Blokáda Hormuzského průlivu, která trvá už šest týdnů, narušila klíčovou trasu pro dodávky ropy a plynu. Tankery zůstávají stát a ceny energií rostou. Evropské vlády proto tlačí na Brusel, aby zmírnil dopady na domácnosti i průmysl. Finský prezident Alexander Stubb už dříve varoval, že konflikt může vyvolat „sebezpůsobenou globální recesi“. Obavy z okamžitých dopadů tak převažují nad dlouhodobými ekonomickými plány.
Rozpočet v časové tísni
Napětí mezi krizovým řízením a strategickým plánováním sílí i uvnitř unijních institucí. „Hlavy států a vlád mají pravdu, že věnují významný čas nečekaným geopolitickým krizím,“ říká europoslanec Siegfried Mureșan. Současně ale varuje: „Neměli bychom věnovat veškerý politický čas jednomu tématu a ignorovat ostatní.“ Podle něj je klíčové stihnout do konce roku pokrok v jednání o rozpočtu, jinak hrozí, že k roku 2028 nebude připraven.
Podobně na vedlejší kolej odsunula krize i plán na posílení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky. Evropská komise má sice hotový postup řešení, politická poptávka ale chybí. „Plán je připravený, ale státy chtějí řešit energii a bezpečnost,“ říká pro server Politico unijní úředník. „Na stole je deset témat a není čas na všechna.“
Příliš mnoho krizí najednou
Evropská rada tak vstupuje do jednání s přetíženou agendou. Předseda António Costa otevřeně připouští, že summit bude balancovat mezi geopolitikou a rozpočtem. „Budeme řešit náročné geopolitické prostředí a zároveň poskytneme vedení pro práci na rozpočtu,“ uvedl.
Další klíčová témata tak zřejmě počkají. Mezi nimi i zablokovaná půjčka Ukrajině ve výši 90 miliard eur, kterou brzdí spor Maďarska s Kyjevem. Situaci navíc komplikuje politický vývoj v Budapešti — Viktor Orbán po volební porážce summit pravděpodobně vynechá. Evropská unie tak znovu řeší, jak zvládat několik krizí najednou, aniž by ztratila směr.