Návrh, jehož znění mají Novinky k dispozici, mění spolu se stavebním zákonem i pravidla pro ochranu zemědělské půdy. V případě schválení by částečně zvrátil zákaz zavedený minulou vládou. Ten se vztahuje právě na výstavbu skladů a obchodů na nejkvalitnějších pozemcích.
Developeři by nově mohli pro tyto stavby využívat pozemky ležící do kilometru od již existujících staveb, tras dálnic, silnic první třídy, drah, leteckých staveb nebo vodních cest.
„Je to významné rozvolnění pravidel. Jinde než v blízkosti dálnic a silnic se sklady stejně příliš nestaví,“ uvedl pro Novinky Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně Hnutí Duha.
Zemědělská půda se v Česku dělí do pěti tříd podle své výnosnosti. Současný zákon zakazuje vyjímat pro sklady nebo obchody nejvíce chráněné pozemky první a druhé třídy.
V Česku přitom každoročně zmizí pod novými stavbami stovky hektarů úrodné půdy. Jen v roce 2023 to bylo takřka 800 hektarů, tedy oblast o velikosti středočeského města Roztoky. Vyplývá to z dat Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního.
Ministerstvo pro místní rozvoj argumentuje tím, že by sklady měly stát tam, kde to dává smysl. „Zejména tedy v blízkosti napojení na kapacitní dopravní tepny, železnice a dálnice,“ uvedla mluvčí resortu Veronika Lukášová. Dodala, že by to mělo usnadnit i případné armádní zásobování.
Ochrany nejúrodnější půdy se podle ministerstva změna dotkne jen minimálně. I s ohledem na to, že se jedná o místa přímo přiléhající k již vystavěné infrastruktuře.
Pěstuje se i u dálnic
Podle Rexy se nedá automaticky předpokládat, že by půda v okolí letišť nebo dopravních tahů byla znečištěná nebo nekvalitní. Plodiny se na ní i dnes standardně pěstují. V případě, že ji ale zaberou například sklady, často ji nenávratně znehodnotí.
S tím, že půda může být úrodná i u dálnic a silnic, souhlasí také bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Právě za jeho působení v úřadu se pravidla pro výstavbu na nejkvalitnější půdě zpřísňovala.
„Každý, kdo jezdí po Česku, vidí, kolik skladů máme. Není třeba, aby další rostly na kvalitní půdě,“ uvedl Hladík.
Před dvěma lety schválená pravidla reagovala na dlouhodobý úbytek nejkvalitnější zemědělské půdy, kdy kvůli výstavbě skladů a obchodů mizely desítky hektarů úrodných ploch.
Podle Hladíka je snaha rozvolnit pravidla dalším důkazem, že současný kabinet ochrana přírody nezajímá a novela stavebního zákona je psaná tak, aby byla výhodná pro developery.
Vládní snahu změnit stavební zákon provází silné kontroverze. Opoziční strany kritizují, že kabinet při schvalování obešel standardní připomínkové řízení. Obce se zase obávají, že jim centralizace stavebních úřadů a změny v územním plánování omezí možnosti, jak čelit případné divoké výstavbě.
Pro vládní hnutí ANO představuje stavební zákon jeden z hlavních slibů voličům. Podle představitelů hnutí pomůže řešit například drahé bydlení. Tím, že zrychlí výstavbu a posílí nabídku, má tlačit na výhodnější ceny. I proto je podle politiků nutné změny prosadit co nejdříve.
Dalším cílem stavebního zákona má být podle vlády snazší lákání investorů. Ti kvůli zdejší pomalé výstavbě mohou při umisťování svých projektů preferovat okolní země, například Polsko.
