Případem se zabývají litoměřičtí kriminalisté. Na začátku všeho podle nich byla klamavá propagace, zveřejněná na internetu. „Slibovala závratné zisky z investování a k propagaci údajně výhodných investic zneužila jméno veřejně známé osoby z televizního pořadu Sedm pádů,“ popsala mluvčí policie Pavla Kofrová.

Senior z Roudnicka informacím uvěřil a prostřednictvím odkazu se zaregistroval na blíže nezjištěné investiční platformě a uvedl tam své osobní údaje.

„Následně jej kontaktoval muž vystupující jako zástupce investiční společnosti. Ten poškozeného postupně přesvědčil k zasílání finančních prostředků na různé bankovní účty jako takzvané vstupní a další investiční vklady,“ uvedla policejní mluvčí.

Aby mohl nakoupit další údajně vysoce výnosné akcie, půjčil si senior peníze od rodinných příslušníků. „Částku přesahující pět milionů korun následně bez jakéhokoliv písemného potvrzení předal neznámému kurýrovi, a to pouze na základě předem smluveného hesla,“ popsala děsivé vyústění případu Pavla Kofrová.

Nic z vložených ani odevzdaných finančních prostředků se už seniorovi nevrátilo. Vznikla mu škoda 5,5 milionu korun a obrátil se na policii. Ta případ prověřuje pro podezření z podvodu.

Co je phishing a vishing?

Internetoví podvodníci neustále hledají cesty, jak napálit důvěřivce. Často k tomu využívají phishing – rozesílají e-maily, které vyvolávají dojem, že pocházejí od důvěryhodné firmy, banky, úřadu nebo webové stránky.

Pomocí těchto zpráv se útočníci snaží vylákat citlivé informace, které se týkají například bankovních kont. Tato data následně využívají k odčerpání financí z účtu postiženého.

V posledních letech se rozšiřuje také vishing, což je obdoba phishingu. Místo e-mailu ale využívají kyberzločinci metod sociálního inženýrství v průběhu telefonních hovorů.

Podvodníci se v tomto případě příjemcům hovorů představují jako pracovníci banky, kteří zjistili napadení bankovního účtu, případně jako bezpečnostní experti, kteří chtějí zabezpečit jejich počítač.

Podvody pod hlavičkou Novinek

Podobné investiční podvody se objevují také na sociálních sítích, a to i pod hlavičkou zpravodajského serveru Novinky.cz. Redakce s nimi samozřejmě nemá nic společného. Falešní novináři pouze zneužívají vzhled a logo. Snaží se tak vzbudit u lidí pocit důvěry velkého média, načež jim naservírují „zaručené investiční rady“.

Design serveru Novinky.cz je imitován zpravidla vcelku zdařile, což může i jinak ostražité uživatele zmást. Pozornější čtenáři si však mohou všimnout, že v adresním řádku internetového prohlížeče je úplně jiná doména nebo že odkazy na jednotlivé rubriky v záhlaví podvodné zprávy vůbec nefungují.

Foto: Novinky

Falešný článek není na doméně Novinky, ale na podvodném webu novinkykrimi.com. Na snímku je porovnání falešných Novinek s těmi pravými.

Je tedy zřejmé, že jde o jednoúčelově vytvořenou stránku, která má za úkol důvěřivce navnadit, a právě značka Novinek má přispět k tomu, aby zpráva působila důvěryhodně. Důvěryhodnost se snaží kyberzločinci zvýšit i připojením falešné diskuze s hromadou spokojených zákazníků, kteří již z investic profitují.

V galerii níže naleznete ukázky dalších podvodných článků, které se v posledních měsících objevily na síti. Některé jsou zdařilejší, jiné kopírují pouze logo serveru Novinky.cz.

Foto: NovinkyBlokace není snadná

Podobné falešné články se samozřejmě zobrazují i na různých zahraničních internetových doménách. Na podvodné odkazy můžete narazit i na Facebooku, ve vyhledávání Googlu či na YouTube. Kyberšmejdi si jejich propagaci jednoduše zaplatí jako reklamu.

Využívají přitom toho, že tyto internetové platformy působí po celém světě. Reklamu si tak zakoupí někde v zahraničí, kde českému textu nikdo nerozumí, nemůže tedy snadno odhalit, že se jedná o phishingový podvod.

Kvůli tomu, že se neustále mění internetové domény, na kterých jsou podvodné články umístěny, zpravidla nepomáhá ani nahlašování falešných reklam poskytovatelům služeb. Totožná reklama se jednoduše objeví znovu, pouze na jiných internetových stránkách.

Řešením je samozřejmě blokace podvodných domén, ale ty přibývají zpravidla rychlejším tempem, než jsou zakazovány. Podvodníci mohou relativně snadno zřídit klidně i stovky podvodných domén za den. To je hlavní důvod, proč se falešné stránky s investičními radami šíří internetem jako lavina.

Foto: Policie ČR

Podvodů přibývá, varuje opakovaně policie.

Nejčastější podvody, jak je odhalit a nenechat se okrást

Policejní statistiky zaplavují v posledních měsících příběhy nešťastníků, kteří sedli na lep internetovým podvodníkům. Kyberšmejdi přitom používají pořád dokola stejné triky, jejichž prostřednictvím se snaží důvěřivce napálit a často i oškubat. Připravte se na ně a podívejte se, jak se nejčastějším podvodům na síti bránit.