komentář
18.04.2026

Buldoci z Poděbrad. Sobota Jaromíra Janáka

Foto: Se svolením TV Nova

Popisek: Tomáš Měcháček v seriálu Buldok z Poděbrad

Jára Cimrman během první světové války napsal, že českým králem by měl být kdokoli z Poděbrad. Ačkoli jsem v sedmnácti letech odešel do Prahy na konzervatoř a v Praze jsem už zůstal, cítím se být pořád Poděbraďákem.

Nevím, jestli Poděbrady byly tak inspirativní už za krále Jiříka, každopádně jeho dcera Zdeňka byla tak dobročinná, že po ní pojmenovali řeholní řád (což se v našich dějinách předtím stalo jen jedné princezně, Anežce České), a jeho syn Hynek byl první a poslední poeta mezi dětmi hlav našeho státu. Přeložil Boccacciův Dekameron a psal další povídky v jeho stylu tak úspěšně, že se posléze stal prvním doloženým Čechem, který zemřel na syfilis.

Z dalších „Poděbraďáků“ můžeme uvést rozluštitele chetitštiny, rektora Karlovy univerzity Bedřicha Hrozného, maminky Franze Kafky a skvělého historika Petera Demetze, dalšího místního krále (spisovatelského), osvojeného synáčka ředitele místního pivovaru (ano, Bohumil Hrabal nevyrůstal jen v sousedním Nymburce), a taky děti ředitele místního cukrovaru, sourozence Dostalovy, z nichž nejznámější byli herci Leopolda (ta, pro kterou Karel Čapek napsal Matku) a Karel (jehož potomci a jejich polovičky pak věnovali celé životy waldorfské pedagogice a medicíně).

Psali jsme

Tajemství nádraží z filmu Svatba jako řemen. Sobota Jaromíra Janáka

A pak tu bylo slavné Státní reálné gymnasium v Poděbradech s jeho Chlapeckou internátní kolejí krále Jiřího, jejichž frekventanty se těsně po válce stali Josef a Ctirad Mašínovi, kteří se později skrze NDR a Západní Berlín „slavně“ prostříleli do USA, režiséři Miloš Forman, Ivan Passer a Jerzy Skolimowski, kteří se do USA posléze mírumilovně „prostřelili“ skrze své řemeslo, naučené na pražské FAMU. Jediný ze spolužáků, který zůstal doma v Čechách (kromě Zbyňka Janaty, který šel s bratry Mašínovými, ale nedošel, a byl vrácen do Prahy k popravě), se jmenoval Václav Havel. Můžete si vybrat, kdo z mnoha výše jmenovaných Poděbraďáků je váš hrdina…

Zatímco sousední fotogenický Nymburk a Lysá nad Labem mají svůj vlastní skvělý humorně-filozofický seriál Trpaslík (2017), který se u nich natáčel, tak protože se na televizi skoro nedívám, překvapilo mne, že i na naše město si vzpomněli filmaři a natočili v něm seriál Buldok z Poděbrad (2026). Název mě zaujal a s hrůzou jsem čekal, co to bude obnášet. Musel jsem si pár dílů zvyknout, abych pochopil, že se povedlo natočit něco netuctového, nebo aspoň ne na jedno brdo, jak se dnes točí, kdy můžete prohodit díly, případně i seriály, a pořád ten suchopár nějak drží pohromadě. Krátce, Buldok z Poděbrad se mi líbí. Doporučuji každému, aby se koukal, nejen kvůli neokoukaným hercům, ale i kvůli neokoukaným Poděbradům.

K seriálu pár rodáckých informací navrch. V domě, kde je v seriálu sídlo policie, je opravdu služebna poděbradské policie a je to bývalý vojenský léčebný ústav. Hned přes ulici jste si mohli všimnout domu, který také hrál a byl obložený hnědými obdélníkovými kachlíky, v seriálu v něm bydlela herečka Dana Syslová. Tož vězte, že v tom domě bydlela kdysi rodina Kubišova, tedy MUDr. Kubiš s manželkou a jejich děti, Marta a Honza. Ano, slavná a osudem těžce zkoušená Marta Kubišová, zpěvačka a naše starší spolužačka z jedenáctiletky.

Za Martou jezdila do Poděbrad její kamarádka Jindra Kramperová, už tehdy skvělá krasobruslařka a ještě lepší klavíristka. S Martiným bratrem Honzou jsem ve škole kamarádil. Honza potom neunesl tlaky na jejich rodinu a odešel do Kanady, kde zemřel. S Honzou jsme seděli v jedné lavici, a když ruštinář, profesor Kovář, zjistil, že se nepříliš věnujeme azbuce, napsal Honzovi do žákovské knížky poznámku: „Žák Kubiš neovládá písmeno ŠČ a při ruštině se modlí.“ Honza se tou poznámkou ještě dlouho chlubil.

Od „Kubišových“ je to kousek na kolonádu a do parku, kdybyste vyrazili napravo, přijdete na náměstí se sochou krále Jiřího od sochaře Bohuslava Schnircha, kdyby nalevo, tak přijdete k podle mého názoru nejkrásnějšímu funkcionalistickému nádraží na světě, na němž byla natočena jedna z nejkrásnějších filmových komedií na světě. O nich už jsem tu jednou psal zde:

Psali jsme

Tajemství nádraží z filmu Svatba jako řemen. Sobota Jaromíra Janáka

Kdybyste se do Poděbrad kvůli Buldokovi fakt zamilovali a chtěli vědět víc, zkuste kontaktovat naši spolužačku, doktorku Janu Hrabětovou. Ví o našem milovaném městě úplně všechno. Možná i víc.

 

QRcode

Vložil: Jaromír Janák