1. Japonsko
Stejně jako loni, tak i letos bude zemí s největším veřejným dluhem Japonsko, jehož deficit přesáhne podle MMF 200 procent HDP. Kořeny tohoto vysokého zadlužení sahají až do devadesátých let, kdy země čelila dlouhému období ekonomické stagnace po splasknutí realitní a akciové bubliny. | Zdroj: Profimedia
Stejně jako loni, tak i letos bude zemí s největším veřejným dluhem Japonsko, jehož deficit přesáhne podle MMF 200 procent HDP. Kořeny tohoto vysokého zadlužení sahají až do devadesátých let, kdy země čelila dlouhému období ekonomické stagnace po splasknutí realitní a akciové bubliny. Vláda tehdy reagovala rozsáhlými fiskálními stimuly a investicemi do infrastruktury, aby podpořila hospodářský růst. Dalším významným faktorem je stárnutí japonské populace, které zvyšuje výdaje na důchody a zdravotní péči.
Navzdory mimořádně vysokému zadlužení však Japonsko nečelí akutní dluhové krizi. Důvodem je především struktura dluhu. Stejně jako v Singapuru většinu dluhopisů drží domácí investoři, banky a penzijní fondy. Specifickou roli v řízení japonského dluhu hraje také centrální banka, která v posledních letech nakupovala velké objemy státních dluhopisů v rámci své uvolněné měnové politiky. Díky tomu zůstávají úrokové náklady na obsluhu dluhu relativně nízké, i přes jeho enormní velikost. Dlouhodobou výzvou však zůstává kombinace vysokého zadlužení, pomalého ekonomického růstu a demografického vývoje.