Turecko se s vlastními automobilovými značkami do historie zatím moc nezapsalo, hodlá to ale změnit v době elektrické. Po projektu Togg nově také podstatně menším vozítkem Karea Fit, které je takovou domácí obdobou Smartu Fortwo.
Zatímco v Číně jsou dnes jednou z vůbec nejprodávanějších kategorií vozů malá elektrická minivozítka do města, často jen dvoudveřová, v Evropě živoří na okraji zájmu. Jejich největší zastánce Smart tady dnes prodává veliká SUV a na nové Fortwo se teprve čeká. Díru zaplňují právě čínská vozítka, jenže s výrazně vyšší cenou než na domácím trhu.
Své řešení letos uvedla turecká firma Karel Kalıp, zaměřená na konstrukci a výrobu vstřikovacích forem na plasty pro automobilový průmysl. To jí už nestačilo, a tak letos rozjela vlastní automobilovou značku Karea, ve které využívá zkušenosti s výrobou forem. Jejím prvním modelem je totiž malinké elektrické vozítko s plastovou karoserií.
Karea Fit není úplně plnohodnotným vozem, spadá totiž do kategorie L7e (těžké čtyřkolky), což znamená, že je to něco mezi motocyklem a běžným autem. Tedy ve stejné, v jaké je třeba švýcarské Microlino nebo francouzsko-čínské Mobilize Duo od Renaultu. Výhodou je, že nemusí plnit požadavky dané na plnohodnotné vozy, a může proto být levnější.
Erdoganova chlouba míří do Evropy. Turecké vozy se zde budou prodávat už letos
Karea o voze tvrdí, že jde o plně turecký vývoj, přiznává ale využití kolem 34 % lokálních komponent. Pravděpodobně má základ v některém z mnoha čínských vozů, ale nejde o jednoduché přeznačkování. Karoserie je navržena a vyrobena přímo v Turecku, interiér už jako by z oka vypadl typickým čínským zástupcům této kategorie od Wulingu, BAW, Chery nebo Baojunu.
Jen 2631 mm dlouhý vůz má elektromotor o výkonu 12 kW pohánějící zadní kola. Na městských 50 km/h se dostane za šest sekund a maximálně se rozjede na 90 km/h. Baterie typu LFP má kapacitu 9,98 kWh a 540 kg vážící vůz prý na jedno nabití ujede 135 kilometrů. Nabíjet stejnosměrným proudem nejde, vystačit si musí s jednofázovým dobíjením ze zásuvky výkonem 3,3 kW.
Vedoucí projektu Karea Refik Diri při uvedení řekl: „Veřejná doprava k vyřešení dopravních problémů nestačí; nezáleží na tom, jak organizované metropole jsou, prostě to nestačí. Nová generace netouží po vlastnictví vozidla tolik jako my. To, co nová generace chce, je vyřešit problém s dopravou.“ Refik Diri dále poznamenal, že nabídka osobních vozů v Turecku je v cenovém rozpětí mezi 600–700 tisíci lirami (cca 415–485 tisíc Kč) téměř nulová, a dodal: „Rozhodli jsme se připravit vůz právě pro tuto mezeru na trhu.“
Togg T10X a T10F: Erdoganovy turecké chlouby smrdí lepidlem. Už jsme je viděli naživo
Do této mezery se auto vejde dost natěsno, startovací cena je totiž 699.000 tureckých lir, tedy v přepočtu 485.000 Kč. Zmínka, že jde o speciální zaváděcí cenu, navíc znamená, že standardní cena bude vyšší. Na turecké poměry ovšem stále půjde o láci.
Auta jsou tam velmi drahá kvůli kombinaci drastického zdanění a ochranné obchodní politiky, která dopadá na spalovací motory i elektromobily. Hlavním nástrojem je zvláštní spotřební daň (ÖTV), která u běžných aut činí 45 % až 80 %, ale u luxusních vozů s objemem nad 2,0 litru se šplhá až na 220 %. Na tuto částku se následně nabaluje standardní 20% DPH, což v praxi znamená, že daně často převyšují samotnou hodnotu vozidla.
U elektromobilů sice existují nižší daňové sazby (začínající na 10 %), ale ty jsou přísně navázány na výkon motoru a cenu tak, aby zvýhodňovaly domácí značku Togg. Pro dovozová EV navíc platí dodatečná 40% cla. Zatímco domácí elektrický Togg tam začíná v přepočtu na 830 000 Kč, nejlevnější Tesla Model Y je za skoro 1,2 milionu. A to ještě díky tomu, že Tesla omezila výkon tamní základní verze na 159 kW, aby se vešla do limitu pro nižší daň.
Jezdili jsme novinkou mezi tahači, tureckým BMC Tugra! A bez řidičáku na náklaďák…
Ačkoliv Turecko patří mezi největší výrobce aut, za rok 2024 bylo 13. hned za Českou republikou, vlastní značky mu nikdy moc nešly. Po raném pokusu s vozem Devrim z počátku 60. let, který se nikdy nedostal do sériové produkce, přišel jediný větší úspěch koncem stejné dekády. Automobilka Anadol používala základ britského Reliantu a motory Ford, vozy ale stavěla přímo v Turecku se sklolaminátovými karoseriemi vlastního designu.
Vedle sedanu, kombíku nebo pick-upu zde vznikalo i pohledné kupé Anadol STC-16 s šestnáctistovkou od Fordu. Těch vzniklo jen 176 a všech modelů Anadolu dohromady jen lehce přes 100.000 kusů. V roce 1991 vznikl poslední kus vozu se značkou Anadol a továrna od té doby produkuje vozy Ford. Mezitím vznikla také lokální značka Tofaş, která ale produkuje pouze licencované modely Fiatu.
Dalším pokusem se stal až v roce 2018 Togg, jehož založení inicioval turecký prezident Erdogan. Od počátku měla nová automobilka vyrábět pouze elektromobily a původně si na to koupila licenci na platformu a techniku Saab. Z toho nakonec sešlo a Togg si místo toho vyvinul techniku vlastní. V Turecku se dnes prodává první model T10X, který bude brzy následovat sedan T10F. Od letoška by se Toggy měly prodávat i v Evropské unii.
Togg T10F • Togg
Zdroj: Karea, zdroj foto: Karea, zdroj videa: Togg