Cesta od nástrojaře k činohře
Pavel Landovský přišel na svět 11. září 1936 v tehdejším Německém, dnes Havlíčkově Brodě, jako syn zemědělského inženýra a učitelky. Cesta k herectví, ve kterém později vynikal, nebyla zdaleka přímočará. Vyučil se nástrojařem v Teplicích, kde také poprvé statoval v místním divadle, a později absolvoval průmyslovou školu strojní.
Pak se čtyřikrát marně pokoušel dostat na pražskou DAMU. Sám později s typickou ironií vysvětloval, že ho nevzali pro nedostatek talentu, inteligence a fantazie. Zkušenosti začal sbírat v regionálních divadlech v Šumperku, Klatovech a Pardubicích, až nakonec v polovině šedesátých let zakotvil v pražském Činoherním klubu. Tam strávil deset let, které ho proměnily v jednoho z nejvýraznějších herců své generace.
Zloděj drůbeže, Solomon Peretz a důchodce Řezáč
Když si dnes pustíte oscarového giganta Ostře sledované vlaky, možná si všimnete malé, ale výrazné role souzeného zloděje drůbeže. V původních titulcích Menzelova snímku z roku 1966 ovšem chybí. Hrál ji právě Landovský, který se jednoho dne přišel jen tak podívat na natáčení a odešel s rolí.
Spolupráce s Menzelem se postupně rozšířila i mimo plátno, kromě filmových rolí spolu pracovali také v divadle, mimo jiné na inscenaci Havlovy Audience v Činoherním klubu, kterou Menzel režíroval.
Druhý velký režisér, Miloš Forman, si na Landovského vzpomněl, když koncem sedmdesátých let chystal v Americe svůj velkofilm Ragtime. Do role Solomona Peretze, milence Tatehovy ženy, obsadil svého českého kamaráda. Forman si s sebou do projektu přizval i Jana Třísku, který si zahrál reportéra. Pro Landovského to byla zcela mimořádná zahraniční šance v době, kdy doma nesměl pracovat.
A třetí jméno z titulku? To přichází na řadu o víc než čtvrt století později. V roce 2007 si Landovský vystřihl jednu ze svých posledních a zároveň nejoblíbenějších rolí – mlčenlivého Bedřicha Řezáče přezdívaného Mluvka v komedii Vratné lahve, kterou natočil Jan Svěrák podle scénáře svého otce Zdeňka. Za vedlejší roli ve filmu byl nominovaný na Českého lva.
Když se z malého kluka stane střelec
Nejtemnější příběh ze svého života nesvěřil Landovský novinářům, ale kamarádovi. Tím kamarádem byl novinář a spisovatel Karel Hvížďala, s nímž se sblížil za časů emigrace v Německu. Jeho dům v Bonnu Landovský proměnil v improvizované jeviště. Vařil tam pro celou ulici, brousil sousedům nože o schody, vyprávěl hodiny. Z nekonečného povídání nakonec vznikla kniha rozhovorů Soukromá vzpoura, která vyšla na přelomu let 1986 a 1987.
A právě tam Landovský vysoukal příběh, který v sobě tahal celý život. Konec války, rok 1945. Devítiletý kluk se vracel domů a u kasáren narazil na ruského vojáka v kulometném hnízdě. Začal na něj mluvit rusky, schopnost, kterou si rodina pěstovala potají, protože doma byl ruský dědeček a otec dlouho žil v Sovětském svazu. Voják se nestačil divit. Mluvit s uměl málokdo, natož rusky. Z nadšení vzal kluka k sobě k zákopu jako vzácného hosta.
Pak se z lesa vyrojilo asi patnáct esesáků. Podle Landovského dokonce viděl, jak měl jeden z nich ruku v sádře připevněné na drátěném žebříku. Voják skočil za kulomet a začal střílet. A když uviděl vyděšený výraz svého malého společníka, obrátil situaci tak, že mu kulomet podstrčil. Devítiletý chlapec stiskl spoušť. Že tehdy někoho zabil, mu došlo až o šest let později, někdy kolem patnáctých narozenin.
