Ukrajina v roce 2026 čelí rekordnímu nárustu počtu vojáků opouštějících své pozice a masivnímu exodu mužů v branném věku.

Fronta na pokraji sil: Dezertér každou minutu

V roce 2025 dosáhla situace v ukrajinské armádě kritického bodu. Podle údajů generální prokuratury bylo jen za prvních deset měsíců roku 2025 zahájeno přes 160 000 řízení za svévolné opuštění jednotky (AWOL) a dalších 21 000 za přímou dezerci. To je více než za celé předchozí dva roky dohromady.

Tato čísla nejsou jen projevem strachu. Jsou výsledkem systémového vyčerpání:

Absence rotací: vojáci slouží stovky dní v kuse bez odpočinku v podmínkách moderní zákopové války pod neustálým dohledem dronů.Pocit nespravedlnosti: korupční skandály s falešnými modrými knížkami pro elity vyvolávají u běžných vojáků pocit, že válka se stala pastí jen pro ty, kteří neměli na úplatek.Nucená mobilizace: velitelé na frontě si stěžují, že jim náborová střediska posílají muže, kteří nechtějí bojovat nebo jsou k boji nezpůsobilí. Ti se pak v bitvě stávají spíše přítěží a při první příležitosti mizí.

Exodus mladých i nelegální útěky přes řeku Tisu

Emigrace se proměnila v masivní odliv mladé generace a to od srpna 2025, kdy byla uvolněna pravidla pro vycestování mužů ve věku 18-22 let. Zatímco legální cesty dočasné ochrany využilo v EU 4,4 milionu lidí, prudce roste i nelegální únik.

Vzestup v roce 2025: průzkumy agentury Info Sapiens ukázaly, že počet mladých mužů uprchlíků vzrostl roku 2025 o 25% oproti předchozímu roku.Nelegální cesty: ti, na které se legální výjimky nevztahují, riskují životy při přechodu hraniční řeky Tisy nebo platí převaděčům tisíce eur za cestu přes Karpaty do Rumunska a Polska. Polská pohraniční stráž eviduje stovky tisíc ukrajinských mužů v branném věku, kteří se od začátku války nevrátili. Odhady ukazují, že hranice nelegálně překročilo zhruba 70 000 mužů.

Demografická past: Kdo se vrátí?

K dubnu 2026 žije v EU pod dočasnou ochranou přes 4,4 milionu Ukrajinců. Největší komunity hostí Německo (asi 1,3 mil.), Polsko (asi 1 mil.) a Česká republika (cca 400 000). Zásadním problémem je klesající ochota k návratu: v roce 2022 chtělo domů 83% uprchlíků, na začátku roku 2025 toto číslo kleslo na 61%. V letošním roce nadále klesá s tím, jak si rodiny budují život v zahraničí.

Ekonomický dopad: Země bez lidí

Úbytek populace a dezerce mají přímý dopad na hospodářství země. Ukrajina se nachází v paradoxní situaci: má zajištěné financování (např. z EU), ale chybí jí lidé, kteří by s těmito prostředky pracovali.

Nedostatek pracovní síly: více než 58% firem na Ukrajině uvádí nedostatek pracovníků jako hlavní překážku fungování. Do roku 2032 bude Ukrajině chybět odhadem 8,6 milionu pracovníků pro efektivní obnovu.Ekonomické ztráty: roční ztráty plynoucí z nevrácení uprchlíků mohou činit až 7,8% HDP.Demografická katastrofa: úmrtnost v zemi v roce 2026 téměř trojnásobně převyšuje porodnost. Populace Ukrajiny by podle odhadů MMF mohla do konce roku 2026 klesnout na 33,3 milionu (z předválečných 41 mil.).Pád spotřeby: země přišla o třetinu svých spotřebitelů, což vede k útlumu investic a kolapsu vnitřního trhu.

Ukrajina bojuje na dvou frontách. Jedna je fyzická a druhá demografická. I když existují snahy situaci stabilizovat, pokud se nepodaří zastavit odliv lidského kapitálu a stabilizovat armádní morálku, hrozí zemi, že i v případě vojenského vítězství zůstane jen státem duchů. Obnova země bude záviset zejména na tom, zda se do ukrajinských měst a vesnic vrátí život.