Jako z nějakého sci-fi filmu vypadají tři modré kogenerační jednotky, které zmáčknutím pomyslného knoflíku a přestřižením pásky slavnostně spustili u sběrného dvora a v místě bývalé mobilní kotelny Jižní město v lokalitě Korýtko šéfové firmy Veolia a představitelé vedení města Ostravy. Dvacet válců velkého velmi výkonného motoru uvnitř modrého monstra začalo do desíti minut vyrábět ze zemního plynu teplo a elektřinu. Tyto jednotky jsou součástí postupného odchodu Veolie od spalování uhlí.
Šéfové skupiny Veolia i zástupci města to považují za další významný milník dekarbonizace teplárenství v Ostravě. „Po ukončení spalování uhlí v Teplárně Přívoz jsme uvedli do provozu tyto nové kogenerační jednotky v městské části Ostrava-Jih,“ řekl obchodní ředitel skupiny Veolia Jakub Tobola. Dodal, že projekt, který je dalším krokem v postupné proměně ostravského teplárenství, vyšel na 233 milionů korun a nahrazuje část výroby elektřiny z uhlí v Elektrárně Třebovice. Zároveň snižuje produkci emisí CO₂ i SO₂. Polovinu nákladů na projekt tvořila dotace z Modernizačního fondu – HEAT.
Vyrábějí teplo a elektřinu z plynu. A vyrobí jich větší množství
Tři nové takzvané kogenerační jednotky vyrábějí elektřinu i teplo ze zemního plynu. Vyrobené teplo proudí do soustavy zásobování tepelnou energií a projekt tak podporuje stabilní dodávky tepla v obvodu Ostrava-Jih. „Tyto kogenerační jednotky pomohou při dekarbonizaci největšího energetického zdroje ve městě – Elektrárny Třebovice. Díky novým jednotkám se podaří snížit celou řadu emisí – především produkci CO₂ o téměř o 8 tisíc tun ročně a emise oxidu siřičitého klesnou o bezmála 23 tun za rok,“ říká Jakub Tobola, obchodní ředitel skupiny Veolia.
„Chceme být daleko méně škodliví pro životní prostředí, abychom měli co nejmenší dopad na ovzduší v regionech a městech, kde působíme. Celkově chceme v republice investovat dvacet miliard do dekarbonizačních projektů a snížit tím naše emise o minimálně padesát procent,“ dodal Jakub Tobola.
Foto: Petr Broulík
Zcela však podle něho nahradit uhelnou výrobu elektřiny a tepla ekologičtějšími palivy nelze. „Ostrava přes zimu spotřebuje 400 megawattů tepelného výkonu. Kdybychom to chtěli vyrobit spalováním biomasy, tak bychom spálili všechny lesy okolo Ostravy. A také nechceme jít cestou přechodu na jediné palivo, třeba plyn. Ten musíme dnes do republiky dovážet. Proto chceme využívat také lokální paliva, ať už třeba využívat spalování odpadu nebo využívat odpadní teplo,“ řekl obchodní ředitel skupiny Veolia.
Další fáze odklonu od uhelné výroby tepla se budou týkat Třebovic
Projekt kogeneračních jednotek navazuje na již realizované kroky skupiny Veolia v ostravském teplárenství. Tím klíčovým byl odklon od uhlí v Teplárně Přívoz, která od roku 2023 zásobuje centrum Ostravy tepelnou energií vyrobenou z ekologičtějších paliv, konkrétně zemního a koksárenského plynu. Další zásadní projekt v Ostravě se bude týkat Elektrárny Třebovice, která je největším zdrojem elektřiny ve městě.
„V této elektrárně chceme vybudovat kombinaci paroplynové elektrárny a tepelných čerpadel, pomocí kterých budeme využívat odpadní teplo. Zemní plyn bude tvořit přibližně 70 procent energetického mixu a zbývajících třicet zajistí odpadní teplo z městské čistírny odpadních vod,“ vysvětlil Jakub Tobola.
Jednotky pracují jako motor v autě. Jen je to dvacetiválec s obřím výkonem
Radim Sobotík, ředitel Veolia Průmyslové služby řekl, že hnízdo v podobě tří kogeneračních jednotek v lokalitě Korýtko pracuje na principu pístového motoru. „Akorát u vás v autě jste zvyklí na čtyřválec, objem dva litry a výkon sto kilowatt. Tady v Korýtku máme dvacetiválec, objem devadesát litrů a výkon 2300 kilowatt. Úspora na čistotě ovzduší je taková, jako by v Ostravě zmizelo z ostravských ulic čtyři tisíce aut,“ řekl Radim Sobotík.
Foto: Petr Broulík
Primátor města Ostravy Jan Dohnal zdůraznil, že spuštěním kogeneračních jednotek Veolia přispěje do mozaiky, které vede k tomu, že Ostrava bude čistější. „Přestože tím Veolia investovala nemalé peníze do rozvoje technologie, do ceny tepla pro domácnosti se to nepromítlo,“ řekl primátor.
Jeho náměstek pro životní prostředí Aleš Boháč dodal, že kogenerační jednotky v Korýtku zajistí, že do ovzduší Ostravy Veolia nevypustí při výrobě tepla a elektřiny z uhlí 23 tun ročně. „Přesto si chci postesknout, že odklon od uhlí ze strany evropské unie je trochu zbrklá,“ uvedl náměstek.
Dekarbonizace nestojí na jednom řešení, ale na kombinaci zdrojů
Odklon od uhlí v moravskoslezských provozech Veolia Energie už trvá několik let. Teplárna Přívoz v Ostravě ukončila využívání černého uhlí už v roce 2023 a dnes funguje na kombinaci zemního plynu a koksárenského plynu. Teplárna Frýdek–Místek přestala spalovat uhlí v roce 2024. Teplo se ve Frýdku–Místku vyrábí přibližně z 60 procent z biomasy a ze 40 procent ze zemního plynu.
Teplárna Karviná prochází dvoufázovou transformací. Po první fázi v letech 2021 až 2024, která snížila podíl uhlí přibližně na 75 procent, tam do roku 2029 uhlí zcela nahradí kombinace zemního plynu a tuhých alternativních paliv. Součástí transformace bylo i ukončení provozu v uhelné Teplárně ČSA v roce 2024.
Foto: Petr Broulík
Teplárna Krnov dělá z tohoto města jednu z nejpokročilejších lokalit regionu, co se dekarbonizace týče. V Krnově je základním palivem biomasa, která pokrývá přibližně 80 procent potřeby tepla. Uhelný kotel slouží jen jako doplňkový záložní zdroj. S úplným odchodem od uhlí se ovšem počítá i v Krnově, přechod z uhlí na zemní plyn Veolia plánuje do roku 2029.
„Dekarbonizace v regionu nestojí na jednom řešení, ale na kombinaci zdrojů – od zemního plynu přes biomasu až po využití odpadních a alternativních paliv. Společným jmenovatelem je postupné snižování emisí, vyšší účinnost výroby a zachování stabilních dodávek tepla pro domácnosti i průmysl,“ řekl obchodní ředitel skupiny Veolia Jakub Tobola.
Veolia Energie patří mezi největší energetické skupiny a je největším distributorem tepla v Česku. Má jednu z nejrozsáhlejších sítí dálkového tepla ve střední Evropě, téměř 1 600 kilometrů. Dodává teplo a teplou vodu do 600 tisíc domácností. Energiemi zásobuje také více než 300 průmyslových podniků a 1 800 zařízení jako například nemocnice či školy ve více než 30 městech a obcích.