Muž se opakovaně snažil dostat se ze slovenské věznice do té české, ale tamní justice mu to neumožnila právě s odkazem na to, že Česko má mnohem mírnější drogové zákony. Nakonec se ale na svobodu dostal i díky bizarní situaci.

Na jeho žádost totiž brněnský krajský soud uznal slovenský rozsudek a současně jej odsoudil na v Česku maximálně možné tři roky. Mírně zmatené slovenské úřady pak muže po předložení verdiktu propustily, neboť měl v tu chvíli odpykány více než čtyři roky.

Novinky měly možnost prostudovat soudní spis i mluvit s mužem, který si už užívá nečekaně získané svobody. Novinky jeho jméno znají, s ohledem na citlivost případu jej ale neuvádějí.

Ve vězení s vrahy i střelcem na Fica

„Konopí jsem prostě zapomněl v autě a ano, byl jsem uživatel. Nebylo to ale pro žádné obchody, ostatně soud ani nic takového neřekl. Každopádně hned po policejní kontrole, kdy mě zastavili kvůli nefunkčnímu světlu, jsem skončil ve vazbě,“ vzpomínal na své zadržení v říjnu 2021.

Policisté vypověděli, že hned jak muž stáhl při kontrole okénko, ucítili jasný pach marihuany, proto přistoupili k bližší kontrole auta. Mužova žena měla v tu dobu 14 dní do porodu.

„Když mě soudili, tak jsem si říkal, že by bylo lepší se snad rovnou oběsit. Prokurátor mně totiž navrhl 15 let. To bych snad dostal nižší trest i v případě, že bych ty policisty při kontrole přejel,“ připomněl své tehdejší rozpoložení.

Nakonec dostal deset let ve vězení s maximální ostrahou. „Zařadili mě tam na práci na psychiatrii jako sanitáře. Potkal jsem se tam s útočníkem na Roberta Fica nebo s gymnazistou, který zavraždil učitelku a spolužačku. Ve vězení jsem byl s člověkem, který znásilnil a zavraždil starou ženu a dostal za to osm let,“ popsal svou situaci.

Do Trenčína je to kousek, nepustíme

I proto, že má dvě malé děti, se usilovně snažil přesvědčit slovenskou justici, aby si trest mohl odpykat v Česku. Jenže slovenské soudy tvrdošíjně trvaly na tom, že jej do české věznice nepustí, neboť v tuzemsku jsou drogové delikty méně závažné. Muž byl navíc ve věznici v Trenčíně, a tak soudci psali, že od Uherského Hradiště je to do Trenčína kousek, takže rodina nijak netrpí.

„Já jsem přitom upozorňoval, že ačkoli české právo nemá tak přísné tresty, tak že já s uloženým trestem souhlasím a odpykám si ho i v Česku, což dle zákona lze. Na to ale soud vůbec nereagoval a jen opakoval to, že z Trenčína je to k nám kousek,“ povzdechl si.

Problémem bylo, že nárok na odpykání trestu v domovině odsouzeného není automatický. Soud má kromě jiných podmínek zvažovat, že přesun do domovského státu je vhodný a účelný zejména s ohledem na budoucí začlenění do společnosti, což značí, že odsouzený má ve své vlasti například rodinu.

Slovenský ÚS: Šlo by to přes české soudy

Nakonec muž neuspěl ani u slovenského Ústavního soudu, ten ale nastínil jinou možnou cestu, když navrhl, aby se odsouzený obrátil na české soudy. Na tom už v tu dobu pracoval brněnský advokát Martin Klimo, zatímco komunikaci se slovenskými úřady obstarával jeho bratislavský kolega Pavol Gavora.

Po Klimově návrhu krajské státní zastupitelství v Brně souhlasilo s uznáním slovenského rozsudku a ten pak na začátku února posvětil i brněnský krajský soud.

„Je třeba konstatovat, že odsouzenému byl uložen trest přesahující horní hranici trestní sazby, kterou pro daný trestný čin trestní zákoník České republiky stanovuje. Proto musel soud postupovat ve smyslu zákona o mezinárodní justiční spolupráci a přizpůsobil trest tak, že jej snížil na horní hranici trestní sazby za odpovídající trestný čin,“ stojí ve verdiktu senátu v čele s Martinem Vrbíkem.

Šel rovnou z vězení

Soud tak muže potrestal v tuzemsku maximálním možným trestem tří let. „Rozsudek jsem okamžitě odvezl do trenčínského vězení, kde se klient vzdal práva na odvolání. Přímo ve vězení jsem si navíc nechal podepsat, že rozsudek slovenská strana převzala,“ popsal Novinkám Klimo.

V tu chvíli měly slovenské úřady v ruce pravomocný rozsudek, podle něhož muž už rok neměl ve vězení co dělat.

„Nakonec mě z minuty na minutu propustili. Čekal jsem, že mě vydají do Česka a předají na hranicích a že nastoupím do české věznice, odkud mě po formalitách propustí. Místo toho jsem stál najednou před bránou věznice v Trenčíně a vlastně jsem nevěděl, co dělat. Volal jsem bráchovi a ten mi řekl, ať jdu rychle pryč, že co kdyby si to rozmysleli,“ řekl už s úsměvem muž.

„Nebyl jsem ani vyhoštěný, ani nemám žádný zákaz cestovat na Slovensko, ale já tam teda už rozhodně nepojedu. Udělal jsem chybu a zaplatil jsem za ni. Rozhodl jsem se ale promluvit, abych upozornil, co se může v podobné situaci stát i někomu jinému,“ zakončil.