Teprve v příštích týdnech a zejména na červencovém summitu NATO v Ankaře se ale podle šéfa horní komory českého parlamentu ukáže, zda to, co Babiš před týdnem prohlásil, bylo skutečně myšleno vážně.
„My jako nová vláda, která de facto je necelé čtyři měsíce ve funkci, samozřejmě považujeme naši obranyschopnost a naše závazky v rámci NATO za velice důležité a prioritní,“ uvedl Babiš 16. dubna na tiskové konferenci po setkání s Ruttem, který týž den přijel do Prahy, mimo jiné kvůli výdajům na obranu a také červencovému summitu v Anakaře.
„My se připravíme v rámci té nové strategie, abychom plnili i dlouhodobě ty závazky vůči NATO,“ doplnil přesně před týdnem předseda české vlády.
Šéf Severoatlantické aliance tato slova podle Vystrčila přivítal. „Mark Rutte pochválil muniční iniciativu a práci (předchozí) vlády Petra Fialy v oblasti podpory Ukrajiny,“ řekl českým novinářům v Bruselu Vystrčil.
„Pak jsme se dostali k výdajům na obranu, kde jsme se shodli, že je třeba pracovat na tom, aby byla Evropa v rámci NATO silnější,“ dodal předseda českého Senátu. Členské státy by v souvislosti s tím měly vydávat na obranu větší prostředky než doposud. „V případě České republiky musím říct, že máme před sebou domácí úkoly, které bychom ve vlastním zájmu měli co nejdříve splnit,“ doplnil Vystrčil.
Loni v červnu na summitu v Haagu se členské státy shodly na novém cíli navýšení celkových výdajů na obranu a bezpečnost do deseti let až na pět procent HDP, z toho čistě na zbrojení mají dávat 3,5 procenta. V Česku tehdy vládl kabinet Petra Fialy (ODS), zatímco Babiš a strany nynější vládní koalice byly v opozici.
Babišova vláda v letošním rozpočtu počítá s výdaji na obranu ve výši 1,7 procenta HDP. Nad dvě procenta HDP se dostanou pouze v případě, že by do nich bylo zahrnuto financování projektů souvisejících s obranou na jiných ministerstvech.
„Setkání bylo součástí pravidelných konzultací, které generální tajemník NATO vede s řadou představitelů spojeneckých zemí v rámci pokračujících příprav na nadcházející summit hlav států a vlád NATO v Ankaře,“ okomentoval pro ČTK čtvrteční setkání nejmenovaný představitel aliance.
Rutte chválil za muniční iniciativu
Schůzka podle něj poskytla „příležitost k výměně názorů na různá témata společného zájmu NATO a Česka, včetně pokračujících a cenných příspěvků země k probíhajícím snahám NATO o zvýšení investic do obrany, rozběhnutí průmyslové obranné výroby a udržení podpory Ukrajině, jejíž bezpečnost je neoddělitelně spjata s naší euroatlantickou bezpečností“.
Česká muniční iniciativa začala fungovat předloni a zaměřuje se na dodávky dělostřeleckých granátů Ukrajině, která na počátku války v únoru 2022 v zásobách výrazně zaostávala za Ruskem. Na iniciativě spolupracuje Česko zejména s Nizozemskem a Dánskem.
Iniciativu před loňskými sněmovními volbami tehdy opoziční hnutí ANO a SPD kritizovala. Předseda ANO a nynější premiér Babiš loni v červenci v rozhovoru pro agenturu Reuters řekl, že iniciativa je netransparentní, „předražená a plesnivá“. Letos na začátku ledna ministerský předseda oznámil, že iniciativa bude pokračovat, Česko do ní ale nebude dávat peníze.
Mark Rutte ve čtvrtek ohledně muniční iniciativy nevyjádřil žádné pochybnosti, podotkl k tomu Vystrčil. „Naopak zemi i její obranný průmysl pochválil a řekl, že spoléhá na Českou republiku a její podporu výroby prostředků pro obranu a že bychom měli dělat maximum pro to, abychom výrobce podpořili, protože je to velmi důležité pro celou Evropu,“ uzavřel Vystrčil.
