„Manžel roky
tvrdil, že ‚táhne domácnost‘, když platí hypotéku, energie a opravy.
I před známými několikrát řekl, že já platím jen nákupy. To mě
naposledy tak namíchlo, že jsme to jednoho večera doma spočítali.
A vypuklo peklo. Zjistili jsme,
že já utrácím přes 20 tisíc korun, zatímco on jen 16 600 Kč.
Manžel nedokázal pochopit, že výdaje čtyřčlenné rodiny na oblečení,
děti, drogerii, léky a školní potřeby jsou tak vysoké,“ píše
paní Anna. Jak to tedy je? Mohou „pouhé“ nákupy překročit výdaje na
bydlení?

Za tohle utrácejí české domácnosti nejvíc

Občanský zákoník říká, že „každý z manželů přispívá na potřeby
života rodiny a potřeby rodinné domácnosti podle svých osobních a
majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň
všech členů rodiny byla zásadně srovnatelná“. Ačkoli tedy existuje povinnost
přispívat na potřeby života rodiny a domácnosti, nemusí to být
půl na půl. To je však dobře pro ty, kdo si myslí, že když
platí dům, energie a opravy, přispívají na domácnost většinovou
částkou.

Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) domácnosti
v ČR vydávaly vloni za bydlení v průměru 8 897 korun měsíčně.
Jenže tahle částka zahrnuje i lidi ve vlastním. V nájemních bytech
průměrná částka atakuje 13 tisíc korun. Připočteme-li opravy, je
o něco vyšší. Jídlo a pití dnes ovšem stojí měsíčně přes
3 tisíce korun na osobu. Čtyřčlenná domácnost tak může už
jen za potraviny a nápoje utratit stejně jako za veškeré výdaje na
bydlení. To si je třeba uvědomit.



Výdaje za potraviny a nápoje mohou být vysoké
, …

Ve hře jsou také další nákladné položky

Nákupy pochopitelně nezahrnují jen potraviny a nápoje.
Pomineme-li výdaje za pohonné hmoty, spoření apod., k výsledné částce
je nutné ještě přičíst útraty za oděvy, léky nebo věci pro děti,
které zahrnují pleny, hračky, dětské oblečení či školní potřeby.
Podle statistik vyjde jen
základní výbava školáka v průměru na 3 tisíce korun za jedno dítě.
K tomu je ovšem nutné připočíst také pravidelné měsíční
náklady na obědy, dopravu, družinu nebo kroužky. Jedno dítě ostatně
stojí rodiče přes 2 miliony korun.

I výdaje na drogerii a oblečení mohou dosahovat
několika tisícovek měsíčně. Nemalou položkou mohou být i léky. Má-li
dítě třeba cukrovku (diabetes), spoustu věcí je možné pokrýt penězi od
pojišťovny. Náklady na
kvalitní potraviny a doplňky nehrazené pojišťovnou však mohou rodinný
rozpočet opět o něco navýšit. Peníze stojí také hračky nebo
hry. Takové výdaje přitom nemusí být zbytečné, protože mnohé výrobky
rozvíjejí motoriku, fantazii a logické myšlení.



Nákupy zahrnují různé položky
, …

Jak v manželství přistupovat k financím?

To, že manželka utratí za nákupy více než manžel za
dům, energie a opravy, skutečně není ničím nereálným. Právě naopak.
Částka může i bez pohonných
hmot či spoření v rámci čtyřčlenné rodiny úplně klidně přesahovat
20 tisíc korun. Aby nedocházelo k situaci, která je popsána
v úvodu, měli by manželé o finančních otázkách a utrácení spolu
pravidelně hovořit. Tím je možné předejít nedorozuměním a
nepříjemnostem. O financích je ostatně vhodné mluvit i s dětmi.

„Z psychologického pohledu záleží správa
financí ve vztahu nejen na penězích, ale zejména na komunikaci, důvěře a
sdílení odpovědnosti. Otevřená komunikace o finančních
záležitostech může pomoci předcházet stresu a konfliktům, neřešené
finanční neshody mohou vést ve vztahu k hlubokým rozkolům.
Klíčové je najít společně cestu, jak respektovat individuální
potřeby a zároveň pracovat na společných cílech a
snech,“ uvedla psycholožka Radka
Loja pro iDnes.

Hrají útraty roli při případném rozvodu?
Uzavřením manželství vzniká společné jmění
manželů. Podle občanského
zákoníku jsou podíly obou manželů stejné, byť to neplatí
vždy. Pokud se ale oba sezdaní partneři finančně podílejí na chodu
domácnosti a nedohodnou se, soud často rozdělí majetek
v poměru 50:50.