Na přijímací zkoušky na střední školu se podle šetření připravovala naprostá většina deváťáků. Běžná je příprava na domovských základních školách. Většinou je zdarma a přístup k ní má každý žák. „Z odpovědí však nelze určit její intenzitu a ani to, jak často probíhala. Mohlo se jednat o jednu vyučovací hodinu, ale také o pravidelný kurz,“ upozornili autoři výzkumu.

Placenou přípravou na jednotnou přijímací zkoušku mimo školu už ale prošlo výrazně méně deváťáků, nejčastěji kvůli socioekonomické situaci v rodině. Častěji tento způsob využily děti z rodin s maturitním a vysokoškolským vzděláním (69 procent), zatímco u potomků rodičů bez maturity se jedná zhruba o polovinu.

„Placená příprava přitom dává žákům velkou výhodu. Oproti pouhému procvičování testů nabízí větší rozsah podpory, která zahrnuje například vysvětlování jednotlivých principů, konzultace nebo možnost porovnání výsledků s ostatními žáky,“ přiblížil analytik vzdělávání z PAQ Research Jan Zeman.

„Placená příprava sama o sobě nezaručuje úspěch, ale může snižovat nejistotu a zvyšovat pravděpodobnost lepšího výkonu,“ připomněla analytička obecně prospěšné společnosti v tematice vzdělávání EDUin Nikola Šrámková.

Tisíce za přípravu

„Vzdělanější rodiče mohou těžit ale i z kvalitní domácí přípravy. Naopak méně vzdělané rodiny si placenou přípravu často nemohou dovolit a zároveň mají nižší kompetence vzdělávat děti samy,“ připomněl Zeman.

Z placené přípravy byly nejrozšířenější simulované zkoušky, které využila téměř polovina rodičů. Následovaly kurzy s lektorem v prezenční (28 procent) a online (18 procent) formě.

Nejčastěji, zhruba ve čtvrtině rodin (26 procent), se výdaje na přípravu pohybovaly v pásmu do 2000 korun. Téměř pětina (19 procent) pak naopak nezaplatila nic.

Anketa

Kolik činí vaše výdaje na přípravu dítěte na přijímací zkoušky na střední školu?

Celkem
hlasovalo
331
čtenářů.

Investované peníze se však výrazně liší podle vzdělání rodičů. Mezi těmi, co do přípravy neinvestovaly vůbec, totiž tvoří čtvrtinu rodiče bez maturity, ale jen 15 procent rodiče s vysokoškolským diplomem.

Naopak dvacet procent těch vysokoškolsky vzdělaných zaplatilo za přípravu svých potomků více než deset tisíc korun. U rodičů bez maturity to bylo pouze sedm procent.

Vysněnou školu často nevyberou

Vzdělání rodičů ovšem ovlivňuje i další věci. Data ukazují, že děti ze vzdělanějších rodin volily maturitní obor jako první prioritu v naprosté většině případů. V domácnosti, kde maturitu nikdo nemá, to bylo pouze 57 procent. „Rozdíl může částečně souviset s horšími studijními výsledky dětí nebo nižšími aspiracemi v méně vzdělaných rodinách. Vzdělání rodičů však hraje roli i tehdy, když mají žáci srovnatelné známky na vysvědčení,“ uvedli autoři výzkumu.

Jedničkáři až trojkaři z rodin s maturitou nebo vysokou školou se na maturitní obory hlásí v 89 až 93 % případů, zatímco u žáků se stejnými známkami z rodin bez maturity jsou to pouze necelé dvě třetiny (63 %). Více než třetina z nich (37 %) tak míří do nematuritních oborů.

Podle analytičky Šrámkové je rodina v oblasti kariérních plánů pro děti nejsnáze dostupným a často i jediným zdrojem informací. „Rodiče si však ne vždy uvědomují rozsah možností, které má jejich dítě k dispozici. Zejména rodiče s nižším vzděláním mohou postrádat dostatečné informace o terciárním studiu. Mohou přeceňovat akademické předpoklady potřebné pro vysokoškolské studium a podceňovat ekonomické přínosy jeho dokončení,“ vysvětlila.

Řešení ministerstva

Podle autorů průzkumu má systém přijímacího řízení na střední školy nejen tyto, ale i řadu dalších nedostatků. Klade před rodiny překážky, které odrazují žáky s dobrými výsledky z méně podnětného prostředí od studia, čímž se „v českém školství dále betonují nerovnosti a nevyužitý potenciál“.

Poukazují na nedostatečné kapacity žádaných oborů, a to především v Praze a okolí. Pomohlo by také navýšení počtu přihlášek ze současných tří na pět až sedm či prohození úkonů. „Testy by se měly psát předtím, než se bude podávat přihláška, aby si žáci mohli zvýšit sebevědomí výsledkem. Znalost výsledků by také omezila přeceňování či podceňování, kvůli kterému uchazeči plýtvají přihláškami,“ konstatoval Zeman.

Zvýšení počtu přihlášek na pět už dříve avizoval ministr školství Robert Plaga (ANO). Tím by podle něj mělo odpadnout taktizování a strach, kvůli kterému si žáci nedávají svou prioritní školu na první místo. Ke změně ale podle něj dojde nejdříve za dva roky.

„Důvod toho, že je v plánu až rok 2028, není v liknavém přístupu ministerstva, ale v legislativním procesu, neboť bude nutné změnit zákon,“ upřesnil Plaga. Zároveň chystá předřazení testů před podávání přihlášek.

Podle analytiků ale půjde jen o dílčí, byť prospěšnou úpravu parametrů. „Potřebujeme komplexní reformu přijímacího řízení na střední školy. Před dvěma lety začala fungovat pracovní skupina, která se jí měla věnovat, avšak po jejím převzetí novým vedením Cermatu se nikam nehýbe,“ upozornila Nikola Šrámková na nečinnost organizace Cermat, která má přitom celé přijímací řízení na starosti.

Sběr dat průzkumu PAQ Research probíhal před podáním přihlášek v lednu 2026. Reprezentativní vzorek tvořilo 1035 rodičů žáků devátých tříd. Z celkového množství se hlásilo 860 na maturitní obory.