období od letošního 1. ledna až do 31. prosince 2028, v případě Bulharska jde o období od loňského 1. července do 31. června 2028.
Podle EK jsou schválené programy nezbytné a přiměřené k urychlení přechodu k bezemisní ekonomice a k podpoře rozvoje hospodářských činností důležitých pro uplatňování Dohody o čistém průmyslu.
Příjemci podpory podle CISAF mají povinnost investovat do takzvané zelené transformace, upozornila ČTK. Na tyto investice musejí vynaložit alespoň polovinu obdržené částky. Investice mohou zahrnovat například rozvoj kapacit pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, řešení pro ukládání energie nebo opatření ke zvýšení energetické účinnosti.
Problém i pro české podniky
Drahé energie trápí také řadu českých firem i domácností. Vláda proto už k začátku roku převedla poplatky za obnovitelné zdroje energie, které dosud platily, na stát. V Bruselu pak podle slov premiéra Andreje Babiše (ANO) usiluje i o revizi systémů emisních povolenek.
Havlíček na čtvrteční konferenci Setkání lídrů developmentu uvedl, že jednou ze zvažovaných variant, jak by vláda pomohla zlevnit energie, je i snížení regulované složky ceny energií.
Současná opatření ke snížení cen energií jsou podle Havlíčka spíše krátkodobá. V úterý uvedl, že ministerstvo průmyslu a obchodu začalo kvůli situaci na Blízkém východě minulý týden připravovat krizový plán hospodářské odolnosti Česka. Připravuje strategické scénáře pro případ, kdy by hrozil nedostatek energií či další cenová eskalace.
„Máme v záloze variantu regulovaných složek, do kterých se dá opětovně vždy sáhnout. Je to relativně rychlý nástroj. Ano, uznávám, ten nástroj něco potom stojí rozpočet. Ve finále ale nevznikne to, že nám začnou extrémně růst ceny energií,“ upozornil Havlíček, že takové opatření by tlumilo inflaci.
Stát může podle Havlíčka hypoteticky snížit cenu energií až o 50 procent, a to tím, že by snížil regulovanou složku ceny energií na nulu. To by podle něj stálo až 70 miliard korun. Nepotvrdil ale, že by toto krajní řešení nyní vláda připravovala.
Další z probíraných variant je podle Havlíčka právě větší stimulace podnikatelského sektoru, konkrétně energeticky náročných odvětví.
Kromě varianty snížení regulované složky energií a další podpory energeticky náročných odvětví pracuje ministerstvo průmyslu i s možnostmi, jako je posílení exportu či úvěrování z Národní rozvojové banky a dalších finančních institucí státu. Zároveň má resort například připravené nástroje týkající se pojišťování či zrychlení inovací.
