Růst cen způsobený válkou v Íránu posílá chystanou novou emisi Dluhopisů republiky na nejistou plavbu. Riskuje státní kasa, jíž se toto líbivé politické gesto vlády velmi pravděpodobně nevyplatí. Oproti tomu občané získají pro své peníze bezpečnou ochranu před inflačními vlnami.
Nakolik bude investice do bondů výhodná, se ukáže už brzy. Podle informací e15 má ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v polovině května zveřejnit úrokové podmínky a celkový objem půjčky. Tyto klíčové parametry resort nadále ladí. Dluhopisy pak hodlá nabídnout domácnostem do začátku prázdnin.
Ceny dál porostou
Meziroční zvyšování cen minulý měsíc zrychlilo z 1,4 procenta na 1,9 procenta, hlavními důvody byly pohonné hmoty a doprava. Ceny paliv a maziv meziměsíčně stouply o 19,4 procenta a přešly z únorového poklesu o 8,4 procenta do březnového růstu o 13,1 procenta.
Konflikt v Íránu se přitom ještě nestihl do inflace plně propsat, upozorňují analytici. Očekávají, že se naplno projeví až tento měsíc, a pokud válka rychle neskončí, tak i v dalším období. Zdražit může zemní plyn, elektřina nebo hnojiva, což by se odrazilo v ceně potravin.
„Samotná válka dluhopisy nezdraží, zapříčiní to až její dopad na inflaci, úrokové sazby a požadovaný výnos investorů,“ uvádí zakládající partner skupiny Talers Zdeněk Mikuláš.
Svět o něco blíž finančnímu infarktu? Skokově dražší dluhy trápí i Polsko
Že pro stát nebudou připravované dluhopisy nijak výhodné, je přesvědčena hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Z pohledu nákladů státního dluhu je podle ní retailová emise kvůli obvyklé prémii a vyšším transakčním nákladům, které zahrnují vývoj nové aplikace pro prodej bondů, jejich distribuci a správu emise, vždy dražší.
„Vzhledem k nízkému podílu na celkovém dluhu ale obsluhu státního dluhu výrazně nezdraží. Ta i tak poroste, a to exponenciálně nad letošních 110 miliard korun ze 40 miliard v roce 2020,“ dodává Horská. „Než o dodržování principu řádného hospodáře jde v případě Dluhopisů republiky jen o sladké gesto pro občany,“ míní.
Výhody pro lidi i stát
Íránský konflikt navíc výhodnost bondů pravděpodobně zvýší, což přiláká více drobných investorů. Jejich zájem také posílí období zvýšené nejistoty a obavy z nárůstu inflace. To nahraje Schillerové, jejíž záměr tak bude korunován úspěchem.
Hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil potvrzuje, že válka momentálně tlačí výnosy dluhopisů pro institucionální investory nahoru, a pokud bude resort financí usilovat o to, aby byl v rámci trhu konkurenceschopný, bude muset také nabídnout více.
„To je nicméně běžné tržní riziko a nelze to chápat jako chybu emitenta. Trh v každém okamžiku nejlépe vyhodnocuje, jak cenný dluh je, a vždy existuje možnost, že následně výnosy zamíří ještě výše, a tudíž ‚prodělá‘ věřitel, nebo naopak níže, a ‚prodělá‘ dlužník,“ připomíná Hradil.
Horská je přesvědčena, že retailové dluhopisy budou podobně jako v minulosti velmi atraktivní a nízkorizikovou alternativou vůči běžným spořicím a investičním instrumentům. Nabídnou podle ní zcela jistě vyšší než tržní výnos. „Budou nabízeny s prémií, s jak velkou, se teprve dozvíme. Čím více si bude chtít ministerstvo financí pojistit úspěch emise, tím bude prémie vyšší,“ předpokládá.
I Zdeněk Mikuláš očekává „prémii nad trh“. „Pokud by tomu tak bylo, státu by to náklady zvýšilo. Důležitým prvkem atraktivity však v minulosti bylo zejména daňové zvýhodnění, díky kterému byly výnosy z dluhopisů osvobozeny od daně z příjmů,“ podotýká. I tato varianta by ale zvýšila náklady státu, a to i při použití standardní tržní úrokové sazby.
PR akce Babišovy vlády
I Hradil si myslí, že Schillerová bude chtít přijít s něčím lákavým. Jinými slovy, úrokové náklady na tomto dluhu budou vědomě o něco vyšší, než jakých by šlo dosáhnout na volném trhu. „Existují zde ale i určité benefity. Jednak je to prvek diverzifikace, zároveň retailoví investoři se vztahem k vlastnímu státu představují velmi stabilní skupinu držitelů. Nelze opomenout ani PR efekt této akce, kdy vláda může dluhopisy prezentovat jako službu občanům,“ popisuje přínosy Hradil.
Problém spatřuje v tom, že Češi jsou v úsporách stále extrémně konzervativní a přehnané množství peněz drží na bankovních účtech. Pozitivem Dluhopisů republiky tak může být i to, že i kdyby stát nakonec nabídl stejné podmínky, jaké jsou na trhu, část lidí zláká tím, že investici ozdobí českou vlajkou, a přiměje je tak k pragmatičtějšímu zacházení s jejich penězi.
A vzhledem k tomu, jak celkový dluh státu prudce roste, nebudou podle expertů výdaje spojené s bondy příliš zásadní. „Stát beztak musí neustále přebíjet minulý dluh dluhem novým, takže jestli v nějakém konkrétním okamžiku do hry zapojí vlastní občany, nebo nikoli, není z pohledu celkových nákladů obsluhy dluhu příliš podstatné,“ soudí Hradil.
V letech 2018 a 2022 si stát od občanů formou bondů půjčil celkem 80 miliard korun. Emise ukončil exministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) z důvodu tehdejšího prudkého nárůstu cen. Ten zájem o dluhopisy znásobil a ty pak začaly tížit státní rozpočet.
Schillerová vydá první dluhopisy pro občany v červnu, další před Vánocemi