Za počátek knihtisku v českých zemích je považováno vydání Statut Arnošta z Pardubic, které vyšlo 26. dubna 1476 v Plzni. Jednalo se o církevní zákoník sepsaný sice již v polovině 14. století, jeho větší rozšíření ale umožnila až tištěná podoba.
Zajímavostí je, že přesné datum vytištění je uvedeno přímo v knize, což není u takto starých tisků samozřejmostí. Do dnešních dnů se dochovaly pouze tři exempláře. Jeden z nich je uložen v Národní knihovně České republiky v Praze, která jej u příležitosti výročí představí prostřednictvím výstavy „550 let českého knihtisku“. Proběhne od 27. dubna do 2. června.
Druhý exemplář se nachází v Knihovně pražské metropolitní kapituly, ovšem třetí výtisk urazil mnohem delší cestu. Původně byl součástí pražské Lobkowiczké knihovny, historické okolnosti jej ale nakonec zavedly až za oceán. Dnes je uchováván v americké Knihovně Kongresu ve Washingtonu.
První krok k informační revoluci
Příchod knihtisku do českých zemí nebyl podle historiků izolovanou událostí. V době, kdy byla Statuta Arnošta z Pardubic vydána, byl knihtisk v Evropě již poměrně rozšířen, vzdělanější část české společnosti ho proto nevnímala vysloveně jako žhavou novinku.
Foto: manuscriptorium.com, Národní knihovna České republiky
Stránka ze Statut Arnošta z Pardubic
„Spíš by se dalo říct, že je to příchod technologie, o které se vědělo, ale teprve se vlastně zaváděla,“ popisuje situaci v rozhovoru k výročí Vojtěch Šícha, vedoucí oddělení dějin knihy v Knihovně Akademie věd ČR. Tehdejší stav zároveň přirovnává k nástupu počítačů či internetu do škol v 90. letech minulého století.
Vzácné tisky Knihovny AV ČR
I když Knihovna Akademie věd ČR publikaci Statuta Arnošta z Pardubic nevlastní, její fondy ukrývají řadu jiných cenných tisků, které rovněž dokládají vývoj knihtisku a knižní kultury.
Příkladem je Nový zákon vydaný v Praze na konci 15. století nebo italské prvotisky, na nichž je dobře patrný rozdíl v technické i estetické úrovni tiskařského řemesla. Zatímco rané české tisky působí spíše střídmě, italská produkce vyniká propracovaností a výtvarnou kvalitou.
Mezi další významná díla uchovávaná v Knihovně Akademie věd ČR patří Kronika kostnického koncilu nebo Kalendář historický Adama z Veleslavína, který se stal jakýmsi synonymem pro zlatou éru českého knihtisku v době renesance.
Foto: Digitální knihovna Akademie věd ČR
Titulní stránka z Kalendáře historického z roku 1590
Paralely s digitální dobou
Jedním z překvapivých aspektů výročí je jeho aktuálnost. Přestože nás od prvních tištěných knih dělí více než pět století, některé problémy zůstávají podobné.
„Lidé již tehdy řešili, zda informací není mnoho, jak se v nich vyznat, co si s tím vlastně počít,“ zaznívá v rozhovoru s Vojtěchem Šíchou. Množství tištěných knih přineslo v 15. století pocit informačního zahlcení podobný tomu, který zažíváme dnes v éře digitálního obsahu.
Trh byl zaplaven texty, v nichž se lidé přestávali orientovat, a instituce, především církev a státní moc, začaly pociťovat potřebu informace kontrolovat, organizovat a někdy i omezovat jejich šíření.
Celý rok jedna akce za druhou
Výročí 550 let českého knihtisku připomíná také iniciativa Knihtisk 550, která sdružuje knihovny a další instituce spravující historické knižní fondy.
Jejím cílem je oslovit širší veřejnost a ukázat, jak knihy vznikaly či jak důležitou roli ve společnosti hrály. Zároveň by iniciativa chtěla vzbudit zájem mladé generace, neboť odborníků, kteří se starým tiskům věnují, je stále méně.
Součástí oslav budou též rozmanité besedy, přednášky a další akce. Knihovna Akademie věd ČR v této souvislosti připravila sérii setkání s odborníky, která budou zaměřena na prvotisky, knižní kulturu či restaurování starých knih. Na podzim pak přijde na řadu akce „Knihovna snů“, jež bude určena především dětem.
Kronika trojánská vs. Statuta Arnošta z Pardubic
V minulosti byla za první tištěnou knihu na území českých zemí považována Kronika trojánská, tradičně datována do roku 1468. Jde o staročeský překlad latinského díla Historia destructionis Troiae (1287), inspirovaného známým příběhem o trójské válce.
Moderní výzkum ale ukázal, že uvedený rok 1468 neoznačuje dobu tisku. Pochází z rukopisné předlohy, z níž tiskař vycházel. Kniha byla ve skutečnosti vytištěna o 10 až 20 let později.
Za nejstarší doložený tisk na našem území jsou proto považována Statuta Arnošta z Pardubic z roku 1476, u nichž je datum uvedeno přímo v knize. Kronika trojánská přesto zůstává významným raným tiskem.
