Pod jezdeckou sochou markraběte Jošta postávají hloučky lidí. Někteří mávají českými nebo moravskými vlajkami.

S kamarádkou dorazila také šedesátnice Věra Brisonová. „Nesouhlasíme se sjezdem sudetských Němců v Brně, to je základ. Kvůli minulosti, která je špatně vysvětlovaná v dnešní době,“ tvrdí bez bližších detailů žena krátce před pátou odpoledne.

Na tento čas sem svolalo protest vládní hnutí SPD. S názvem protektorátní odbojové organizace Obrana národa brojí proti květnovému festivalu Meeting Brno, jehož pořadatelé letos poprvé oficiálně pozvali i sudetské Němce.

Festival, který si klade za cíl setkávání a smiřování, letos budí největší vášně od svého vzniku v roce 2015. Při desetidenní akci se totiž vůbec poprvé v historii Česka uspořádá sjezd Sudetoněmecké krajanské sdružení (SdL). Do města přijede asi tisícovka Němců. Zúčastní se vzpomínkových akcí, včetně Pouti smíření i piety v Kounicových kolejích, kde byly za války i po ní popraveny stovky lidí. Sjezd se uskuteční od 22. do 25. května, festival je desetidenní.

Několik stovek lidí

Chystají se i protestní akce. Radnice městské části Brno-střed jich eviduje nejméně patnáct.

A právě úterní setkání pod sochou markraběte Jošta mělo být podle ohlášených účastníků největší. Oproti dvěma tisícovkám lidí však okolo sedmnácté hodiny na místě byly vyšší stovky účastníků.

Lidé se shlukují u stánku a podepisují petici proti sjezdu. Před řečníky krátí čas čekajícím české písně.

Akci provází řada dezinformací či polopravd. Účastníci se jako mnohokrát po revoluci obávají, že Němci chtějí zrušení Benešových dekretů a navrácení majetků. Šéf SdL Bernd Posselt sice v minulosti usiloval o jejich prolomení, sdružení ale už požadavek ze stanov vypustilo. A pořadatelé festivalu zdůrazňují, že nechtějí revidovat dějiny ani měnit poválečné majetkoprávní vztahy.

„V těch jejich původních stanovách to pořád je. V případě, že budeme povolní, tak je to velmi reálné,“ míní Věra Brisonová, podobně jako další účastníci úterního protestu.

Posselt v listopadu řekl, že brněnský sjezd svědčí o harmonickém vztahu obou států. A naváže na dřívější menší akce. „Je to normální krok v rámci občanské společnosti. Jak se k tomu postaví politici, to si musí rozhodnout každý sám za sebe,“ uvedl. Všichni podle něj dostanou pozvání a sami se rozhodnou, jestli dorazí.

Část politické reprezentace je ale proti. Předseda SPD a šéf Sněmovny Tomio Okamura tento týden řekl, že hnutí navrhne usnesení, kterým by se dolní parlamentní komora od sjezdu distancovala. Premiér Andrej Babiš (ANO) v únoru v Mnichově řekl, že Česko bere chystaný sjezd jako občanskou iniciativu, a akce proto pro jeho kabinet zatím není tématem.

„Pokoušíme se sudetoněmeckým tématem pohnout“

Protisudetská hesla zaznívají i na úterní akci, kterou na radnici městské části ohlásil brněnský zastupitel SPD Roman Freimuth. K akci se na sítích hlásí i komunisté. „Přitom SPD je partnerem německé AfD, která má ve svém programu prolomení Benešových dekretů a která zlehčuje zločiny nacismu,“ namítl spoluzakladatel festivalu Petr Kalousek (Žít Brno).

Letáky už dlouho před začátkem festivalu varují před deseti tisíci sudetských Němců v Brně, podle dalších akce zvyšuje riziko návratu majetku sudetským Němcům v hodnotě dvou bilionů korun. Jiné tvrdí, že sjezd platí Češi ze svých daní. „Není to pravda. Na sjezd přispěla 21 miliony korun bavorská vláda,“ zdůrazňují pořadatelé Meetingu Brno.

„Nesouhlasím, aby to šlo z našich daní, byť jen částečně,“ říká přesto Brisonová.

Organizátoři doplňují, že na akci má přijet asi 12 autobusů se sudetskými Němci. Počítají asi s tisícovkou lidí. Pořadatelé zdůrazňují, že festival má za cíl setkávání a smíření. „Jsem rád i za negativní reakce. Pokoušíme se sudetoněmeckým tématem pohnout,“ uvedl ředitel festivalu David Macek.

Česko-německé vztahy

Vztahy mezi sudetskými Němci a Českem se v posledních letech výrazně zlepšily. Přispělo k tomu i to, že SdL ze svých stanov vypustilo zmínku o usilování o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům při poválečném odsunu z Československa zkonfiskován. Řadu smířlivých kroků učinila také česká strana. Důležitý byl mimo jiné mnichovský projev tehdejšího premiéra Petra Nečase, který v roce 2013 vyjádřil lítost Česka nad příkořím způsobeným sudetským Němcům při vysídlení po druhé světové válce.

Brno v roce 2015 jako první město v Česku podepsalo Deklaraci smíření, v níž vyjádřilo lítost nad poválečným odsunem Němců.

Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Sudetští Němci proces označují za vyhnání. První organizovaný transport odsunutých Němců odjel do americké okupační zóny 25. ledna 1946. Podle česko-německé komise historiků přišlo při odsunu o život 15 000 až 30 000 lidí. Za předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 000 až 350 000 obyvatel někdejšího Československa.