„Maďarsko je jedním z nejvýraznějších příkladů země, která se po ruské invazi nevydala cestou diverzifikace, ale naopak svou energetickou závislost na Rusku dále prohloubila,“ řekl Novinkám analytik Petr Lajsek ze společnosti Purple Trading, která obchoduje na finančních trzích.
Změnu přinese až nová vláda. Vítěz maďarských voleb Péter Magyar, který po šestnácti letech nahradí v čele země Viktora Orbána, chce závislost na ruských energiích výrazně snížit, a to do roku 2035. Zároveň ale připustil, že vzhledem ke geografické poloze se Maďarsko nemůže od ruské ropy odpoutat úplně. Nová vláda proto chce alespoň snížit rizika spojená s nákupy ropy a plynu.
Nejviditelnější je podle Lajska posun u ropy. „Ještě v roce 2021, tedy před válkou, pocházelo z Ruska přibližně šedesát procent maďarského dovozu ropy. V roce 2025 už podle analýz tvořila ruská ropa až 93 procent všech dovozů,“ uvedl.
Po roce 2022 Maďarsko s Ruskem podepsalo i novou smlouvu na dodávky plynu. Původní kontrakt s Gazpromem zajišťoval zhruba 4,5 miliardy kubíků ročně, po invazi Budapešť objemy navýšila na přibližně 6,7 miliardy kubíků. „To znamená, že Rusko dnes pokrývá zhruba čtyři pětiny maďarské spotřeby plynu,“ vysvětlil Lajsek.
Důvodem jsou výhodné ceny. „Končící maďarská vláda udržovala velmi nadstandardní vztahy s Ruskem a předpokládá se, že mu Rusko na energie poskytovalo slevy a Maďaři nakupovali za lepších než tržních podmínek,“ uvedl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček k rostoucí závislosti Maďarska na Moskvě.
Z levné ropy těžil MOL
Navíc po začátku války se mnoho zemí Evropské unie odstřihlo od ruských dodávek. „A protože Rusko nebylo schopno přesměrovat celou produkci směrem do Asie, nevědělo, co s produkcí dělat, a poskytovalo zbývajícím odběratelům slevy, čehož Maďarsko mohlo využít. Nezveřejňuje, za kolik energie z Ruska dostává, nicméně se předpokládá, že kontrakty jsou velice výhodné,“ uvedl.
Z levné ruské ropy těžila i maďarská rafinérská skupina MOL. „Ta v roce 2025 zvýšila zisk zhruba o 15 procent na přibližně 1,3 miliardy eur. Podobná situace platí i u plynu, kde dodatečné objemy přicházejí se slevou až 15 procent oproti tržním cenám,“ doplnil.
Unii se mezitím od ruských energií podařilo výrazně odklonit. Podíl ruského plynu na dovozech do EU klesl z téměř poloviny v roce 2021 na zhruba 13 procent v roce 2025, podíl ruské ropy z více než čtvrtiny na méně než dvě procenta.
Česko bylo před vypuknutím války závislé na ruské ropě z poloviny, plyn z Ruska pokrýval téměř celou spotřebu. Na podzim roku 2022 vláda přes společnost ČEZ zajistila dodávky zkapalněného plynu LNG z nizozemského Eemshavenu, které pokryjí přes dvě pětiny spotřeby. Zároveň vzrostl dovoz plynu z Norska.
U ropy loni v dubnu začaly proudit navýšené dodávky posíleným ropovodem TAL z italského Terstu. Česko je tak na ruských dodávkách nezávislé.
