Pojďme rovnou na věc a vezměme to odzadu.
Arthur Seyss-Inquart, rodák ze Stonařova u Jihlavy, provádí v Rakousku ozbrojený převrat a stává se rakouským kancléřem. Na pomoc si přivolá německé vojsko a den poté je Rakousko připojeno k nacistickému Německu.
Zástupci Německa, Itálie, Francie a Velké Británie podepisují v Mnichově dohodu o podstoupení pohraničních území Československa Německu. Dohoda pro Československo znamená ztrátu značné části území, obyvatel, klíčového průmyslu a veškerého pohraničního opevnění, a tedy i obranyschopnosti.
Zbylá část Čech a Moravy je obsazena německými vojsky a je zřízen Protektorát Čechy a Morava.
Nacistické Německo, posílené o pohraniční území bývalého Československa (tzv. Sudety), o protektorát Čechy a Morava a o Rakousko, které mu do rukou předal český rodák Seyss-Inquart, napadá Polsko a začíná 2. světová válka.
Odhadovaný počet obětí 2. světové války: 72 milionů.
Rakouský následník trůnu Ferdinand d’Este se svou českou manželkou Žofií Chotkovou vyjíždí ze svého zámku v Chlumu u Třeboně v jižních Čechách a vydává se na cestu na jih do Sarajeva.
Český řidič Leopold Lojka veze následníka trůnu a jeho manželku po Sarajevu a odbočí do špatné ulice. Rodák z Telče totiž nebyl informován o změně původní trasy a při couvání se k vozu dostane srbský nacionalista Gavrilo Princip, který vypálí dva výstřely.
Jeden zasáhne Františka Ferdinanda, druhý jeho manželku. Oba během několika minut umírají přímo v automobilu, který mimochodem patří hraběti Harrachovi ze známého česko-rakouského šlechtického rodu.
V důsledku atentátu vypovídá Rakousko-Uhersko Srbsku válku a začíná 1. světová válka.
Odhadovaný počet obětí 1. světové války: 15 až 22 milionů.
U Lovosic v severních Čechách se střetává pruská a rakouská armáda a svede vůbec první velkou bitvu v rámci tzv. sedmileté války.
Po bitvě u Lovosic následují např. bitva u Liberce, bitva u Prahy-Štěrbohol a bitva u Kolína – prostě Češi byli zase u toho…
Šlo o první skutečně globální konflikt, který se odehrál na čtyřech kontinentech, a je někdy také nazýván nultá světová válka. Během tohoto konfliktu např. Britové zvítězili nad Francouzi v Kanadě a Indii a stali se největší světovou koloniální velmocí.
Odhadovaný počet obětí sedmileté války: cca 1 milion lidí.
Čeští stavové vyhazují z oken Pražského hradu královské místodržící. Tento akt odporu proti omezování náboženských svobod a porušování Rudolfova majestátu zahajuje české stavovské povstání, které přeroste v evropský náboženský a politický konflikt, všeobecně známý jako třicetiletá válka, která trvala až do roku 1648.
Válka odstartovaná defenestrací v samotném srdci Čech je v poměru na počet obyvatel zřejmě nejstrašnějším konfliktem v evropských dějinách. Řada měst a vesnic přišla o 30, 40 či 60 procent obyvatel. Např. německý Magdeburg a moravská Olomouc až o neuvěřitelných skoro 90 procent.
Odhadovaný počet obětí třicetileté války: 5 až 8 milionů.
V letech 1803–1815 se v Evropě odehrály tzv. napoleonské války. Největšího vítězství dosáhl francouzský císař Napoleon v bitvě u moravského Slavkova (1805), tj. na východě dnešní České republiky.
Rozhodující úder pak Francouzi utrpěli v bitvě národů u Lipska (1813), která byla až do 20. století vůbec největší bitvou v evropských dějinách. V čele vítězných spojeneckých vojsk stál polní maršál kníže Karel Filip ze Schwarzenberga, přímý předek bývalého ministra zahraničí České republiky Karla Schwarzenberga.
Svým způsobem jde možná o největší vojenské vítězství v českých dějinách – autorem spojeneckých plánů byl navíc Josef Václav Radecký z Radče a rakouskému dělostřelectvu velel rodák z Teplic Josef Von Smola.
Když se zkrátka v Evropě „semele“ nějaká opravdu pořádná válka, Češi, rodáci z území dnešního Česka nebo české území jsou buď na jejím samotném počátku, nebo přímo ve středu událostí.
P.S. Husity jsme raději vynechali, nebo by měl článek délku jejich vozové hradby.