Uplynulo čtvrt roku od masivního propadu akcií ČEZ. Od té doby se jejich cena stabilizovala kolem 1200 korun. Cenovka akcie ČEZ se prakticky nezměnila, přesto se teď mohou investorům jevit laciněji.
Příčinou je prudký růst ostatních evropských energetických veřejně obchodovaných společností typu německé RWE AG nebo finské Fortum Oyj, která podobně jako ČEZ vyrábí elektřinu z jádra.
Zatímco tržní hodnota české společnosti od začátku roku klesla o šest procent, akcie vyjmenované konkurence posílily až o dvacet procent. Celý sektor, reprezentovaný indexem MSCI Europe Utilities, od začátku roku přidal patnáct procent. Část investorů očekává vyšší ceny elektřiny kvůli zaškrcenému toku energetických surovin přes Hormuzskou úžinu. Z dlouhodobějšího pohledu poroste podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) v Evropě poptávka po elektřině kvůli pokračující dekarbonizaci a rozmachu stavby datacenter pro potřeby umělé inteligence. Investory a analytiky nicméně rozděluje otázka, do jaké míry je takový vývoj už zaceněn v akciích ČEZ.
ČEZ versus evropská energetika
„Kombinovaný očekávaný poměr ceny a zisku na akcii ČEZ činí nyní 19. To je stále nadprůměrné číslo v porovnání s průměrem srovnatelných evropských energetik, který činí 15,6,“ komentuje situaci ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Těsně po lednovém masakru ceny akcie ČEZ byl ale poměr těchto ukazatelů u domácí energetické skupiny a evropského energetického průměru rozevřenější. Hodnoty dosahovaly 20,1 ku 14,5.
Kovanda proto tehdy varoval, že je tržní hodnota tuzemského energetického kolosu výrazně nadhodnocená. Situaci dnes vidí podobně. „Podle shody analytiků je nyní ČEZ třetí nejvíce nadhodnocenou společností ze 410 největších burzovně obchodovaných firem Evropy,“ dodává aktuální pohled Kovanda.
Současně však doplňuje, že v porovnání s RWE a Fortum vychází ukazatel očekávaného poměru ceny a zisku na akcii pro ČEZ lichotivěji. U obou zahraničních společnosti dosahuje kolem 21.
„Evropské energetické společnosti ale netvoří jednolitý celek, jsou značně rozdrobené. Obecně platí, že společnosti s uhelnými zdroji se obchodují za nižší valuační násobky, ty s větším podílem obnovitelných zdrojů a jádra za vyšší. ČEZ bych řadil někam mezi. Je to však jedna z těch dražších firem v regionu střední a východní Evropy,“ uvažuje portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.
Sázka na jádro a zestátnění
„Kdo má kromě ČEZ takto ucelený soubor jaderných reaktorů? Jádro je prostě zlatý hřeb ČEZ,“ prohlásil již dříve akciový investor Jaroslav Šura. Česká energetická společnost vlastní a provozuje celkem šest reaktorů jako ucelený a integrovaný systém v jedné zemi, což je v Evropě mimo Francii neobvyklé. Šura se ale svého podílu v ČEZ zbavil poblíž nedávného cenového vrcholu kolem 1300 korun, protože v něm už neviděl potenciál výraznějšího růstu.
Kdo dosud akcie neprodal, obvykle počítá se scénářem zestátnění energetického kolosu. Investoři teď budou pečlivě vyčkávat, s jakou nabídkou stát přijde a jak konkrétně bude restrukturalizace a rozdělení na státní a soukromou část vypadat.
„ČEZ je vzácná evropská kombinace toho, co trh obecně oceňuje nejvíc: regulované sítě a velký podíl stabilní bezemisní výroby,“ popsal makléř Fio banky Pavel Hadroušek. „ČEZ by tedy mohl zasluhovat valuaci nad úrovní běžných utilit. Trh naopak zatím viděl politická rizika.“
Hadrouškovi vychází ocenění hodnoty společnosti takové, které by odpovídalo ceně v rozmezí 1360 až 2010 korun na akcii. Podobně uvažuje také portfolio manažer J&T Investiční společnosti Michal Semotan: „Jen za výrobu jsme někde na 500 mld., okolo tisícovky korun na akcii, možná i na úrovni současné ceny. A k tomu distribuce. Takže za mě je ČEZ levný na úrovni 1200. A co píší zahraniční analytici, je mi šumák.“
„Je možné, že analytici do svých modelů nezahrnují dostatečně politické aspekty chystaného postátnění alespoň části ČEZ,“ míní Kovanda.
Z burzy pryč a zase zpět?
První kroky k zestátnění energetické společnosti ČEZ má stát provést na letošní valné hromadě firmy v červnu, řekl v polovině dubna premiér Andrej Babiš (ANO). Zestátnění chce stihnout do konce volebního období v roce 2029. Ministr průmyslu Karel Havlíček už dříve ohlásil, že do konce volebního období chce kabinet plně ovládnout výrobní část společnosti ČEZ. O zestátnění poprvé začala mluvit vláda Petra Fialy v roce 2022.
Ministr a vicepremiér Havlíček v pořadu FLOW na začátku března naznačil, že po rozdělení firmy by se druhá, nestrategická část, do níž počítá obchod a distribuci, mohla opět privatizovat a přinejmenším část akcií dát na pražskou burzu.
VIDEO: Akcie ČEZ by si na burze mohly udržet své místo i po zestátnění, připustil Havlíček v pořadu FLOW
FLOW: Rozhovor s Karlem Havlíčkem • e15