Každé ráno v devět hodin se ve čtvrtém patře budovy Českého rozhlasu schází zástupci všech jazykových redakcí Radio Prague International. Čeština, angličtina, němčina, francouzština, španělština, ruština i ukrajinština – sedm týmů, které společně vytvářejí obsah pro miliony lidí po celém světě. Pro mnohé z nich je tato stanice jediným spolehlivým zdrojem informací o dění v České republice.
Praha volá svět! 90 let v éteru
Námět: Klára Stejskalová, Jaromír Marek
Autor: Jaromír Marek
Čte: Vasil Fridrich
Rešerše: Archiv Českého rozhlasu
Dramaturg: David Hertl
Zvuk: Aleš Krupka
Premiéra: 17. 4. 2026
Šéfredaktorka Klára Stejskalová připomíná, že zájem o vysílání výrazně roste v krizových situacích. Ať už jde o pandemii, povodně nebo změny zákonů, zahraniční publikum hledá ověřené informace v jazyce, který je mu blízký. „V některých jazycích jsme zcela unikátním zdrojem informací o Česku,“ říká.
Hlas Česka v mnoha jazycích
Každá redakce má své specifické publikum i témata. Německá sekce se zaměřuje na česko‑německé a česko‑rakouské vztahy, o nichž podle vedoucího Tilla Janzera v němčině často chybí český pohled.
Till Janzer|foto:Klára Stejskalová, Archiv Českého rozhlasu
Redaktor Ferdinand Hauser, oceněný česko‑německou novinářskou cenou, připravuje reportáže o fenoménech, které jsou pro zahraniční publikum nové – třeba o pravidelném testování sirén.
Francouzská redakce se snaží vysvětlovat české dění v širším evropském kontextu. „Nejde o detailní rozbory kauz, ale o syntézu a porozumění,“ říká její vedoucí Anna Kubišta. Její kolega Guillaume Narget dodává, že Francouzi mají o českou kulturu a sport dlouhodobý zájem.
Specifickou roli hraje španělská redakce, která vysílá i na krátkých vlnách do Latinské Ameriky. Tamní krajané často češtinu už neovládají, ale stále udržují tradice a hledají své kořeny. Signál přeposílá krátkovlnná stanice v Miami a posluchači z Argentiny, Chile či Kolumbie posílají nejen reakce, ale i rodinné příběhy.
Vysílání navzdory blokacím
Ruská redakce pracuje v komplikovaných podmínkách. V Rusku je web stanice blokovaný, přesto si obsah nachází cestu k posluchačům přes VPN, sociální sítě či streamovací platformy. „Jsou tam lidé, kteří nás poslouchají. Bojujeme o to, aby se k nim informace dostaly,“ říká redaktorka Olga Vasinkevič.
Ukrajinská redakce vznikla po ruské invazi v roce 2022 a rychle se stala důležitým zdrojem informací pro ukrajinské publikum v Česku i v zahraničí.
Studio Radio Prague International|foto:Klára Stejskalová
Technologický průkopník i sběratelský fenomén
Radio Prague International bylo vždy napřed i technologicky. Už v roce 1994 mělo jako první české médium vlastní web. O několik let později začalo nabízet zvukové soubory ke stažení a kolem roku 1999 i formu, kterou dnes nazýváme podcastingem. Dnes má web stanice kolem osmi milionů návštěv ročně.
První redakce internetu se zkladateli ředitelem Dušanem Pálkou a redaktorkou anglické redakce Norou|foto:Archiv Českého rozhlasu
S vysíláním jsou neodmyslitelně spojené také QSL karty – potvrzení o příjmu krátkovlnného signálu, která se stala sběratelským fenoménem. Dnes už neslouží technickému účelu, ale stále putují do celého světa jako malé umělecké objekty. Někteří posluchači, jako Jorge Bustos Alarcón z Chile, jich vlastní stovky.
Radio Prague International každý rok připraví sadu těchto karet vždy věnovanou konkrétnímu tématu – české hudbě, sportovcům či památkám. Motivem pro rok 2026 je 90. výročí zahájení vysílání.