Nadnárodní hedgeové fondy, tedy jedni z nejsofistikovanějších investorů, nyní rekordně sázejí na pokles evropských akcií. Věří, že zdražení ropy a dalších komodit kvůli válce v Perském zálivu výrazně zasáhnou ekonomiku starého kontinentu. V případě těchto velkých správců peněz jde o zásadní změnu pohledu – ještě na začátku roku totiž Evropu většinou favorizovali.

Podle dat společnosti Breakout Point, která má k dispozici deník Financial Times, vzrostl v prvním čtvrtletí celkový počet oznámení takzvaných krátkých pozic, tedy spekulací na pokles určitých akcií, na dvanáct tisíc. To je nejvíc v historii. Evropští regulátoři od roku 2012 vyžadují po investorech hlášení sázek na pokles, pokud svou velikostí přesáhnou 0,5 procenta všech vydaných akcií dané firmy.

Evropské akcie se teď obchodují zhruba 2,7 procenta pod svou rekordní cenou, na niž vystoupaly na konci února, tedy těsně před zahájením izraelsko-amerického útoku na Írán. Velká část investorů nyní předpokládá, že válka v Evropě způsobí takzvanou stagflaci – zrychlení inflace a současně ochlazení hospodářského růstu. V Evropě budou tyto dva jevy silnější než ve Spojených státech. Proto také nejspíš umazal hlavní americký akciový index S&P 500 veškeré ztráty v souvislosti s válkou a od začátku konfliktu už posílil o 2,4 procenta na 7041 bodů.

Nenaplněná očekávání

Ještě na začátku roku se investoři dívali na Evropu jako na perspektivní region. Jedním z důvodů, který je lákal k nákupu zdejších akcií, bylo atraktivnější ocenění v porovnání s americkými. Firmy z indexu Stoxx Europe 600 se začátkem ledna obchodovaly v průměru za 16,7násobek očekávaného zisku, zatímco společnosti amerického indexu z S&P 500 vyšly mnohem dráž – v průměru je bylo možné koupit za 25,6násobek očekávaného profitu. 

Obecně se také očekávalo, že evropské ekonomiky bude táhnout vzhůru zbrojní boom a rozsáhlé rozpočtové výdaje do infrastruktury v Německu. Oba tyto předpoklady jsou teď ale testovány. Evropští zbrojaři ztrácejí, protože sílí pochybnosti o dlouhodobé udržitelnosti jejich růstu.

Například akcie největší evropské zbrojovky Rheinmetall od vypuknutí války ztratily deset procent. Česká skupina Czechoslovak Group, jež se letos postarala o největší zbrojařský burzovní debut v historii, od svého prvního obchodního dne ztratila 34 procent. Investoři předchozí růst těchto akcií nyní přehodnocují, protože začíná být jasné, že v konfliktech současnosti stále větší roli přebírají drony, zatímco tradiční evropští hráči se zaměřují spíš na těžkou vojenskou techniku. 

Válka v Perském zálivu a očekávání inflačních tlaků také ženou vzhůru výnosy státních dluhopisů. Výnos německého desetiletého vládního bondu vystřelil nad tři procenta. Na této úrovni se naposledy nacházel v roce 2011. Investoři se proto rovněž mohou obávat, že rostoucí výpůjční náklady zabrání Berlínu vládní výdaje výrazněji navyšovat.

Když tahouni selhávají

Špatnou zprávou pro evropské akciové burzy je, že se nedaří ani zdejším tahounům trhů – firmám s nejvyšší tržní hodnotou. Například akcie francouzské skupiny LVMH, hlavního hráče v odvětví luxusu, ztrácejí letos už 25 procent. Sektor luxusní módy a exkluzivního zboží je pod tlakem mimo jiné také proto, že kvůli válce zeslábly tržby z Perského zálivu. 

Další velký evropský akciový titul, německý vývojář podnikového softwaru SAP, klesl od začátku roku o 27 procent. Za propadem stojí strach, že byznys vývojářských skupin může rozvrátit rychlý nástup umělé inteligence, která umožňuje jednoduchou a levnou tvorbu nových programů. I akcie dánské firmy Novo Nordisk, zaměřené na léky proti cukrovce a obezitě, ztrácejí od začátku roku 21 procent. Výsledky totiž ukazují, že skupina zaostává za svým hlavním rivalem v oblasti léků na hubnutí, americkou skupinou Eli Lilly.  

Situace, kdy se nedaří hlavním hráčům, je pro trh vždy nebezpečná. Složení hlavních indexů totiž zohledňuje tržní kapitalizaci zastoupených titulů a pokles akcií těch největších korporací snižuje výkonnost celého trhu. 

Určitou útěchou může být vývoj akcií nizozemské ASML, lídra v oblasti litografických zařízení na výrobu čipů. Tyto akcie jsou díky AI boomu o 33 procent dražší než na začátku roku a ASML je tak s tržní hodnotou 472 miliard dolarů (11,5 bilionu korun) nejhodnotnější evropskou burzovně obchodovanou firmou.

Shortaři útočí na aerolinky

Hedgeové fondy nesázejí na pokles celého trhu, ale hledají firmy, které jsou na rostoucí ceny ropy nebo jiné dopady války v Perském zálivu obzvláště citlivé. Typickým případem jsou aerolinky – letecké palivo je pro ně významnou nákladovou položkou a ne všechny byly proti výkyvům cen zajištěné.

Podle Financial Times se tak v Evropě staly největším terčem spekulantů na pokles nízkonákladové maďarské aerolinky Wizz Air, s jejichž akciemi se obchoduje v Londýně. Aktuálně je podle dat Breakout Point shortovaných 15 procent veškerých těchto akcií, přičemž ještě před třemi měsíci to bylo necelých osm procent. Titul od začátku války propadl téměř o 19 procent.

Dopravce Wizz Air už v březnu oznámil, že se mu kvůli válce v Íránu sníží čistý zisk o 50 milionů eur. Hospodaření tak letos nejspíše skončí ztrátou, jež se může pohybovat v pásmu 25–75 milionů eur. Manažeři hedgeových fondů věří, že výsledek hospodaření může být ještě horší, a proto jsou sázky na další pokles těchto akcií masivní. 

I britská nízkonákladová aerolinka EasyJet ve čtvrtek ohlásila, že kvůli válce na Blízkém východě a dražšímu palivu očekává v prvním pololetí provozní ztrátu mezi 240 a 260 miliony liber (až 7,2 miliardy korun). Akcie kvůli tomu vzápětí odepsaly pět procent a od konce února ztrácejí už zhruba 16 procent.