Hvížďala při tom vyprávění zkameněl. Reagovat nedokázal. A Landovský o tom víc mluvit nechtěl, další otázky na to téma v knize odmítl. Byl to nakonec jen krátký moment válečné spravedlnosti uprostřed posledních hodin protektorátu, ale v hlavě malého kluka zůstal navždycky.
Charta, zlomená noha a útěk přes Dunaj
Trauma z dětství nebylo zdaleka jediné, co Landovskému život naložil. V roce 1977 se stal jedním ze tří mluvčích Charty 77 spolu s Václavem Havlem a Ludvíkem Vaculíkem. Hned poté se na něj sesypaly zákazy, výslechy a opakovaná zatčení. Šikana ze strany Státní bezpečnosti vyvrcholila v zimě 1978–1979, kdy ho na ulici přepadl agent v civilu, surově ho zbil a zlomil mu nohu. Když se ho estébák snažil přehodit přes zábradlí do Vltavy, Landovský zaklesl nohu mezi tyče zábradlí, aby se mohl bránit a noha křupla jako větev. Úraz se nikdy úplně nezahojil.
Když mu nabídli angažmá ve vídeňském Burgtheatru, přijal. Bylo mu jasné, že stáž bude jen záminka, jak se ho komunisté zbavili nadobro. V Rakousku zůstal téměř deset let, ale dvakrát se snažil potají vrátit. Jednou se dokonce pokusil přeplavat Dunaj, proud ho ovšem unesl asi šest kilometrů a skončil jen v plavkách na maďarské straně.
Návrat domů
Po sametové revoluci se v prosinci 1989 vrátil domů a hned se vrhl na práci. Triumfálně se vrátil i na plátno. V roce 1992 ztělesnil nezapomenutelného majora Terazkyho v Černých baronech. Následovaly Vratné lahve, Kousek nebe, Chyťte doktora a další filmy, ve kterých se objevoval téměř až do své smrti.
Posledních deset let života strávil v ústraní ve svém domku v Kytíně u Mníšku pod Brdy. Zemřel 10. října 2014 ve věku 78 let na infarkt myokardu.
Foto: Autor: Martin wolf – Vlastní dílo, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=109856792
Hrob Pavla Landovského
Co po něm zůstalo
Landovský byl jeden z těch herců, kteří svůj život zhustili do rolí, ale rolí se nikdy nedali pohltit. Hrál ostře, mluvil ostřeji a žil úplně bez kompromisů. Pokud máte chuť ho znovu objevit, sáhněte po Ostře sledovaných vlacích, Vratných lahvích nebo Černých baronech.
A pokud chcete poznat člověka za maskou křupana, otevřete Soukromou vzpouru. Najdete tam toho samého chlapa, který v devíti letech držel v rukou kulomet a celý zbytek života se s tím musel nějak srovnat.
https://en.wikipedia.org/wiki/Pavel_Landovsk%C3%BD
https://www.pametnaroda.cz/cs/landovsky-pavel-20091120-0
https://www.lifee.cz/pavel-landovsky-zemrel-pred-10-lety-za-jeho-sveraznym-projevem-byly-trpke-zivotni-zkusenosti-06bc7
https://www.lifee.cz/ze-sveta-vip/pavel-landovsky-pred-smrti-se-priznal-ke-hruznemu-cinu-ktery-ho-trapil-cely-zivot_147197.html
https://nfa.cz/en/25799-closely-watched-trains
https://milosforman.com/en/movies/ragtime
https://www.knihydobrovsky.cz/kniha/soukroma-vzpoura-647561
https://www.blesk.cz/clanek/celebrity-ceske-celebrity/573855/trauma-pavla-landovskeho-78-pred-smrti-se-priznal-k-vrazde-lidi-pry-zabil-hned-nekolik.html
https://www.dotyk.cz/magazin/pavel-landovsky-trauma/
http://www.reflex.cz/clanek/causy/73459/pavel-landovsky.html