Příliš zásadní omezení pomoci nejzranitelnějším skupinám obyvatelstva chystá podle některých odborníků a opozice kabinet Andreje Babiše. Opatření by se mohla dotknout mnohem více lidí, než plánovala předchozí vláda.
Platforma pro sociální bydlení odhaduje, že nárok na pomoc mohou ztratit všichni starobní nebo invalidní důchodci, samoživitelky a další občané s příjmy nad 8 800 korun měsíčně.
Ministerstvo práce a sociálních věcí výhrady odmítá. „Návrh mění konstrukci příjmového testu, nejde přitom o zpřísnění, natož ‚výrazné‘ zpřísnění,“ ujišťuje mluvčí resortu Jakub Slavík.
Zákon nepomůže nikomu, tvrdí opozice
Změny se týkají zákona o podpoře bydlení, který prosadil minulý kabinet. Norma cílí především na lidi, kteří jsou odkázáni na ubytovny či sociální byty. Těch je v Česku zhruba 160 tisíc.
Pokud úprava paragrafů navržená poslankyní ANO Evou Fialovou projde, na zvýhodněné bydlení napříště dosáhnou jen ti, jejichž příjem nepřesáhne 1,6násobek životního minima. Navíc se k této částce už nebudou připočítávat výdaje na bydlení, a limit tak oproti současnosti klesne. A to i přes nárůst životního minima, které má od října stoupnout na 5 500 korun.
Zvýšení životního minima se odkládá z května na říjen, nařízení schválila vláda
Podle návrhu Fialové se hranice pro pomoc s bydlením zastaví na zmíněných 8 800 korunách měsíčního příjmu. „Stát by měl pomáhat těm, kteří si to nejvíce zaslouží a kteří si nemohou pomoci sami,“ řekla poslankyně.
Platforma pro sociální bydlení, která se zákonu o podpoře bydlení dlouhodobě věnuje, upozornila, že minimální důchod činí 9 800 korun měsíčně a o rovnou tisícikorunu tak přesahuje předpokládaný nový limit. Ten by ze systému fakticky vyřadil úplně všechny důchodce. Příjmovým testem by podle platformy neprošla ani většina samoživitelek. „Odhadujeme, že zákon by takto byl schopný podpořit pouze jednotlivce a malé domácnosti ve specifických městech s nízkou hladinou nájmů, přičemž tato skupina nejspíš bude zahrnovat pouze vyšší jednotky tisíc osob,“ uvedl Mikoláš Opletal z platformy.
Poslankyně Pirátů a odbornice na sociální oblast Olga Richterová varovala před zpřísněním pravidel, která zakotvil už původní zákon. „A se změnami, které se navrhují nyní, hrozí, že tato norma už nepomůže vůbec nikomu,“ míní Richterová. Podle ní by příjmová hranice měla dosáhnout dvojnásobku životního minima, což by od podzimu bylo 11 000 korun.
Úpravy jsou nutné, oponuje ministerstvo
Ministerstvo práce argumentuje nutností upravit současný složitý a roztříštěný systém, v němž je navíc příjmový test pro zranitelné domácnosti přísnější. „Aktuální návrh je ve prospěch zranitelných. Zároveň, a opět, na rozdíl od platné úpravy je konstrukce změněna tak, že umožňuje správní uvážení úřadu, pokud jde o příjmové poměry žadatele pro nárok na zápis do evidence oprávněných osob,“ uvedl Slavík. V případě, že domácnost žadatele nesplní příjmový test, nebude to znamenat, že z této evidence vypadne.
Cílem úpravy je podle mluvčího nadále zprostředkovat pomoc nejpotřebnějším domácnostem. „V tomto kontextu je třeba mít na zřeteli, že návrh zákona o podpoře bydlení finančně nepomáhá domácnostem s úhradou nákladů ani negarantuje, že jejich bytová potřeba bude uspokojena,“ dodal.
Předloha dále počítá s tím, že část pravomocí spojených s pomocí lidem ohroženým bytovou nouzí přejde na úřady práce. Ty mají nově rozhodovat o žádostech o podpůrná opatření. Počet kontaktních míst se tak rozroste z původních 115 na všech 205 obcí s rozšířenou působností.
Sněmovna podpořila cílenější podporu pro lidi v bytové nouzi