Slyšeli jste někdy o tom, co se stane, když hodíte žábu do vařící vody? Pravděpodobně vyskočí. Jakmile ji ale necháte ve studené vodě, kterou budete postupně ohřívat, v lázni nejspíš zemře.
Původ tohoto tvrzení vychází z bajky, která byla následně vědecky vyvrácena – reálný obojživelník by se ze zahřívající vody snažil uniknout, jakmile by mu teplota začala být nepříjemná.
Myšlenková podstata této zkazky je nicméně zřejmá – když se nebezpečí objeví náhle a bez varování, každý živý tvor hned zareaguje a začne se bránit. Když se ale nebezpečí šíří pozvolna a nenápadně, míra reakce na něj se rapidně snižuje, což může vést k fatálním následkům.
Podobné nebezpečí pak vidí odborníci právě v umělé inteligenci a jejím vlivu na lidský mozek. Nový výzkum zjistil, že časté obracení se na AI kvůli plnění úkolů může narušovat schopnosti lidí snažit se myslet samostatně a zvyšuje se tak pravděpodobnost, že to jednou zcela vzdají, uvádí server Independent.
Tím, jak se lidé na AI obrací stále častěji, naplňují čím dál více podstatu příběhu o žábě a horké vodě. Schopnosti jejich mozku jsou v čím dál větším ohrožení, uvádí se ve studii.
Mezinárodní tým výzkumníků z Oxfordské univerzity, MIT, UCLA a Carnegie Mellon University uvedl, že jejich výzkum přinesl dvě zásadní zjištění o zhoršujícím se vlivu umělé inteligence na lidi – jedná se o nižší vytrvalost a zhoršení výkonu „bez asistence“.
Výzkumníci v rámci testování požádali dobrovolníky, aby plnili řadu různých úkolů, včetně matematického příkladu nebo porozumění textu.
Zjistili, že po deseti minutách řešení problémů s pomocí AI si lidé, kteří s ní předtím běžně pracovali a teď k ní náhle ztratili přístup, vedli mnohem hůře a častěji úkoly vzdávali, než ti, kteří ji nikdy nepoužívali, uvádí Independent.
Odborníci k tomu uvedli, že přínosy plynoucí z používání umělé inteligence jsou vykoupeny zhoršováním kognitivních schopností, což může mít při každodenním a dlouhodobém používání výrazný vliv na lidskou vytrvalost a uvažování.
„Vytrvalost je základem pro osvojování dovedností a jedním z faktorů dlouhodobého učení. Pokud by se podobné účinky kumulovaly, je dost možné, že další využívání umělé inteligence povede k narušení základních lidských schopností, kterým má pomáhat,“ uvádí se ve zprávě.
Není důvod se AI vyhýbat, ale je důvod tyto nástroje pečlivě navrhovat a bedlivě hlídat
Grace Liuová, Carnegie Mellon University
„Pokud umělá inteligence naruší motivaci a vytrvalost potřebnou k dlouhodobému učení, účinky se budou postupem let kumulovat. Proto efekt vařené žáby – v současnosti neviditelné problémy a jejich potenciálně neškodné projevy dojdou do bodu, kdy nepůjde nebezpečí zvrátit,“ varují vědci.
„Obavy se týkají toho, co vědci nazývají žádoucími obtížemi – jde o produktivní boj s překážkami, díky kterému se postupem času budují dovednosti. Pokud AI tento boj odstraňuje, lidé sice mohou získat rychlé odpovědi, ale samostatná dovednost se tím zhorší,“ dodává k tomu spoluautorka studie Grace Liuová z Carnegie Mellon University v americké Pensylvánii.
Podle ní nejde o to, že by AI dělala rovnou lidi hloupějšími, je ale třeba nebrat to ani na lehkou váhu a situaci bedlivě sledovat a v reálném čase vyhodnocovat. A především se zaměřit na to, kdy, kde a jak je AI nasazována – především co se týče vzdělávání. „Není důvod se AI vyhýbat, ale je důvod tyto nástroje pečlivě navrhovat a bedlivě hlídat,“ uzavřela.
