Že stát nestíhá likvidovat černé stavby, není nic nového. Pořad Ve stínu ale zjistil, že sám stát zve do nelegálních, a tedy potenciálně i nebezpečných staveb turisty toužící po odpočinku mimo civilizaci.
„Zažijte výjimečné romantické chvíle nad korunami stromů.“ Takhle láká návštěvníky státem spravovaný portál Kudy z nudy. Nabízí noc v dřevěném minidomku na vyvýšené konstrukci uprostřed přírodního parku Ještěd. V místě, kde se stavět nesmí.
„Je to časovaná bomba. Lidé tam nocují v nezkolaudovaných dřevostavbách. Svítí si svíčkami, bez schválení hasičů, hygieny. Nikdo netuší, jestli je to bezpečné. Klasicky se čeká, až se něco stane,“ varuje v podcastu Ve stínu expert na stavební právo Tomáš Vítek.
O to absurdnější, že možnost ubytování v nelegálních stavbách propaguje stát skrze agenturu CzechTourism a portál Kudy z nudy. Černých staveb, které se komerčně využívají, jsou podle Tomáše Vítka po Česku stovky.
Řeč je o takzvaném glampingu, čím dál populárnějším typu turistiky, který kombinuje pobyt v přírodě s pohodlím typickým pro hotel.
Pro investory je to lákavý byznys, náklady na výstavbu různých domů ve stromech, maringotek či stanů s pevnou podestou jsou nízké, částky inkasované za přenocování jsou ale běžně ve výši několika tisíc korun. Problém je, že glampingové stavby často rostou na divoko, nelegálně.
Je to i případ tří domků v korunách stromů poblíž obce Křižany na Liberecku. Dřevostavby stojí v chráněné oblasti, kde zákon pobytovou rekreaci vyloženě zakazuje. Investor se zákon pokusil obejít. A úředníci už zahájili řízení o odstranění stavby.
„Při první kontrolní prohlídce nám to bylo prezentováno jako vyhlídkové posedy,“ potvrzuje Štěpánka Hanzlíková ze stavebního úřadu v Osečanech, pod které lokalita spadá.
Vyhlídka na Ještěd je od dřevěných domků opravdu krásná, ale čekali byste na posedu nábytek, kuchyňský koutek, postel, gril a saunu? I cena odpovídá spíš nadstandardu – v sezoně pět tisíc na noc, mimo sezonu o dva tisíce méně. Zájem je velký, plno je až do listopadu.
Stát jako tichý společník
Jak je možné, že rizikové a nepovolené ubytování propaguje stát na svém vlastním portálu?
Odpověď agentury CzechTourism, která portál Kudy z nudy provozuje, je stručná: Neneseme za to odpovědnost.
Podle mluvčí portálu Kateřiny Beránkové jde o „otevřenou informační platformu“. Podnikatelé tam sami vkládají nabídky a sami za ně také ručí. Stát je prý de facto jen v roli nástěnky, na kterou může kdokoli cokoli připíchnout.
Ministerstvo pro místní rozvoj, pod které agentura spadá, opakuje totéž – za pravdivost informací je právně odpovědný ten, kdo je tam vložil.
Dohledat původního investora glampingových domků u Ještědu je kvůli insolvenčním řízením složité. Každopádně tři dřevostavby v korunách stromů jsou dávno hotové a otevřené turistům toužícím po nerušeném pobytu v přírodě. Stačí jen zavolat provozovatelce Kláře Beranové.
Když jsme se jí chtěli zeptat, zda si je vědoma, že za úplatu ubytovává hosty v nelegálních stavbách, odpovědi jsme se nedočkali. Na otázky poslané písemně neodpověděla a během telefonátu hrála roli méně chápavé osoby a mluvila mimo kontext: „Myslím si, že by bylo potřeba zlegalizovat marihuanu. A určitě si myslím, že by bylo důležité prozkoumat práci OSPODu, protože bere děti všude zleva zprava, ale moje jsou furt doma. To je všechno. Na shledanou.“
Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy
Podle právničky Jany Průchové, která se specializuje na stavební právo, by měl stát zajistit rovné podmínky pro podnikání. Ti, kteří „zariskují“ a budují bez povolení, totiž ušetří desítky tisíc korun a spoustu času. Spoléhají i na to, že úřady nemají čas vše kontrolovat, a když už na nesrovnalosti přijdou, nebudou si vědět s novým druhem staveb rady.
„Glamping je nový typ ubytovacích zařízení, u kterého jsem zatím nedohledala nějakou metodiku ministerstva, jež by určovala, jak k takovým stavbám přistupovat, která by praxi nějak sjednocovala. Ale z mého pohledu, i když jde o specifický druh staveb, pokud mají nějakou pevnou podestu, bývají u nich vybudované přípojky, by takové objekty měly normálně podléhat platným stavebním přepisům,“ vysvětluje v dnešní epizodě podcastu Ve stínu právnička Jana Průchová.
Dvojí metr
Postup státu během stavebního řízení bývá dost nečitelný a nevyzpytatelný. Záleží na tom, v které části republiky jste. Jsou případy, kdy úředníci ctí zákony naprosto nekompromisně: „Postavil jsi něco na černo, zbourej to, nebo ti to zbouráme my.“
Zažil to i František Sklenář z jihomoravských Dobšic. Před lety postavil dům v zahrádkářské kolonii větší, než mu předpisy dovolovaly. Verdikt úřadů a soudů byl jednoznačný: Nelegální stavba musí jít k zemi. Nepomohl ani zoufalý protest na střeše. Rodina musela dům vyklidit a čeká ho demolice. Paradoxně v době, kdy obec Dobšice připravuje změnu územního plánu, která by tam stavbu rodinného domu brzy umožnila.
A pak je tu mírumilovnější přístup – miliardář Pavel Sehnal a jeho hotel v pražských Letňanech, o kterém jsme letos informovali. Ještě na konci zimy to vypadalo, že stavba na státním pozemku bude muset zmizet. Nakonec ale Ministerstvo financí těsně před vypršením smlouvy otočilo a nájem Sehnalově firmě o rok prodloužilo.
Proč státní úřady někde postupují nekompromisně a jinde přivírají oči? Proč patnáct stanů s podsadou u Slapské přehrady řeší státní zastupitelství? Proč úřadům nezbývá čas kontrolovat nelegální stavby? Další podrobnosti uslyšíte v nové epizodě pořadu Ve stínu, kterou najdete v úvodu tohoto článku.
Investigativní pořad Ve stínu
Foto: Seznam Zprávy
Členy týmu Jiřího Kubíka (uprostřed) jsou Vojtěch Janků, Iva Pacnerová, Jana Mičová a Jaroslav Hroch (zleva).
Případy a příběhy od vás. Z míst, kam média většinou nevidí, je na světlo vynáší investigativní a reportážní tým Jiřího Kubíka. Nová epizoda vždy v neděli na Seznam Zprávách. Archiv dílů najdete na našich stránkách.
Střih, sound design: David Kaiser
Své náměty či připomínky nám pište na e-mail: vestinu@sz.cz.