Velikonoce jsou v posledních letech pro energetiky výzvou. Spotřeba výrazně klesá a při slunečných jarních dnech naplno vyrábějí fotovoltaické elektrárny. Letos v Belgii byla situace o to horší, že nevyšla předpověď počasí. Svítilo víc a výroba byla podle správce sítě Elia o 1,4 gigawattu vyšší, než se čekalo. Pro srovnání, maximální výroba jaderné elektrárny v Temelíně i té v Dukovanech je mírně přes dva gigawatty.
Slunce jen v Belgii dávalo po poledni 7,6 gigawattu. Jenže to samo o sobě by problém nebyl. Francie i Německo totiž měly také vysoké přebytky a i ty se valily do Belgie. „Systém zůstal stabilní a bezpečnost dodávek nebyla v žádném okamžiku ohrožena,“ uvedla Elia na svých sociálních sítích. „Solární produkce byla v určitém okamžiku o 1,4 GW vyšší, než se předpokládalo, což vedlo k náhlé nerovnováze. Současně byla v Belgii extrémně omezená flexibilita,“ stálo ve vysvětlení.
Solární panely letos zdražily až o polovinu, zlevňování už firmy nečekají
Provozovatel sítě zdůrazňuje, že nebyly nutné žádné technické zásahy a nebylo nutné omezovat solární ani větrné parky. Data o výrobě ale ukazují, že vítr nad Belgií prakticky chyběl a produkce z větru byla na zlomku předchozích dnů.
Když je nabídka více než bohatá
Nabídka elektřiny tak byla výrazně vyšší, než bylo právě potřeba, a belgický provozovatel sítě platil 15 tisíc eur za každou jednu megawatthodinu, kterou si někdo v zájmu uchránění rovnováhy výroby a spotřeby vzal. Jde o maximální částku, kterou podle pravidel vůbec vyplácet lze. V přepočtu je to 366 korun za každou kilowatthodinu, za tu Češi platí bez daní a poplatků kolem tří korun.
Vše je o to zajímavější, že Belgie měla v tu chvíli mnohem vyšší spotřebu, než sama vyráběla. Přetoky z Francie, která dokonce raději omezila výrobu svých jaderných elektráren o 12 gigawattů, a Německa ale situaci zcela obrátily. Problém svátků neleží jen ve snazších a větších přebytcích, ale i v tom, že kvůli zastaveným továrnám i už tak utlumeným řiditelným elektrárnám je zkrátka složitější nečekanou nadvýrobu zvládnout.
O velikonočním pondělí byly záporné ceny napříč Evropou. Kladné byly pouze ve Skandinávii, Estonsku a Itálii. Dostupné údaje jsou ale z takzvaného denního trhu, kde se obchoduje den dopředu a sází se na aktuální výhledy počasí a očekávanou výrobu a spotřebu. V samotné Belgii při původně očekávané výrobě fotovoltaik, tedy bez dalšího 1,4 gigawattu výroby, cena klesla až k záporným 118 eurům za megawatthodinu.
Elektřina zdraží a atraktivita solárů znovu poroste, říká majitel Solar Global
V Česku šlo dokonce až o −135 eur, v přepočtu 3,30 koruny za kilowatthodinu. Pokud se něco vymkne, funguje ještě vnitrodenní trh, kde se s elektřinou obchoduje podle aktuální situace. Do hry v případě potřeby vstupuje i provozovatel sítě, který dělá vše pro to, aby síť nespadla. Poptává podle aktuální situace služby systémové rovnováhy. Může jít o zálohu výroby (když například hrozí, že se větrníky kvůli silnému větru zastaví nebo že naplno vyrábějící fotovoltaiky nečekaně zakryje oblačnost), nebo naopak o schopnost výrobu okamžitě snížit, případně prostě přebytečnou elektřinu spotřebovat.
Z čeho se poučit
Belgická situace je příkladem kombinace vysoké výroby z obnovitelných zdrojů a zároveň nedostatečné flexibility. Energetici měli jen omezené možnosti, jak síť uřídit, a ani vysoké odměny ochotným nemusely stačit. V Belgii tak dál volají po investicích do řešení, která mají rovnováhu systému udržet, včetně například možnosti omezovat obnovitelné zdroje. Země se ale připravuje i na další energetickou výzvu. Další tři roky budou přes léto odstaveny obě tamní jaderné elektrárny a země tak bude muset být více závislá na dovozech.
I když záporné ceny byly během velikonočních svátků v některých evropských zemích prakticky celý den, tedy nejen přes poledne, neznamená to, že za takovou cenu nakupují elektřinu pro domácnosti i dodavatelé. Ti zpravidla používají dlouhodobé kontrakty na další roky, kvartály či měsíce a na denním trhu buď dokupují, nebo naopak prodávají, co nepotřebují. Záporné ceny se ale v dlouhodobých kontraktech nakonec také odrážejí.
Elektřina zdraží a atraktivita solárů znovu poroste, říká majitel Solar Global
Způsobují stále větší rozdíly mezi hodnotou elektřiny v různých částech dne a roku. Čím levnější je elektřina v době slunečního svitu, tím je zpravidla dražší kolem východu a západu slunce. Zjednodušeně se konvenčním elektrárnám v takové dny nevyplácí (tolik) vyrábět a přesvědčí je jen vysoká cena v době ranní a večerní špičky. To ve výsledku efekt levné „polední“ elektřiny pro běžné spotřebitele maže. Na situaci dokáže vydělat jen ten, kdo se svou spotřebou dokáže přizpůsobit. V Česku ale mají potřebný elektroměr i baterii pro potřebnou flexibilitu ti, kteří mají sami fotovoltaiku, což jsou právě ti, kteří mají sami v době nízkých cen vlastní přebytky.