Na amerického prezidenta Donalda Trumpa mají nepříznivý názor téměř tři čtvrtiny české veřejnosti. Horší hodnocení vykazuje u Čechů pouze ruský prezident Vladimir Putin, kterého negativně hodnotí téměř 80 procent obyvatel. Vyplývá to z průzkumu zveřejněného v dubnu společností STEM, která pravidelně mapuje názory Čechů na vybrané země a zahraniční osobnosti.
Hodnocení amerického prezidenta se v jeho druhém roce funkčního období propadlo na historické minimum. Není však vyloučeno, že se hodnoty dále sníží, protože průzkum se konal ještě před útokem Spojených států a Izraele na Írán.
Přestože Češi patří k jednomu z nejateističtějších národů v Evropě, paradoxně nejméně nelibosti vykazují vůči vůdci jednoho z nejkatoličtějších národů, Poláků, a současné hlavě katolické církve Lvu XIV. Toho pozitivně hodnotilo 57 procent dotázaných. Oproti jeho předchůdci jde však o pokles, protože na papeže Františka mělo kladný pohled 65 procent Čechů. To však může být dáno i jeho větší známostí. Lva XIV. nezná nebo nehodnotí téměř čtvrtina Čechů, u předchozího papeže to v posledním roce jeho působení byla pouze desetina.
Trump vs. papež
Není to dlouho, co právě Lva XIV. veřejně kritizoval prezident Trump za z jeho pohledu slabé postoje vůči kriminalitě a špatnou orientaci v zahraniční politice. Papež totiž v minulosti negativně hodnotil zadržování migrantů v USA ze strany Úřadu pro imigraci a cla (ICE) . Zároveň odmítá válku na Blízkém východě, válku na Ukrajině i další konflikty. Válku totiž podle něj nemůže ospravedlnit žádná příčina.
Na to ostře reagoval prezident Trump: „Lev by se měl jako papež vzpamatovat, řídit se zdravým rozumem, přestat se podbízet radikální levici a soustředit se na to, aby byl skvělým papežem a ne politikem,“ napsal na své sociální síti Truth Social. Češi ovšem mají jasno, na čí straně stojí, což ukazují i data STEM.
Nejméně oblíbený Orbán
Poměrně úspěšně se v očích české veřejnosti zapsal také nový polský prezident Karol Nawrocki, který v srpnu vystřídal Andrzeje Dudu. Kladně ho hodnotí téměř polovina obyvatel.
Slovenský prezident Peter Pellegrini má podíl pozitivních hodnocení nižší, v žebříčku se ovšem umístil před maďarským premiérem Viktorem Orbánem. Pellegriniho popularita se přitom v čase příliš nemění a zůstává stabilní už od jeho nástupu do funkce. „Ve srovnání s předchozí prezidentskou érou Zuzany Čaputové je ale podíl pozitivních hodnocení podstatně nižší,“ informují analytici STEM.
V rámci zemí Visegrádské čtyřky je dlouhodobě nejméně pozitivně hodnocenou osobností již zmíněný dosluhující premiér Orbán, který se těší oblibě pouze 28 procent Čechů. Podíl jeho kladných hodnocení se navíc v čase snižuje.
Podobný vývoj přitom nastal také v Maďarsku, kde se v dubnových volbách s rekordní účastí rozhodli obyvatelé zvolit opoziční stranu Tisza. Orbána tak po 16 letech ve funkci předsedy vlády nahradí Péter Magyar.
Slováky máme rádi, ale míň než Italy
K Maďarsku má nyní možná i vlivem tamního premiéra negativní vztah čtvrtina Čechů. Jde tak o zemi, která u nás patří k méně oblíbeným. Nejhůř však hodnotí česká veřejnost Rusko.
„Méně než pětina lidí pozitivně hodnotí Čínu, Rusko a Palestinu. U všech těchto tří zemí došlo k nárůstu negativního hodnocení,“ popisují analytici STEM. Právě Palestinu kladně vidí pouze devět procent obyvatel, oproti Rusku je však větší počet lidí, kteří k ní mají neutrální vztah.
Přestože mají Češi relativně blízko k významným velmocím, jako je Francie, Německo nebo Velká Británie, hodnocení Spojených států je už méně pozitivní. V žebříčku jsou USA v pořadí šesté s nejvyšším podílem kladných odpovědí. „Vztah české veřejnosti k USA je různorodý, necelá třetina je vnímá pozitivně, téměř třetina naopak negativně a dvě pětiny volí hodnocení trojkou,“ doplňují výzkumníci.
Nejpozitivněji Češi hodnotí Rakousko, které v čele žebříčku vystřídalo dosud kralující Švýcarsko. Podobně kladně hodnotí česká veřejnost také Itálii, Polsko a Slovensko. Přízeň mají u víc než dvou třetin obyvatel. „Mírnější nárůst sympatií zaznamenalo také například Dánsko, Nizozemsko či Norsko,“ informuje STEM.