Za hlavu celé „organizované skupiny“ detektivové označili viceprezidenta Hospodářské komory a brněnského podnikatele Michala Štefla (69). Vyplývá to z usnesení o zahájení trestního stíhání z 9. dubna, jehož kopii mají Novinky k dispozici.
Právě Štefl skončil po razii Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) z 8. dubna jako jediný ve vazbě. Celkem policie obvinila sedm lidí a dvě firmy, obě ovládané Šteflem. Trestná činnost se týká manipulací s evropskými dotacemi v letech 2021 až 2024.
Mezi stíhanými je i tehdejší vedoucí stavebního úřadu Brno – střed Ivana Hlávková (66), kterou paradoxně krátce před policejní razií povýšili na šéfku jednoho ze stavebních oddělení na brněnském magistrátu.
Hlávková se podle tvrzení policie postarala o to, aby byl s předstihem zkolaudován objekt Riviera Research Park v Brně, přestože stavba ještě nebyla dokončená a nesplňovala podmínky schválení. Díky tomu ale mohly Šteflovy firmy žádat o stamilionové evropské dotace.
Bez rezervace nebude kolaudace
Výměnou za tuto pomoc se Hlávková dočkala odměny. „Ivana Hlávková zcela zjevně, minimálně ve dvou případech, přijala úplatky prostřednictvím finančních prostředků a služeb, které jí byly poskytnuty za ovlivnění stavebních řízení a kolaudačního rozhodnutí ve prospěch žadatelů o poskytnutí dotačních podpor, kdy takto činila v úmyslu neoprávněného osobního obohacení,“ napsala policie.
Prvním z úplatků poskytnutý Šteflem byl podle detektivů víkendový pobyt v hotelu Panský dvůr v Telči, kde Hlávková pobyla na přelomu srpna a září 2024. Než tam odjela, musela řešit problémy se svou rezervací. Šteflovu obchodnímu partnerovi sdělila, že „pokud nebude žádná rezervace, tak nebude žádná kolaudace“.
Druhým úplatkem byla hotovost, kterou jí Štefl doručil v obálce 25. listopadu 2024 od rovněž obviněného Zdeňka Mičky (49). Ten je jihomoravským oblastním ředitelem společnosti Metrostav, která se podílela na výstavbě brněnského areálu. Výši úplatku policie nezjistila, pouze to, že v obálce byly zčásti dvoutisícovky.
Hlávková po zadržení vinu odmítla. Policie ale při prohlídce rodinného domu v Měříně, který šéfka stavebního oddělení užívala, zajistila půl milionu korun v hotovosti.
Policie skupině klade za vinu zvlášť závažné zločiny poškození finančních zájmů EU, dotační podvod, zneužití pravomoci úřední osoby, vydírání, přijetí úplatku a podplacení.
„(Z odposlechů a sledování podezřelých) byla zadokumentována koordinovanost celé skupiny, rozdělení rolí jejích členů, včetně zadávání úkolů a řízení dalších osob, které se dílčím způsobem podílely na trestné činnosti,“ uvedli detektivové s tím, že hlavním iniciátorem a organizátorem byl Štefl.
Vlivný podnikatel kromě funkce viceprezidenta Hospodářské komory vede i její jihomoravskou sekci. V minulosti přes 20 let působil jako generální ředitel a předseda představenstva jedné z největších tuzemských stavebních firem OHL ŽS.
Štefl se podle zjištění Novinek dokázal velmi dobře pohybovat v systému různých dotací. Firmy, v nichž figuroval, získaly od státu na zakázkách a dotacích stovky milionů korun.
Vydíral podřízeného
Mezi sedmi obviněnými jsou hned čtyři současní či bývalí úředníci MPO. Nejvýše postaveným byl Marian Piecha (43), který působil jako náměstek sekce fondů a v minulosti byl také generálním ředitelem státní organizace CzechInvest.
Dalšími pak podle policie jsou tehdejší ředitel jednoho z odborů MPO Petr Porák (65), referent oddělení infrastruktury výzkumu a vývoje téhož ministerstva Michal Bubeník (46) a jeden z vedoucích pracovníků Agentury pro podnikání a inovace spadající pod MPO Petr Kolář (62).
Zatímco Piecha a Porák už v resortu nepracují, Bubeník a Kolář své obvinění odskákali. Prvního z nich současné vedení resortu postavilo po policejním zátahu mimo pracovní režim, druhý musel zůstat na překážkách ze strany zaměstnavatele doma a do práce také nechodí.
Piecha pomáhal podle policie Šteflovi zařídit evropské dotace pro jeho společnosti Smart Innovation Center a Biology Park Brno. Obě se podle detektivů významnou měrou podílely na páchání trestné činnosti a jsou rovněž obviněné.
Piecha má mít spolu s Porákem na svědomí i vydírání podřízeného úředníka Bubeníka. Ten byl spolu s Kolářem členem verifikační komise ministerstva, která rozhodovala o schválení jedné z cinknutých žádostí o evropské dotace. Bubeník napoprvé hlasoval proti přidělení dotace, protože žádost Šteflovy firmy Smart Innovation Center nesplňovala podmínky.
„Po zasedání první verifikační komise (květen 2022) došlo ze strany Petra Poráka na základě pokynu Mariana Piechy, kterému předcházela domluva uskutečněná v budově MPO mezi Michalem Šteflem a Piechou, ke slovním pohrůžkám Michalu Bubeníkovi,“ uvedli kriminalisté v usnesení.
Upřesnili, že Porák úředníkovi sdělil, že „náměstek ho chce vyhodit, ale že to s ním nakonec uhádal pouze na to, že mu vezmou odměny“. Ty pak skutečně Bubeník nedostal. Před druhým zasedáním komise v červnu 2022 pak Piecha a Porák Bubeníkovi vyhrožovali ztrátou zaměstnání.
„Tedy mu oba vyhrožovali těžkou újmou s cílem ovlivnit jeho hlasování,“ měli jasno policejní vyšetřovatelé. Porák poté Bubeníkovi sliboval, že „když to podepíše, tak má půlku odměn zpátky, že si to před náměstkem obhájí“. To se nakonec stalo a Šteflova firma evropskou dotací skutečně získala. Stihla z ní vyčerpat přes 123 milionů korun.
„Obvinění Porák a Piecha ze svých vedoucích pozic, slovními pohrůžkami jiné těžké újmy, nutili Bubeníka, aby v rámci zasedání verifikační komise hlasoval pro schválení projektu,“ odůvodnili vyšetřovatelé obvinění obou vysokých manažerů ministerstva z vydírání.
