Posílit institut společenství má novela zákona o obcích, která je nyní v mezirezortním připomínkovém řízení. Její přípravu má na starosti ministerstvo vnitra.
„Nově by měla (společenství) vystupovat jako orgán veřejné moci, bude zřízena kancelář společenství a podobně. Návrh zároveň rozšiřuje jejich role, například v oblasti zajištění obecní policie,“ přiblížil pro Novinky mluvčí resortu vnitra Adam Rözler.
Dodal, že ministerstvo vnitra bude chtít zároveň jednat s ostatními resorty o možnostech dalšího rozšiřování kompetencí pro společenství obcí.
Česko má jednu z nejroztříštěnějších obecních struktur v Evropě. Z více než 6200 obcí jich většina má méně než 500 obyvatel. Hospodářská strategie vlády označuje tuto roztříštěnost za „klíčovou bariéru efektivity“. Upozorňuje na náklady na správu či komplikaci při koordinování služeb.
Podle ministerstva vnitra obce díky spolupráci šetří náklady, posilují odborné zázemí a zlepšují dostupnost služeb pro občany, aniž by ztrácely samostatnost. Jako inspiraci resort uvádí například Francii, která dlouhodobě meziobecní spolupráci rozvíjí.
Dánsko šlo cestou slučování obcí – kdy jejich počet po reformě klesl z 271 na 98 – v Česku ale taková cesta politickou podporu nemá. Vláda sází na dobrovolnost. „Chceme posílit společenství obcí, a to prostřednictvím motivace, ne nařizováním shora,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Vláda si od chystaných změn slibuje ekonomické i organizační přínosy. Havlíček zmínil třeba snadnější investice. Nyní si na ně obce obvykle musí našetřit, přičemž peníze, které dávají stranou, jim pak chybí na zajištění dalších služeb. Na účtech drží obce a kraje podle ministerstva financí přes 500 miliard korun.
„Zejména malé obce drží vysoké rezervy proto, že si musí na běžné investice dlouhodobě spořit,“ připomněl analytik společnosti PAQ Research Jakub Stuchlík.
Podle Havlíčka by spolupracující obce mohly úspory pustit snáz do oběhu. „Chceme, aby je společenství obcí mohla investovat do infrastruktury, bydlení nebo školství – prostřednictvím sdílených fondů,“ uvedl ministr.
Druhou oblastí, kde by mohla být společenství efektivnější, je územní plánování a správa. „Menší obce dnes nemají kapacitu ani odborníky, aby kvalitně pořizovaly územní plány nebo zajišťovaly školské a sociální služby. Společenství obcí dostanou v těchto oblastech větší pravomoci a odpovědnost,“ řekl ministr.
Další oblastí je školství. Téměř tři čtvrtiny českých obcí mají méně než tisíc obyvatel a takové obce málokdy udrží kvalitní školu samy.
„Podpoříme zřizování škol ve větších celcích právě přes společenství obcí. Dnes již jsou možné svazkové školy, jejich zřizování je ale příliš administrativně náročné – to chceme změnit,“ dodal Havlíček.
Spolupráce se osvědčuje
Například společenství obcí Frýdecko-Místecka sdružuje 15 obcí a sdílí agendy, jako je GDPR, školení či nákup energií. „Určitě to bylo dobré rozhodnutí,“ zhodnotil po roce fungování předseda společenství a starosta Vyšních Lhot Roman Čagala.
Svazek obcí Bruntálska zase propojuje téměř 30 obcí a spolupracuje v oblasti školství, dotací nebo zdravotní péče. Sdílet chce i obecní policii.
Jako dobrou cestu vidí tento institut i místopředseda Svazu měst a obcí ČR Pavel Drahovzal, který je starostou Velkého Oseku na Kolínsku. „Velmi často obce kvůli rostoucím nákladům sdílejí různé služby. Nejčastěji se tak řeší například účetnictví, výběrová řízení na stavební zakázky, péče o zeleň nebo třeba služby odpadového hospodářství,“ řekl.
Obce podle něj stále častěji řeší také vandalismus. Také on očekává budování společné policie.
Některé obce zatím vstup do společenství zvažují. „Řešíme a hledáme, jaké služby bychom mohli sdílet, co by nám mohlo ulehčit práci – třeba sdílení úředníků nebo spolupráce na společných projektech,“ řekl starosta Kostelní Lhoty na Nymbursku Tomáš Drobný.
Odborníci vidí v rozšíření společenství velký potenciál. Jakub Stuchlík z PAQ Research upozornil, že pro stát i firmy je vždy lepší jednat s jedním partnerem.
„Teď místo několika smysluplných projektů vznikají desítky menších s vysokými náklady a nižším dopadem,“ řekl.
Společenství by podle něj mohla zjednodušit i koordinaci samospráv se státem – například při budování vysokorychlostních tratí.
Kde se spolupráce obcí daříSedlčansko
Prostřednictvím svého sdružení zajišťují obce společně dopravu na Sedlčansku. Sdružení vyjednává s dopravci, uzavírá smlouvy a ladí jízdní řády, zároveň jedná se Středočeským krajem i organizací IDSK. Výsledkem je méně papírování, lepší návaznost spojů a spravedlivější rozdělení nákladů mezi obcemi.
Voticko
Mikroregion vybudoval společný systém sociálních služeb pro zhruba 13 tisíc obyvatel. Nabízí koordinovanou pomoc napříč obcemi – od doprovodu na úřady a k lékaři až po řešení bydlení či důchodů. Obce služby financují společně a řídí je v území tak, aby byly dostupné a fungovaly efektivně.
Tišnovsko
Příkladem spolupráce je mateřská škola Venkov, kterou provozuje dobrovolný svazek obcí. Pomáhá řešit nedostatek míst pro děti v menších obcích. Díky společnému postupu a dotacím vzniklo moderní zařízení a projekt se dál rozvíjí – obce už připravují i společnou základní školu.
Příbramsko
Obce zde zavedly sdíleného úředníka pro více agend, například finance, opatrovnictví či ochranu přírody. Služba funguje teprve od začátku roku, její přínosy se tak ještě budou vyhodnocovat. Už přípravy ale ukázaly silný zájem obcí a přivedly do sdružení nové členy.
Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR