Drahomíra přišla na svět 24. srpna 1943 ve Zlíně do umělecky založené rodiny. Jejím otcem byl známý akademický malíř Karel Hofman a maminka Drahomíra byla zapálenou divadelní ochotnicí. Dětství prožila Drahomíra na Soláni, nedaleko Rožnova pod Radhoštěm. Valašsko jí přirostlo k srdci a vždy se tam ráda vracela. „Jednou v létě jsme takhle s tatínkem seděli venku, před námi krásné panorama Javorníků a on mi najednou povídá: ‚Cérko, dívaj sa, jak se ty hory každů chvílu měňá, to nevidíš nikde jinde, jen tady. To je tak dramatické.‘ A já jsem si pak uvědomila, až už tu nebyl, jakou pravdu měl. Je to boží kraj,“ vzpomínala v jednom z rozhovorů.
Sochařiny nakonec zanechala
Tatínek si moc přál, aby šly dcery v jeho šlépějích. Drahomířina sestra Marcela Vajceová-Hofmanová se skutečně stala keramičkou a sochařkou. Drahomíru to zprvu táhlo k tanci, kvůli vrozené vadě páteře musela ovšem tento svůj sen opustit. Uposlechla otce a vystudovala kamenosochařský obor na Uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti. Při studiu si přivydělávala jako uvaděčka v místním divadle a toto umění ji zcela uchvátilo. Učitelka češtiny jí doporučila, ať se zaměří právě tímto směrem. „Jseš jak za groš kudla – já jsem tehdy vážila ani ne 50 kg na mou výšku – tím se neuživíš, to mají chlapi co dělat, aby je sochařina uživila. Zkus to raději na JAMU. Tak jsem to zkusila a ono to vyšlo,“ vyprávěla Hofmanová. Na Janáčkovu akademii se ovšem musela přihlásit tajně, aby tatínek nevěděl. Maminka ji v tom naopak plně podpořila.
Po absolutoriu v roce 1967 nastoupila Drahomíra Hofmanová do Ostravy, kde strávila několik krásných sezon a dodnes na ni nedá dopustit. Ostrava té doby byla útočištěm řady významných umělců, jenž se z politických důvodů nemohli realizovat v Praze. Byl mezi nimi mimo jiné i Jan Kačer. Po svém druhém sňatku s divadelním režisérem Pavlem Hradilem, poprvé byla provdána jako Karageorgieva, odešla Drahomíra do Brna, kde už zakotvila natrvalo. Od roku 1973 byla členkou souboru činohry Státního divadla Brno, dnešního Národního. Herecky aktivní zůstala i po odchodu do důchodu a návratu na rodné Valašsko.
Slavný trezorový film
Před filmovou kamerou debutovala v roce 1968 a hned ve své životní roli. Stala se Veselou vdovou v Jasného slavném snímku Všichni dobří rodáci. K výrazné úloze jí dopomohla náhoda. Původně totiž měla hrát malou roli Emči, sestry řezníka Raboni a Veselá vdova byla nabídnuta Ivě Janžurové. Ta v té době natáčela seriál Fantom operety a produkční filmu nebyl schopen sladit termíny tak, aby zvládla práci na filmu i seriálu. Příležitost tak dostala dosud neznámá herečka. „Byl to pro mě tenkrát veliký šok! Pozvali mě na Barandov, abych se přišla ukázat. A já jsem viděla, jak Jarda Kučera s Vojtou Jasným po sobě pořád koukají a něco si špitají… a najednou, když jsem odsud odjížděla, mi řekli, že budu dělat Veselou vdovu,“ popisovala osudové okamžiky po letech Hofmanová. Při natáčení se pak setkala s celou garniturou skvělých herců – Radoslavem Brzobohatým, Vladimírem Menšíkem, Vlastimilem Brodským a mnoha dalšími. Snímek Všichni dobří rodáci popisuje kolektivizaci zemědělství na českém venkově v padesátých letech a osudy venkovanů, kteří se dostávali do konfliktu s režimem a komunistickou mocí. Slouží tak jako poválečná kronika života na moravské vesnici. Nedlouho poté, co měl premiéru v kinech, se dostal na seznam zakázaných děl a v trezoru zůstal až do roku 1989.
Bohužel se to podepsalo i na Drahomířině tvorbě. Dva roky po natáčení vytvořila jednu z hlavních rolí v dodnes neprávem opomíjeném dramatu Kateřina a její děti, objevila se ještě například v Kapitánu Kordovi či Diagnóze smrti. Více se na filmovém plátně ale neprosadila. Kromě mateřských povinností svou roli sehrála právě i její participace na slavném trezorovém snímku. Více příležitostí jí poskytla Československá televize, hrála v řadě inscenací ostravského a brněnského studia, významnou se stala její herecká účast v řadě pohádek a seriálů. Hrála mimo jiné v sérii Největší z Pierotů. V roce 1999 se pak po dlouhých letech vrátila před filmovou kameru, aby si v Jasného Návratu ztraceného ráje zopakovala svou kreaci Veselé vdovy. Kromě filmu a televize Drahomíra spolupracovala rovněž s rozhlasem a dabingem. V létě jí bude osmdesát tři let.