Z obslužných komunikací pro stavbu trati mají být následně cyklostezky.
Správa železnic (SŽ) je připravena začít ve větší míře vykupovat pozemky pro vysokorychlostní trať (VRT) Moravská brána, která povede mezi Ostravou-Svinovem a Prosenicemi u Přerova. Letos na to má připraveno několik stovek milionů korun, řekl novinářům v Jistebníku na Novojičínsku náměstek ředitele Stavební správy vysokorychlostních tratí SŽ Marek Pinkava.
Předseda spolku Dopravní koridor Poodří a starosta Klimkovic na Ostravsku Jaroslav Varga (Občané Klimkovic) řekl, že spolek usiluje mimo jiné o to, aby se obslužné komunikace vybudované pro stavbu VRT následně využily jako cyklostezky. Chce také, aby vzniklo kontaktní infocentrum pro stavbu VRT.
VRT Moravská brána bude součástí páteřního tahu mezi Prahou, Brnem a Ostravou. Stavební práce by tam měly začít v roce 2028. Stát si od vysokorychlostních tratí slibuje především výrazné zkrácení jízdní doby a také uvolnění přetížených tratí pro nákladní a regionální dopravu.
„My bychom rádi začali přestavbou stanice Ostrava-Svinov. To se opravdu v roce 2028 zahájit dá. Máme stavební povolení, v podstatě máme vykoupené pozemky, takže je jenom otázka alokace finančních prostředků, aby ta stavba mohla začít,“ řekl Pinkava.
Samotná VRT by se pode něj mohla začít stavět v roce 2029 a první vlaky by po ní mohly projet v roce 2035. „Celá stavba se skládá ze samotné vysokorychlostní trati, skládá se z přestavby tří stanic, do kterých je trať zaústěná, to znamená Ostrava-Svinov, Hranice na Moravě a Brodek u Přerova, a celkové stavební náklady se budou dneska pohybovat něco mezi 100 a 150 miliardami korun,“ řekl Pinkava.
Uvedl, že SŽ má zatím vykoupeno několik pozemků, ale dalších více než 100 smluv má připravených. „Čekali jsme vlastně jenom na ukončení rozpočtového provizoria, abychom věděli, jaké budeme mít na letošek alokované finanční prostředky. Teď si myslím, že budeme moct výkupy zahájit ve větší míře,“ řekl Pinkava. V souhrnu by podle něj vykupované pozemky měly stát mezi 1,5 a třemi miliardami korun a pro letošek má z toho SŽ peníze asi na deset procent.
Starostka Hladkých Životic a místopředsedkyně spolku Irena Ravčuková (Za naši obec krásnější) řekla, že se obci podařilo prosadit změnu trasy VRT. Původně se měla odklonit od dálnice, což by znamenalo velké demolice domků a část obyvatel by žila v jakémsi kotli mezi VRT a dálnicí. „Docílili jsme toho, že VRT po celém území Hladkých Životic bude přitisknutá co nejvíce k dálnici,“ řekla Ravčuková. Bourat se podle ní bude muset jen čtyři nebo pět domů.
Spolek Dopravní koridor Poodří sdružuje devět obcí. Dlouhodobě se snaží, aby se VRT připravovala v úzké koordinaci s obcemi a aby se řešily i dopady stavby na každodenní život v regionu.
„Teď řešíme třeba cyklotrasy. Budou různé obslužné části, kde se bude vozit materiál na stavbu VRT, a ty cesty potom by se měly uvést do původního stavu. To je hloupost. Jestli by mohly napomoct cykloturistice, bylo by to výborné,“ řekla starostka.
Varga řekl, že spolek si vzal za úkol připravit studii, jež zreviduje, které cesty by se mohly využít a co by se naopak muselo dostavět. Při výstavbě VRT chce vše zohlednit tak, aby peníze na vše byly včas. „Byla by největší hloupost obslužnou komunikaci, která stála spoustu peněz, zbourat a potom následně přemýšlet nad cyklostezkou. To znamená – využít toho potenciálu a nevynaložit zbytečné finanční prostředky na demolici cesty, ale umožnit lidem, aby tam jezdili bezpečně,“ řekl Varga.
Národní cyklokoordinátor Jaroslav Martínek řekl, že studie se má zaměřit na slabá místa. „Může se podařit vytvořit bezpečný koridor 100 kilometrů od Hranic až po Bohumín, ale samozřejmě bude potřeba budovat třeba jenom 40 kilometrů. Možná to taky znáte z praxe, že někde vybudujete jenom 200 metrů a díky těm 200 metrům najednou máte patnáctikilometrový koridor,“ řekl Martínek.
Tagy
Správa železnic
VRT
VRT Moravská Brána
15 komentářů